Puruša súkta

Purušasúkta je devadesátá strofa desáté mandaly Rgvédu, která oslavuje božstvo Purušu.[1] Celá strofa se skládá z 15 veršů v metru anuštubh (4 osmislabičné verše) a poslední verš má metrum trištubh (4 jedenáctislabičné verše). Je to súkta plná filosofických úvah o stvoření. Ve své archaické a mytologické podobě je protikladem nejznámějším strofám „O stvoření světa“ v Rgvédu 10.129 (Násadíja súkta).[2]

Význam

Puruša súkta (Rgvéda 10.90) je jediný rgvédský hymnus věnovaný oslavě Puruši, ale termín Puruša se objevuje i v jiných verších.[3] Je chápán jako prvotní existence vymykající se všem lidským představám. V upanišadách je patrně nejvýstižněji pojmenován slůvkem tat (to).[4]

Obsah

V této strofě je Puruša popisován jako nadpřirozená bytost obrovské velikosti, která je ve všem a za vším, co tvoří tento svět. Ve védské filozofii je to označení pro princip všeho vysvětlující vznik světa z oběti,[5] tedy oběť dévů činí z oběti vesmírný princip, smysl a cíl všeho. Nejvýznačnější představou dévů, odpovídající na otázku: „Na které části se Puruša rozdělil?“ je vyhodnocení částí jeho těla podle jejich působení ve společnosti na čtyři skupiny: bráhmani, kšatrijové, vaišjové a šúdrové, z jehož pozdější interpretace vznikl hinduistický kastovní systém. Strofa končí slibem, že tato oběť se stala první dharmou, jejíž velkolepostí je možné dosáhnout osvobození ze samsáry (koloběhu života a smrti).

Text v dévanágarí s českou transkripcí a překladem

सहस्रशीर्षा पुरुषः सहस्राक्षः सहस्रपात् ।
sahasrašíršá purušah sahasrákšah sahasrapát |
Tisíce hlav má Puruša, tisíce očí a tisíce končetin,
स भूमिं विश्वतो वृत्वात्यतिष्ठद्दशाङ्गुलम् ॥१॥
sa bhúmim višvató vrtvátjatišthad dašángulam ॥1॥
objímá zemi ze všech stran a nelze ho rukou uchopit (či přesahuje vesmír o deset palců).

पुरुष एवेदं सर्वं यद्भूतं यच्च भव्यम् ।
puruša évédam sarvam jadbhútam jačča bhavjam |
Tento Puruša je všechno, co bylo, a co bude;
उतामृतत्वस्येशानो यदन्नेनातिरोहति ॥२॥
utámrtatvasjéšánó jadannénátiróhati ॥2॥
je věčný Išána, který je potravou všech.

एतावानस्य महिमातो ज्यायाँश्च पूरुषः ।
étávánasja mahimátó džjájánšča purušah ।
Všechno, co je vidět a za vším, co vidět není, je tento velký Puruša;
पादोऽस्य विश्वा भूतानि त्रिपादस्यामृतं दिवि ॥३॥
pádósja višvá bhutáni tripádasjámrtam divi ॥3॥
jeho jedna část je tento svět, ostatní tři části jsou božské a věčné.

त्रिपादूर्ध्व उदैत्पुरुषः पादोऽस्येहाभवत्पुनः ।
tripádurdhva udaitpurušah pádó'sjéhábhavatpunah ।
Tři části Puruši jsou nezjevené, jenom jeho jedna část se v tomto světě stále zjevuje;
ततो विष्वङ्व्यक्रामत्साशनानशने अभि ॥४॥
tató višvanvjakrámatsášanánašané abhi ॥4॥
z této části vzniklo vše živé a neživé, všechno toto vzniklo z této části.

तस्माद्विराळजायत विराजो अधि पूरुषः ।
tasmádviráladžájata virádžó adhipúrušah ।
Tento velký Puruša se stal stvořitelem tohoto vesmíru
स जातो अत्यरिच्यत पश्चाद्भूमिमथो पुरः ॥५॥
sa džátó atjaričjata paščádbhúmimathó purah ॥5॥
a v tomto vesmíru se zrodila Země a On byl v tom všem.

यत्पुरुषेण हविषा देवा यज्ञमतन्वत ।
jatpurušéna havišá dévá jadžňamatanvata ।
V tomto rituálu obětovali dévové Purušu,
वसन्तो अस्यासीदाज्यं ग्रीष्म इध्मः शरद्धविः ॥६॥
vasantó asjásídádžjam gríšma idhmah šaraddhavih ॥6॥
a jeho energie (ádža) se stala ohněm, který se dále šířil.

तं यज्ञं बर्हिषि प्रौक्षन्पुरुषं जातमग्रतः ।
tam jadžňam barhiši praukšanpurušam džátamagratah ।
Tento obětní rituál prvotního Puruši, pokrytého posvátnou trávou (barhis)
तेन देवा अयजन्त साध्या ऋषयश्च ये ॥७॥
téna dévá ajadžanta sádhjá ršajašča jé ॥7॥
posvětili všichni dévové, sádhjové a ršiové.

तस्माद्यज्ञात्सर्वहुतः सम्भृतं पृषदाज्यम् ।
tasmádjadžňátsarvahutah sambhrtam pršadádžjam ।
V tomto obětním rituálu je zárodek tvořivé energie (pršad ádža),
पशून्ताँश्चक्रे वायव्यानारण्यान्ग्राम्याश्च ये ॥८॥
pašúntánščakré vájavjánáranjángrámjášča jé ॥8॥
ze které vznikl prostor, zvěř, prales a půda.

तस्माद्यज्ञात्सर्वहुत ऋचः सामानि जज्ञिरे ।
tasmádjadžňátsarvahuta rčah sámáni džadžňiré
V tomto obětním rituálu je zárodek rč (Rgvéda), sáman (Sámavéda),
छन्दांसि जज्ञिरे तस्माद्यजुस्तस्मादजायत ॥९॥
čhandánsi džadžňiré tasmát jadžustasmádadžájata ॥9॥
metriky a jadžuh (Jadžurvéda).

तस्मादश्वा अजायन्त ये के चोभयादतः ।
tasmádašvá adžájanta jé ké čobhajádatah ।
V jedinečné oběti tohoto koně je zárodek přežvýkavců,
गावो ह जज्ञिरे तस्मात्तस्माज्जाता अजावयः ॥१०॥
gávó ha džadžňiré tasmáttasmádždžátá adžávajah ॥10॥
krav, koz a ovcí.

यत्पुरुषं व्यदधुः कतिधा व्यकल्पयन् ।
jatpurušam vjadadhuh katidhá vjakalpajan ।
Na jaké části se tento Puruša rozdělil;
मुखं किमस्य कौ बाहू का ऊरू पादा उच्येते ॥११॥
mukham kimasja kau báhú ká úrú pádá učjété ॥11॥
lze pojmenovat jeho ústa, ruce, stehna a nohy?

ब्राह्मणोऽस्य मुखमासीद्बाहू राजन्यः कृतः ।
bráhmanósja mukhamásíd báhú rádžanjah krtah ।
Z jeho úst vznikli bráhmani, z jeho rukou rádžové,
ऊरू तदस्य यद्वैश्यः पद्भ्यां शूद्रो अजायत ॥१२॥
úrú tadasja jadvaišjah padbhjám šúdró adžájata ॥12॥
z jeho stehen vaišjové a z jeho nohou šúdrové.

चन्द्रमा मनसो जातश्चक्षोः सूर्यो अजायत ।
čandramá manasó džátaš čakšóh súrjó adžájata ।
Z jeho mysli se zrodil Čandra (měsíc), z jeho očí Súrja (slunce),
मुखादिन्द्रश्चाग्निश्च प्राणाद्वायुरजायत ॥१३॥
mukhádindraščágnišča pránádvájuradžájata ॥13॥
z jeho úst Indra (vládce blesku) a Agni (oheň) a z jeho dechu Váju (vzduch).

नाभ्या आसीदन्तरिक्षं शीर्ष्णो द्यौः समवर्तत ।
nábhjá ásídantarikšam šíršnó djauh samavartata ।
Z jeho pupku vznikl prostor, z jeho hlavy bylo stvořeno nebe,
पद्भ्यां भूमिर्दिशः श्रोत्रात्तथा लोकाँ अकल्पयन् ॥१४॥
padbhjám bhúmirdišah šrótráttathá lókán akalpajan ॥14॥
z jeho nohou země, z jeho uší světové strany. Toto je smysl a příčina světů.

सप्तास्यासन्परिधयस्त्रिः सप्त समिधः कृताः ।
saptásjásanparidhajas trih sapta samidhah krtáh ।
Tři krát sedm obětí, tedy dvacet jedna ohňů bylo zapáleno
देवा यद्यज्ञं तन्वाना अबध्नन्पुरुषं पशुम् ॥१५॥
dévá jadjadžňam tanváná abadhnanpurušam pašum ॥15॥
v rituálu, ve kterém byl dévy obětován Puruša jako pašu (obětní zvíře).

यज्ञेन यज्ञमयजन्त देवास्तानि धर्माणि प्रथमान्यासन् ।
jadžňéna jadžňamajadžanta dévástáni dharmáni prathamánjásan ।
V obětním rituálu, ve kterém obětovali dévové oběť oběti, se stal první dharmou,
ते ह नाकं महिमानः सचन्त यत्र पूर्वे साध्याः सन्ति देवाः ॥१६॥
té ha nákam mahimánah sačanta jatra púrvé sádhjáh santi déváh ॥16॥
jejíž velkolepostí dosáhnou další velcí sádhjové nebe, kde žijí dévové.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Müller Max (1974), Rig-Veda-sanhita
  2. ↑ Friš Oldřich, Vavroušek Petr (2000), Védské hymny
  3. ↑ Rgvéda 10.51.8 a Rgvéda 10.165.3
  4. ↑ Zbavitel Dušan (2004)Upanišady, str. 14
  5. ↑ Friš Oldřich, Vavroušek Petr (2000), Védské hymny, str. 17

Literatura

  • FRIŠ, Oldřich; VAVROUŠEK, Petr. Védské hymny. Praha: DharmaGaaia, 2000. ISBN 80-85905-62-0. 
  • ZBAVITEL, Dušan. Upanišady. Praha: DharmaGaia, 2004. ISBN 80-86685-34-9. 
  • VAN NOOTEN, B.; HOLLAND, G. Rig Veda, a metrically restored text. Cambridge: Harvard University Press, 1994. (anglicky) 
  • MÜLLER, Max. Rig-Veda-sanhita, the Sacred Hymns of the Brahmans. London, UK: [s.n.], 1974. (anglicky) 
  • OLDENBERG, H. Prolegomena on Metre and Textual History of the Rigveda. Delhi, India: Motilal Banarsidass Publishers, 2005. ISBN 81-208-0986-6. (anglicky) 
  • MONIER-WILLIAMS, Monier M. Sir. A Sanskrit-English dictionary. Delhi, India: Motilal Banarsidass Publishers, 1990. ISBN 81-208-0069-9. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy