Pustovětský mlýn
| Pustovětský mlýn | |
|---|---|
 vodní mlýn | |
| Základní informace | |
| Sloh | klasicismus |
| Výstavba | 1850 |
| Poloha | |
| Adresa | č.p. 7, Pustověty, okres Rakovník,  Česko |
| Souřadnice | 50°3′19,5″ s. š., 13°48′52″ v. d. |
| Další informace | |
| Web | https://www.carovnymlyn.cz/ |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pustovětský mlýn v centru obce Pustověty v okrese Rakovník je vodní mlýn, který stojí na Rakovnickém potoce ve svažitém terénu poblíž budovy původní školy a dřevěné zvoničky.[1] Od roku 2012 je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky; předmětem památkové ochrany je budova mlýna s mlýnicí, obytnou částí a průjezdem, hospodářská budova, chlívky, sklep, ohradní zeď a pozemky vymezeného areálu.[2]
Historie
Mlýn postavil roku 1850 tesařský tovaryš Josef Hejda na místě starého domku zděděného po otci. Z původní stavby se dochovaly sklepy s plackovou klenbou, které pocházejí pravděpodobně z 18. století.[1]
Po roce 1887 byl mlýn v rodině Kučerových z Městečka, kteří zaplatili dluh 3000 zlatých a za kterých mlýn nejvíce prosperoval. V roce 1903 byla vodní kola nahrazena Francisovou turbínou. Jarolím Kučera mlýn přestavěl na takzvaný „umělecký“, roku 1910 vyměnil střechu a roku 1923 koupil válcovou stolici Ganz a další stroje, například loupačku Opitz.[1]
Jarní povodeň v roce 1939 poničil jez a mlynář Varyš neměl na opravu dostatek finančních prostředků. V listopadu 1941 byl mlýn na příkaz nacistů zapečetěn a ukončil mletí. Po skončení války se Josef Varyš snažil o obnovení mlynářské živnosti v původním rozsahu, ale bezúspěšně; po smrti své ženy zemřel roku 1949. O rok později Pustovětský mlýn musel ustoupit velkomlýnu v Čisté.[1]
Mlýnský náhon byl zasypán a přístavek lednice stržen. Další úpravy ale provedeny nebyly, proto se téměř všechno původní technologické zařízení zachovalo.[1]
Popis
Areál tvoří soubor dvou na sebe navazujících staveb na půdorysu písmene U. Na jihozápadní straně je situována hlavní budova mlýna s mlýnicí, obytnou částí a průjezdem. Průjezd na mlýn navazuje v úrovni patra z důvodu prudce stoupajícího terénu směrem k severu. Na severní straně na hlavní objekt s průjezdem přiléhá hospodářská budova. Na ní kolmo navazují menší kamenné klenuté chlívky, které jsou částečně zahloubené pod svažitý terén. Východně od hlavní budovy stojí samostatně sklep, který má vchod prolomený v ohradní zdi. Kamenná ohradní zeď areál na východě uzavírá.[2]
Voda tekla na vodní kolo náhonem od jezu přes stavidlo a odtokovým kanálem se vracela zpět do potoka. V roce 1930 zde byla 1 Francisova turbína o spádu 3,7 metru a výkonu 9,5 HP.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f Pustovětský mlýn, nyní Čarovný mlýn. Vodní mlýny (vodnimlyny.cz). 2012–2017, Rudolf Šimek, Karolina Leitnerová, 16.7.2012. [cit. 2021-11-09]. Dostupné online.
- ↑ a b Vodní mlýn. Národní památkový ústav. Památkový katalog. Katalogové číslo 1243122701, rejstříkové číslo ÚSKP 104665. [cit. 2021-11-09]. Dostupné online
Související články
Externí odkazy
- Čarovný mlýn
- Koupila starý mlýn u Křivoklátu. Neměl záchod, koupelnu ani vodu. IDnes.cz, Lenka Weberová, 11.07.2016
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“