Pyšel

Pyšel
Hlavní silnice v Pyšelu
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Třebíč
Obec s rozšířenou působností	Třebíč (správní obvod)
Okres	Třebíč
Kraj	Vysočina
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°15′2″ s. š., 16°3′59″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	472 (2023)[1]
Rozloha	11,77 km²[2]
Nadmořská výška	468 m n. m.
PSČ	675 71
Počet domů	162 (2021)[3]
Počet částí obce	2
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Pyšel 21 675 71 Náměšť nad Oslavou obec.pysel@seznam.cz
Starostka	Mgr. Martina Brestovská
Oficiální web: www.pysel.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Pyšel
Další údaje
Kód obce	591505
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Pyšel (v místním nářečí Pešelo, německy Pischel) se nachází v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde 472^[1] obyvatel. Obec se dělí na dvě části, vlastní Pyšel a vesnici Vaneč.

Sousedními obcemi sídla jsou Čikov, Budišov, Pozďatín, Kamenná, Studenec, Zahrádka a Tasov.

Název

Jméno vesnice bylo odvozeno od osobního jména Pyšel (jehož základem bylo sloveso pyšeti – „funět“) a znamenalo „Pyšelův majetek“. Z nepřímých pádů (Pyšele, Pyšeli) se vyvinul tvar středního rodu Pyšelo, který je už v nejstarším písemném dokladu z roku 1349 a ve středověku se užíval střídavě s tvarem Pyšel, po třicetileté válce nicméně převládl. Teprve v první třetině 20. došlo k návratu k mužskému Pyšel (v místním nářečí se nicméně i poté udrželo Pešelo).^[4]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349, kdy je zmíněna Jitka z Pyšela, která se tří lánů v Pyšele ve prospěch svého bratra Náhrada z Pyšele a v roce 1354 prodala dvůr v Pyšelu. V roce 1373 pak Ondřej z Pyšele pronajal část majetků v Pyšelu Hartmanovi z Medlova. V roce 1385 pak Ondřej svou manželku Ofku předal část majetku v Pyšelu a připojil k Pyšelu Štěpánovice, které získal od znojemského měšťana. Jeho bratr Vlček roku 1420 pak se spojil s manželkou, která se po jeho smrti znovu vdala za Mikuláše Něpra z Vojslavic, který se pak stal dalším majitelem vsi. Mikuláš posléze v roce 1447 předal věno na Pozďatín a Vlčatín. Zhruba do 15. století nedaleko vesnice existovala vesnice Říčánky, ty roku 1390 vlastnil Ondřej z Pyšele, připomenuty byly jako pustá vesnice ještě v roce 1536.^[5]

Ondřej z Pyšele se následně začal nazývat Ondřejem z Okarce, neboť Jindřich z Okarce, který neměl potomky se spolčil s Ondřejem z Pyšele a Pyšel a Okarec se tak spojily. Po smrti Ondřeje zdědil majetky Václav z Okarce, který zemřel bezdětný a tak se o majetek přihlásili pánové z Mírova a Říčanští pánové. V roce 1476 byl majitelem Okarce Zikmund Válecký z Mírova a Okarce, roku 1480 pak Okarec, Říčánky, Pyšel, Hartvíkovice a kapli ve Vícenicích vlastnili Zikmund z Mírova a Markvart z Mírova. V roce 1481 pak Okarec vlastnil opět už pouze Zikmund Válecký. V roce 1497 připojil k Okarci také Vlčatín, Pozďatín, Hroznatín a Bochovice. Zemřel kolem roku 1500 a jeho majetky zdědil jeho bratr Markvart, následně jeho majetky zdědil jeho syn Vilém Válecký z Mírova a posléze majetky zdědila Mandalena z Mírova s manželem Znatem z Lomnice. Ti roku 1556 s Burianem Osovským z Doubravice vyměnili Okarec, Pyšel, Říčánky a statky v Hartvíkovicích za Říčany u Rosic, ten záhy předal nově nabyté majetky a Pozďatín, Vlčatín, Bochovice, Hroznatín a část Popůvek Oldřichovi z Lomnice a tak se Okarec stal součástí náměšťského panství.^[6]

V témže roce Oldřich z Lomnice zakoupil také od Vratislava z Pernštejna Sedlec, část Hartvíkovic, Třesov, Kozlany, Studenec, Koněšín, Smrk, Kojatín a hrady Kokštejn a Kozlov, v roce 1560 zakoupil ještě hrad Lamberk, tvrz v Březníku a Kuroslepech. Dalším majitelem náměšťského panství byl Jan z Žerotína, který přikoupil ještě Rosice, v roce 1570 přikoupil také Batouchovice a roku 1573 i Kralice, Lhotice, Kuroslepy, Březník, Jakubov a hrad Kraví Hora. Jan z Žerotína zemřel roku 1583, jeho synové zdědili panství, majetku se ujal Jan Diviš, ten zemřel roku 1616, ale již roku 1613 se majetku ujal druhý syn Karel starší z Žerotína, který roku 1615 přikoupil také Jinošov. V roce 1614 se oženil s Kateřinou z Valdštejna a získal tak vládu nad Třebíči. Karel však byl pronásledován a nakonec byl donucen odejít do exilu a jeho majetky odkoupil Albrecht z Valdštejna a ten jej předal Janovi Baptistovi z Verdenberka, po něm panství zdědil jeho syn Ferdinand, ten roku 1649 přikoupil k panství Jasenici. Po jeho smrti získal právo nakládat s panstvím jeho synovec Alexandr, následně pak majetky získal jeho syn Jan Filip z Verdenberka, jeho syn zemřel předčasně a tak po něm panství zdědil Václav Adrian z Enckevoirtu, po něm pak část panství zdědila Marie Františka Koloničová a další část pravnučky Kamily z Verdenberka. V roce 1743 pak panství zakoupila Františka z Kufštejna, manželé z Kufštejna však brzy zemřeli a roku 1752 zakoupil panství Bedřich Vilém z Haugvic a Biskupic, Haugvicové vlastnili panství až do roku 1945.^[7]

V roce 1789 byla ve vsi založena škola, ta pak byla roku 1867 zvětšena. Větší budova však nestačila a tak se postupně zavedlo půldenní vyučování a následně se začaly vyškolovat obce, které si založily vlastní školu. V roce 1891 pak byla škola přestavěna na dvojtřídku.^[5] Roku 1788 byl postaven kostel svaté Barbory.^[5]

V roce 1896 byla založena hospodářská beseda, v roce 1898 hasiči, v roce 1911 Národní Jednota a Omladina a v roce 1924 Orel a sportovní klub.^[8]

Do roku 1849 patřil Pyšel do náměšťského panství, od roku 1850 patřil do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1868 do okresu Třebíč a posléze do okresu Velká Bíteš a od roku 1960 do okresu Třebíč.^[9] Již od roku 1848, kdy došlo ke vzniku samosprávných obcí, byla součástí Pyšela také vesnice Vaneč, a to až do roku 1900; znovu se připojila roku 1964 a součástí Pyšela je dosud.^[8]

Politika

V letech 2006–2010 působila jako starostka Věra Machátová, od roku 2010 tuto funkci zastává Mgr. Martina Brestovská.

Volby do poslanecké sněmovny

Volby do krajského zastupitelstva

Prezidentské volby

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (103 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (42 hlasů) a třetí místo obsadil Karel Schwarzenberg (35 hlasů). Volební účast byla 72.83 %, tj. 260 ze 357 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (181 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (78 hlasů). Volební účast byla 72.22 %, tj. 260 ze 360 oprávněných voličů.^[20]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (133 hlasů), druhé místo obsadil Pavel Fischer (60 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Drahoš (47 hlasů). Volební účast byla 72.44 %, tj. 276 ze 381 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (170 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (102 hlasů). Volební účast byla 71.20 %, tj. 272 ze 382 oprávněných voličů.^[21]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (134 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (60 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (45 hlasů). Volební účast byla 76.74 %, tj. 287 ze 374 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (155 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (136 hlasů). Volební účast byla 78.55 %, tj. 293 ze 373 oprávněných voličů.^[22]

Pamětihodnosti

• Zbytek gotické tvrze ze 14. století,^[23] která však v 15. století zanikla. Zachovala se kamenná věžovitá třípodlažní stavba, dříve pravděpodobně vyšší.^[24] V roce 2019 došlo k rekonstrukci tvrze, která je v soukromém vlastnictví, obec Pyšel se podílela finančně na opravě.^[25]
• Pozdně barokní kostel svaté Barbory^[8][23]
• Fara z roku 1788^[23]
• Poutní kaple Panny Marie Na stráži z roku 1901, do současné podoby přestavěna v roce 1935, pod kaplí je vybudována tzv. jeskyňka – menší kaplička, nacházející se jižně od obce^[23]
• Tři smírčí kameny ze středověku v okolí obce^[23]

Osobnosti

• František Čech (1876–?), legionář
• Petr Široký (1903–1983), letecký akrobat a pilot

Odkazy

Reference

Literatura

• Černý Jiří: Poutní místa jihozápadní Moravy. Milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti, Pelhřimov 2005.
• JANÁČ, Marek; TUMLÍŘ, Pavel; HARVALÍK, Milan. Divnopis 2. Praha: Radioservis, 2008. 310 s. ISBN 978-80-86212-61-6. Kapitola Pyšel, s. 215–217. 

Související články

• Římskokatolická farnost Pyšel

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pyšel na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Pyšelo v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Pyšel v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)