Pyšolec

Pyšolec
Účel stavby
zřícenina
Základní informace
Výstavba	kolem roku 1300
Zánik	1464
Materiál	kámen
Stavebník	Pernštejnové
Další majitelé	páni z Pernštejna, páni z Kounic, páni z Kravař, Lucemburkové, páni z Boskovic, páni z Kunštátu, páni z Kralic, páni z Bítova, Habsburkové, páni z Lomnice, páni z Pernštejna
Poloha
Adresa	Kobylnice, Česko Česko
Souřadnice	49°32′41″ s. š., 16°20′6″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	16927/7-4610 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pyšolec je zřícenina hradu pravděpodobně z konce 13. století, která se tyčí na stejnojmenném kopci nad vyrovnávací nádrží Vír II pod Vírem na řece Svratce. Je chráněna jako kulturní památka České republiky.^[1] Hrad Pyšolec byl vystavěn na počátku 14. století (či konci 13. století) v gotickém slohu, jak svědčí jeho dochovaná zřícenina bergfritového typu. Všeobecně uváděný názor, že se tak stalo z důvodu nárůstu počtu členů rodu Pernštejnů je možnou hypotézou, vzhledem k rozsahu jejich tehdejších držav, když jim náleželo celé území od Doubravníku až k nejvyšším vrcholům Žďárských vrchů a strategicky velmi výhodná pak byla strážní poloha hradu nad řekou Svratkou a podél ní vedoucí cestou. Zakladatele však neznáme. Pernštejnové název hradu nikdy neužili ve svém predikátu, což ale přímý vztah jejich členů k lokalitě nevylučuje, neboť první zpráva o Pyšolci je právě v souvislost s jeho držbou a prodejem Pernštejny.

Historie

První písemná zmínka o Pyšolci pochází z roku 1350, kdy byl hrad Filipem mladším z Pernštejna prodán Ješkovi z Konice a Ješkovi z Kravař. Filip a Ješek z Konice spolu uzavřeli smlouvu, že v případě úmrtí jednoho z nich připadne část panství tomu druhému. Brzy po uzavření smlouvy však Ješek z Konice zemřel a hrad se vrátil pánům z Pernštejna. V roce 1358 byl hrad spolu s územím až k říčce Bystřičce vyměněn za zboží v Dunajovicích. Jeho novým majitelem se stal markrabě Jan Jindřich, který koupil i část panství, které patřilo Ješkovi z Boskovic. Tento zájem markraběte bývá interpretován jako snaha získat zpět původní markraběcí doménu, v průběhu předchozího století rozchvácenou okolní šlechtou. Po smrti Jana Jindřicha patřil hrad Joštovi, který jej roku 1358 dal jako léno Heraltovi z Kunštátu. Pernštejnové projevili na počátku 15. století snahu získat hrad zpět. Tehdy se stal hrad příčinou sporu mezi tehdejším majitelem Bludem z Kralic (hrad získal roku 1406 od Heralta mladšího z Kunštátu v zástavu) a Vilémem I. z Pernštejna, který se jej pokusil dobýt. Roku 1417 musel Boček z Kunštátu na základě exekuce přenechat Pyšolec Janovi mladší z Bítova. O 15 let později jej markrabě Albrecht Rakouský předal spolu se Zubštejnem Janovi z Lomnice. V roce 1446 přešel Pyšolec spolu s okolními obcemi opět pod Pernštejny. Tehdy se uvádí jako zbořený. Jeho nový majitel Jan II. z Pernštejna se jej pravděpodobně pokusil opravit a stavebně upravit, ovšem již v průběhu prací svého pokusu zanechal a hrad zůstal již trvale opuštěn.

Současný stav

Z hradu se dochovaly stopy paláce s obvodovými opěrnými pilíři, polovina válcové věže (průměr asi 10 m) s patrnými zbytky středové šachty (průměr asi 1,2 m). K hradu vedla cesta, jejíž pozůstatky jsou patrné až k 1. příkopu. Hrad měl ovšem 3 příkopy, oddělující jednotlivé části rozlehlého hradu které jsou dobře patrné i dnes. Nejhlubší příkop má impozantní hloubku přes 16 metrů.

Podle nejnovějších archeologických výzkumů na hradě bylo zjištěno, že Pyšolec pravděpodobně nikdy nebyl v úplnosti dostavěn.

Zajímavosti

Na okraji výrazné terasy asi 300 metrů jihozápadně od hradu se dochovaly výrazné pozůstatky středověkého výrobního areálu, kterým vévodí především pozůstatky zdiva vápenické pece. V průběhu posledních let byla vápenka odborně archeologicky zkoumána a zdokumentována. Připravuje se zakonzervování jejího zdiva.

V roce 2021 se stala majitelem zříceniny obec Vír, plánuje rekonstrukci a úpravy v okolí zříceniny.^[2]

Reference

Literatura

• L. Poláček, Feudální sídla v povodí Bystřice, Nedvědičky a Bobrůvky ve světle archeologických nálezů. Pravěké a slovanské osídlení Moravy. Brno 1990, s. 419.
• M. Endlicherová, M. Korbička, Středověká vápenická pec u hradu Pyšolce. Vlastivědný sborník Bystřicka I. Bystřice nad Pernštejnem 2012, s. 99-103.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pyšolec na Wikimedia Commons
• Pyšolec na stránkách Hrady.cz