Pyšolec

Pyšolec
Účel stavby

zřícenina

Základní informace
Výstavbakolem roku 1300
Zánik1464
Materiálkámen
StavebníkPernštejnové
Další majitelépáni z Pernštejna, páni z Kounic, páni z Kravař, Lucemburkové, páni z Boskovic, páni z Kunštátu, páni z Kralic, páni z Bítova, Habsburkové, páni z Lomnice, páni z Pernštejna
Poloha
AdresaKobylnice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky16927/7-4610 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pyšolec je zřícenina hradu pravděpodobně z konce 13. století, která se tyčí na stejnojmenném kopci nad vyrovnávací nádrží Vír II pod Vírem na řece Svratce. Je chráněna jako kulturní památka České republiky.[1] Hrad Pyšolec byl vystavěn na počátku 14. století (či konci 13. století) v gotickém slohu, jak svědčí jeho dochovaná zřícenina bergfritového typu. Všeobecně uváděný názor, že se tak stalo z důvodu nárůstu počtu členů rodu Pernštejnů je možnou hypotézou, vzhledem k rozsahu jejich tehdejších držav, když jim náleželo celé území od Doubravníku až k nejvyšším vrcholům Žďárských vrchů a strategicky velmi výhodná pak byla strážní poloha hradu nad řekou Svratkou a podél ní vedoucí cestou. Zakladatele však neznáme. Pernštejnové název hradu nikdy neužili ve svém predikátu, což ale přímý vztah jejich členů k lokalitě nevylučuje, neboť první zpráva o Pyšolci je právě v souvislost s jeho držbou a prodejem Pernštejny.

Historie

První písemná zmínka o Pyšolci pochází z roku 1350, kdy byl hrad Filipem mladším z Pernštejna prodán Ješkovi z Konice a Ješkovi z Kravař. Filip a Ješek z Konice spolu uzavřeli smlouvu, že v případě úmrtí jednoho z nich připadne část panství tomu druhému. Brzy po uzavření smlouvy však Ješek z Konice zemřel a hrad se vrátil pánům z Pernštejna. V roce 1358 byl hrad spolu s územím až k říčce Bystřičce vyměněn za zboží v Dunajovicích. Jeho novým majitelem se stal markrabě Jan Jindřich, který koupil i část panství, které patřilo Ješkovi z Boskovic. Tento zájem markraběte bývá interpretován jako snaha získat zpět původní markraběcí doménu, v průběhu předchozího století rozchvácenou okolní šlechtou. Po smrti Jana Jindřicha patřil hrad Joštovi, který jej roku 1358 dal jako léno Heraltovi z Kunštátu. Pernštejnové projevili na počátku 15. století snahu získat hrad zpět. Tehdy se stal hrad příčinou sporu mezi tehdejším majitelem Bludem z Kralic (hrad získal roku 1406 od Heralta mladšího z Kunštátu v zástavu) a Vilémem I. z Pernštejna, který se jej pokusil dobýt. Roku 1417 musel Boček z Kunštátu na základě exekuce přenechat Pyšolec Janovi mladší z Bítova. O 15 let později jej markrabě Albrecht Rakouský předal spolu se Zubštejnem Janovi z Lomnice. V roce 1446 přešel Pyšolec spolu s okolními obcemi opět pod Pernštejny. Tehdy se uvádí jako zbořený. Jeho nový majitel Jan II. z Pernštejna se jej pravděpodobně pokusil opravit a stavebně upravit, ovšem již v průběhu prací svého pokusu zanechal a hrad zůstal již trvale opuštěn.

Současný stav

Z hradu se dochovaly stopy paláce s obvodovými opěrnými pilíři, polovina válcové věže (průměr asi 10 m) s patrnými zbytky středové šachty (průměr asi 1,2 m). K hradu vedla cesta, jejíž pozůstatky jsou patrné až k 1. příkopu. Hrad měl ovšem 3 příkopy, oddělující jednotlivé části rozlehlého hradu které jsou dobře patrné i dnes. Nejhlubší příkop má impozantní hloubku přes 16 metrů.

Podle nejnovějších archeologických výzkumů na hradě bylo zjištěno, že Pyšolec pravděpodobně nikdy nebyl v úplnosti dostavěn.

Zajímavosti

Na okraji výrazné terasy asi 300 metrů jihozápadně od hradu se dochovaly výrazné pozůstatky středověkého výrobního areálu, kterým vévodí především pozůstatky zdiva vápenické pece. V průběhu posledních let byla vápenka odborně archeologicky zkoumána a zdokumentována. Připravuje se zakonzervování jejího zdiva.

V roce 2021 se stala majitelem zříceniny obec Vír, plánuje rekonstrukci a úpravy v okolí zříceniny.[2]

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-07-11]. Identifikátor záznamu 127524 : hrad Pyšolec, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. NEDĚLKOVÁ, Jana. Obec Vír koupila zříceninu hradu Pyšolec, chce ji opravit a zatraktivnit. iDNES.cz [online]. 2021-04-07 [cit. 2021-04-27]. Dostupné online. 

Literatura

  • L. Poláček, Feudální sídla v povodí Bystřice, Nedvědičky a Bobrůvky ve světle archeologických nálezů. Pravěké a slovanské osídlení Moravy. Brno 1990, s. 419.
  • M. Endlicherová, M. Korbička, Středověká vápenická pec u hradu Pyšolce. Vlastivědný sborník Bystřicka I. Bystřice nad Pernštejnem 2012, s. 99-103.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vír (okres Žďár nad Sázavou) - hrad Pyšolec, obr07.jpg
Autor: RomanM82, Licence: CC BY-SA 4.0
Vír (okres Žďár nad Sázavou) - hrad Pyšolec