Pycnonemosaurus

Pycnonemosaurus; Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, před asi 70 miliony let
	Rekonstrukce vzhledu pyknonemosaura
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Třída	plazi (Sauropsida);
Nadřád	dinosauři (Dinosauria);
Řád	plazopánví (Saurischia);
Podřád	Theropoda;
Infrařád	Ceratosauria;
Čeleď	Abelisauridae;
Rod	Pycnonemosaurus; Kellner a Campos, 2002
Typový druh
	Pycnonemosaurus nevesi; Kellner a Campos, 2002
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pycnonemosaurus („ještěr z hustého lesa“) byl rod středně velkého masožravého dinosaura (teropoda) z čeledi Abelisauridae a kladu Furileusauria. Žil v období svrchní křídy (asi před 70 miliony let) na území dnešní Brazílie (Cambebe, stát Mato Grosso).

Materiál a taxonomie

Tento teropod je v současnosti znám pouze podle nekompletní fosilní kostry, sestávající z 5 zubů, části sedmi ocasních obratlů, distální části pravé stydké kosti, pravé holenní kosti a části pravé lýtkové kosti. Holotyp nese označení DGM 859-R. Tvar stydké kosti a výběžku kosti holenní tohoto dinosaura odlišují od všech ostatních zástupců abelisauridů. Typový druh Pycnonemosaurus nevesi byl formálně popsán paleontology Kellnerem a Camposem v roce 2002. Mezi jeho blízké vývojové příbuzné patřily rody Niebla, Viavenator nebo Caletodraco.^[1]

Paleobiologie

Není jisté, jak velkým dravcem pyknonemosaurus byl. Podle původních odhadů pravděpodobně dosahoval délky kolem 6 až 7 metrů^[2] a výšky v kyčlích přes 2 metry^[3] (novější výzkum však ukazuje, že mohl dosahovat délky kolem 8,9 metru)^[4]. Stejně jako ostatní velcí abelisauři představoval nejspíš dominantního predátora ve svém ekosystému. Pohyboval se po silných zadních nohách, přední byly krátké a zakrnělé.

Paleoekologie

Ve stejném ekosystému byly objeveny také fosilie velkých sauropodních dinosaurů ze skupiny Titanosauria. Jejich mláďata nebo nemocní a staří jedinci mohli představovat potenciální kořist pyknonemosaurů.^[5]

Odkazy

Reference

↑ Buffetaut, E.; Tong, H.; Girard, J.; Hoyez, B.; Párraga, J. (2024). Caletodraco cottardi: A New Furileusaurian Abelisaurid (Dinosauria: Theropoda) from the Cenomanian Chalk of Normandy (North-Western France). Fossil Studies. 2 (3): 177–195.
↑ Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
↑ Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 79 (anglicky)
↑ Grillo, O. N.; Delcourt, R. (2016). "Allometry and body length of abelisauroid theropods: Pycnonemosaurus nevesi is the new king". Cretaceous Research. doi:10.1016/j.cretres.2016.09.001
↑ Lívia Motta Gil, Kamila L. N. Bandeira, Stephen Louis Brusatte, Paulo Victor Luiz G. da C. Pereira, Caiubi Emanuel S.Kuhn, Ailton B. de Souza, Suzana S. Hirooka & Carlos Roberto dos A. Candeiro (2020). New records of Titanosauria (Dinosauria: Sauropoda) from the Upper Cretaceous of Mid-Western Brazil (Mato Grosso). Journal of South American Earth Article 102596. doi: https://doi.org/10.1016/j.jsames.2020.102596

Literatura

Rafael Delcourt (2017). Revised morphology of Pycnonemosaurus nevesi Kellner & Campos, 2002 (Theropoda: Abelisauridae) and its phylogenetic relationships. Zootaxa 4276(1): 1-45. doi: http://dx.doi.org/10.11646/zootaxa.4276.1.1
Kellner, A. W. A.; Campos, D. A. (2002). On a theropod dinosaur (Abelisauria) from the continental Cretaceous of Brazil. Arquivos do Museu Nacional Rio de Janeiro. 60 (3): 163–170.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Pycnonemosaurus na Wikimedia Commons
Pycnonemosaurus na webu DinoData
Pycnonemosaurus na webu Dinosaurier
Informace na webu Earth Archives (anglicky)
SOCHA, Vladimír. Pycnonemosaurus, největší z abelisauridů. OSEL.cz [online]. 2. prosince 2019. Dostupné online. (česky)

[1] Buffetaut, E.; Tong, H.; Girard, J.; Hoyez, B.; Párraga, J. (2024). Caletodraco cottardi: A New Furileusaurian Abelisaurid (Dinosauria: Theropoda) from the Cenomanian Chalk of Normandy (North-Western France). Fossil Studies. 2 (3): 177–195.

[2] Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.

[3] Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 79 (anglicky)

[4] Grillo, O. N.; Delcourt, R. (2016). "Allometry and body length of abelisauroid theropods: Pycnonemosaurus nevesi is the new king". Cretaceous Research. doi:10.1016/j.cretres.2016.09.001

[5] Lívia Motta Gil, Kamila L. N. Bandeira, Stephen Louis Brusatte, Paulo Victor Luiz G. da C. Pereira, Caiubi Emanuel S.Kuhn, Ailton B. de Souza, Suzana S. Hirooka & Carlos Roberto dos A. Candeiro (2020). New records of Titanosauria (Dinosauria: Sauropoda) from the Upper Cretaceous of Mid-Western Brazil (Mato Grosso). Journal of South American Earth Article 102596. doi: https://doi.org/10.1016/j.jsames.2020.102596

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

Navigation

Navigace

Tématické portály