Pycnonemosaurus

Jak číst taxoboxPycnonemosaurus
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, před asi 70 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Rekonstrukce vzhledu pyknonemosaura
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádplazopánví (Saurischia)
PodřádTheropoda
InfrařádCeratosauria
ČeleďAbelisauridae
RodPycnonemosaurus
Kellner a Campos, 2002
Typový druh
Pycnonemosaurus nevesi
Kellner a Campos, 2002
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pycnonemosaurus („ještěr z hustého lesa“) byl rod středně velkého masožravého dinosaura (teropoda) z čeledi Abelisauridae a kladu Furileusauria. Žil v období svrchní křídy (asi před 70 miliony let) na území dnešní Brazílie (Cambebe, stát Mato Grosso).

Materiál a taxonomie

Pycnonemosaurus - rekonstrukce hlavy.

Tento teropod je v současnosti znám pouze podle nekompletní fosilní kostry, sestávající z 5 zubů, části sedmi ocasních obratlů, distální části pravé stydké kosti, pravé holenní kosti a části pravé lýtkové kosti. Holotyp nese označení DGM 859-R. Tvar stydké kosti a výběžku kosti holenní tohoto dinosaura odlišují od všech ostatních zástupců abelisauridů. Typový druh Pycnonemosaurus nevesi byl formálně popsán paleontology Kellnerem a Camposem v roce 2002.

Paleobiologie

Není jisté, jak velkým dravcem pyknonemosaurus byl. Podle původních odhadů pravděpodobně dosahoval délky kolem 6 až 7 metrů[1] a výšky v kyčlích přes 2 metry[2] (novější výzkum však ukazuje, že mohl dosahovat délky kolem 8,9 metru)[3]. Stejně jako ostatní velcí abelisauři představoval nejspíš dominantního predátora ve svém ekosystému. Pohyboval se po silných zadních nohách, přední byly krátké a zakrnělé.

Ve stejném ekosystému byly objeveny také fosilie velkých sauropodních dinosaurů ze skupiny Titanosauria. Jejich mláďata nebo nemocní a staří jedinci mohli představovat potenciální kořist pyknonemosaurů.[4]

Reference

  1. Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
  2. Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 79 (anglicky)
  3. Grillo, O. N.; Delcourt, R. (2016). "Allometry and body length of abelisauroid theropods: Pycnonemosaurus nevesi is the new king". Cretaceous Research. doi:10.1016/j.cretres.2016.09.001
  4. Lívia Motta Gil, Kamila L. N. Bandeira, Stephen Louis Brusatte, Paulo Victor Luiz G. da C. Pereira, Caiubi Emanuel S.Kuhn, Ailton B. de Souza, Suzana S. Hirooka & Carlos Roberto dos A. Candeiro (2020). New records of Titanosauria (Dinosauria: Sauropoda) from the Upper Cretaceous of Mid-Western Brazil (Mato Grosso). Journal of South American Earth Article 102596. doi: https://doi.org/10.1016/j.jsames.2020.102596

Literatura

  • Rafael Delcourt (2017). Revised morphology of Pycnonemosaurus nevesi Kellner & Campos, 2002 (Theropoda: Abelisauridae) and its phylogenetic relationships. Zootaxa 4276(1): 1-45. doi: http://dx.doi.org/10.11646/zootaxa.4276.1.1
  • Kellner, A. W. A.; Campos, D. A. (2002). On a theropod dinosaur (Abelisauria) from the continental Cretaceous of Brazil. Arquivos do Museu Nacional Rio de Janeiro. 60 (3): 163–170.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Pycnonemosaurus restoration 2020.jpg
Autor: Mario Lanzas, Licence: CC BY-SA 4.0
Pycnonemosaurus restoration 2020
Pycnonemosaurus head.jpg
Autor: Art by Maurilio Oliveira. Published by Rafael Delcourt., Licence: CC BY 4.0
Hypothetical reconstruction of Pycnonemosaurus showing the soft tissues on the head inferred from osteological morphology of the skull.