Pyroklastický sediment
Pyroklastický sediment (jiné názvy: pyroklastická hornina, pyroklastikum) je usazená hornina sopečného původu, produkty sopečných explozí, které nebyly dále přemístěny (na rozdíl od epiklastických sedimentů). Zrna pyroklastických sedimentů (pyroklasty) tvoří kusy krystalů, vulkanického skla a hornin.[1] Doporučení IUGS definuje pyroklastické uloženiny jako nahromadění pyroklastů, které může být jak zpevněné, tak i nezpevněné, 75 % jejich objemu přitom musí tvořit napadané pyroklasty.[2] Termín pyroklastická hornina se používá pro zpevněnou tefru.[3]
Termín pyroklastický materiál zavedl americký geolog L. Pirsson roku 1915.[4]
Klasifikace
Pyroklastický materiál mohou tvořit jednotlivé krystaly, kousky sopečných hornin ale i podloží (litické fragmenty), pemza - "zpěněná", vysoce porézní hornina. Velikost částic pyroklastických hornin se může pohybovat od nejmenších částic s průměrem několik mikronů až po bloky velikosti řádově několik metrů.
| Průměr klastů | Označení | Nezpevněné: tefry | Zpevněné: pyroklastické horniny |
|---|---|---|---|
| > 64 mm | blok, puma | aglomerát | aglomerát, pyroklastické brekcie |
| <64 mm | lapilli | lapillová tefra | lapillový tuf, |
| <2 mm | hrubozrnný popel | hrubozrnný popel | hrubozrnný tuf |
| <0,063 mm | jemnozrnný popel (sopečný prach) | jemnozrnný popel | jemnozrnný tuf |
Vznik
Pyroklastické uloženiny jsou typické pro pliniovské erupce (Vesuv), nebo freatomagmatické erupce. Pyroklastika vznikají spadem vulkanického popela, lapil, pum a bloků, které byly uvolněny ze sopky při erupci. Při usazování se mohla smíchat s rozdrcenými fragmenty okolních hornin, ty však nemohou tvořit více než 25 % materiálu. Takové jevy jsou zvlášť typické pro explozivní erupce na souši, méně ve vodě. Explozivní vulkanismus je nejčastější u viskózních (kyselých a intermediálních) lávach, protože řídké (bazické) lávy mají spíše tendenci téci ve formě lávy.[6]
Při explozivních erupcích na svazích sopek běžně vznikají pyroklastické proudy. Suspenze horkých plynů a vulkanického materiálu, které se pohybují dolů svahem sopky a mohou mít katastrofální devastující účinky.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pyroklastický sediment na slovenské Wikipedii.
- ↑ LABOVÁ, Z. Pyroklast, Slovenská terminologická databáza [online]. juls.savba.sk, 19.9.2009 [cit. 2010-02-22]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Le Maitre (Editor), 2002, Igneous rocks A Classification and Glossary of Terms Recommendations of the International Union of Geological Sciences Subcommission on the Systematics of Igneous Rocks. Cambridge University Press, Cambridge, s. 9
- ↑ Friedman, G. M., 2003, Classification of sediments and sedimentary rocks. in Middleton, G.V. (Editor), Encyclopedia of Sediments and Sedimentary Rocks. Kluwer Academic Press, Dordrecht, s. 134
- ↑ Pirsson, L., 1915, The Microscopical Characters of Volcanic Tuffs — a Study for Students. American Journal of Science, 4, 40, s. 191 - 211
- ↑ Heiken, G., Wohletz, K., 1985, Volcanic Ash, University of California Press;, s. 246
- ↑ PETRÁNEK, J. Pyroklastické horniny, On-line geologická encyklopedie [online]. geology.cz, 2007 [cit. 2012-05-12]. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
(c) TILMAN KLUGE, CC-BY-SA-3.0
Tephraschichtungen in einem Steinbruch bei Weibern in der Eifel. In der ca. 30m hohen Wand sind mehrere vulkanische Ablagerungszyklen aufgeschlossen, die Schichten bestehen vor allem aus Bims und Asche