Pyrrhovo vítězství

Pyrrhos, král Epeiru
Poslední vzdor a závěrečný útok z pevnosti Szigetvár (obraz od Johanna Petera Kraffta, 1825)
Poslední vzdor a závěrečný útok z pevnosti Szigetvár (obraz od Johanna Petera Kraffta, 1825)

Pyrrhovo vítězství je slovní spojení, které vyjadřuje formální vítězství či úspěch, které ve skutečnosti ve svých důsledcích žádným vítězstvím či úspěchem není.[1] Původně vzešlo z vojenství, ale stalo se používaným rčením v oblastech, v nichž se soutěží či se nějak hodnotí úspěch. Označuje především vítězství, které je příliš těsné a příliš draze zaplacené. Též označuje vítězství, při kterém je dosažený cíl buďto bezcenný, nebo přinesl vítězi namísto zisku hlavně ztráty.[2]

Původ rčení a jeho pojmenování odkazuje na Pyrrha, krále z Epeiru, starověkého válečníka a jednoho z nepřátel Římské republiky. Fráze naráží na jeho poznámku, kterou po bitvě u Auscula (279 př. n. l.) odbyl své důstojníky, když mu blahopřáli k vítězství: „Ještě jedno takové vítězství a jsme zničeni“.[3] Šlo o realistické zhodnocení celé situace – nepřítele sice přinutil k ústupu a způsobil mu těžké ztráty, ale jeho vojsko nezničil úplně a jeho vlastní elitní jednotky a důstojnický sbor vyšly z bitvy značně oslabeny.[4] Vzhledem k tomu, že Římané měli větší možnosti doplnit své řady, se Pyrrhova pozice de facto zhoršila.[5]

Příklady

Válka

Tento seznam obsahuje příklady bitev, které skončily Pyrrhovým vítězstvím. Není zamýšlen jako úplný, ale slouží k ilustraci tohoto pojmu.

  • Bitva u Ascula (279 př. n. l.)[6] – Pyrrhos z Épeiru a jeho italští spojenci proti Římské republice: Římané utrpěli dvakrát větší ztráty, ale mohli snadno doplnit své řady. Pyrrhos naopak přišel o většinu svých velitelů a značnou část vojska, s nímž přitáhl do Itálie, a nakonec se musel stáhnout na Sicílii.
  • Bitva u Avarajru (451)[7][8] – Arménský velitel Vartan Mamikonjan a křesťanští povstalci proti Sásánovské říši: Peršané sice zvítězili a přinutili Armény k ústupu, ale jejich ztráty byly tak vysoké, že bitva nakonec strategicky vyústila ve vítězství Arménů. To vedlo k Nvarsacké smlouvě (484 n. l.), která Arménům zajistila autonomii a náboženskou svobodu.
  • Obléhání Szigetváru (1566)[9][10] – Osmansko-habsburské války: Osmané po 33 dnech obléhání pevnost dobyli, ale utrpěli obrovské ztráty a během obléhání zemřel i sultán Sulejman. Zpoždění útoku na Vídeň nakonec zastavilo osmanskou expanzi v Evropě.
  • Obléhání Ostende (1601–1604)[11][12][13] – Osmdesátiletá válka: Ve válce mezi Španělskem a nizozemskými povstalci Španělé tři roky obléhali Ostende, zatímco Nizozemci rozšiřovali své území jinde. Město nakonec padlo, ale obrovské náklady a ztráty Španělsko oslabily natolik, že v roce 1607 přistoupilo na Dvanáctileté příměří, čímž se fakticky uznala nezávislost Spojených provincií nizozemských.
  • Bitva u Gangwany (1741) – Ráthórští jezdci z Džódhpuru (1 000 mužů) bojovali proti spojeným armádám Mughalské říše a Džajpuru (100 000 vojáků s dělostřelectvem). Džajpur sice zvítězil, ale ztratil 12 000 mužů a tisíce dalších byly zraněny.
  • Bitva u Bunker Hillu (1775) – Americká válka za nezávislost: Britové po třech útocích obsadili bostonský poloostrov, ale utrpěli mnohem vyšší ztráty než Američané, včetně mnoha důstojníků. To je donutilo k opatrnější taktice, což pomohlo americkým povstalcům. Politicky bitva posílila podporu nezávislosti.
  • Bitva u Guilford Court House (1781) – Americká válka za nezávislost: Britové porazili Američany, ale jejich velké ztráty oslabily jejich tažení na jihu.
  • Bitva u Chancellorsville (1863) – Americká občanská válka: Generál Robert E. Lee porazil početně silnější Unii, ale ztratil 20 % své armády, včetně generála Stonewalla Jacksona, což oslabilo Konfederaci. O dva měsíce později Lee utrpěl porážku u Gettysburgu
  • Bitva u ostrovů Santa Cruz (1942) – Druhá světová válka: Japonci v námořní bitvě dosáhli taktického vítězství, ale přišli o 100 letadel a mnoho zkušených pilotů, což strategicky posílilo Spojence.
  • Bitva u Čchangdžinu (1950) – Korejská válka: Čínská armáda obklíčila menší jednotky OSN, ale utrpěla obrovské ztráty. OSN sice muselo ustoupit, ale Číňané nebyli schopni pokračovat v ofenzivě.
  • Druhá bitva o Quảng Trị (1972) – Válka ve Vietnamu: Jižní Vietnam znovu dobyl Quảng Trị, ale za cenu vysokých ztrát. Následná Pařížská dohoda (1973) vedla k oslabení Jižního Vietnamu, který v roce 1975 padl pod komunistickou nadvládu.
  • Bitva o Vukovar (1991) – Chorvatská válka za nezávislost: Po 87 dnech obléhání jugoslávská armáda město dobyla, ale utrpěla těžké ztráty a vyčerpala své síly. Bitva se stala zlomovým bodem války a přispěla k nezávislosti Chorvatska.

Politika, sport a právo

Termín „Pyrrhovo vítězství“ se používá i v podnikání, politice a sportu k označení úspěchu, který vítěze natolik oslabí, že mu nakonec spíše uškodí. Ve sportu to může znamenat například vítězství, při němž se zraní klíčový hráč, nebo výhru, která zkomplikuje výběr v draftu.[14][15]

Teolog Reinhold Niebuhr varoval před nebezpečím zneužití moci při prosazování spravedlnosti:

„Morální rozum se musí naučit, jak si udělat z donucení spojence, aniž by riskoval Pyrrhovo vítězství, v němž by tento spojenec triumf zneužil a negoval.“

Soudce Hugo Black ve svém nesouhlasném stanovisku k případu Beauharnais v. Illinois (1952) odkázal na Pyrrha:

„Pokud menšiny považují tento verdikt za své vítězství, měly by zvážit význam staré poznámky: 'Ještě jedno takové vítězství a jsem ztracen.'“

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pyrrhic victory na anglické Wikipedii.

  1. ↑ CHLUBNÝ, Jiří. Pyrrhovy války. Antika [online]. 2004-09-13 [cit. 2017-04-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-01-11. 
  2. ↑ ŠKÁPÍKOVÁ, Jitka; MORAVEC, Dan; PETÁKOVÁ, Helena. Pyrrhovo vítězství. Český rozhlas [online]. 2014-01-31. Dostupné online. 
  3. ↑ With Triumphs Like These, Who Needs Defeats? — A Brief History of Pyrrhic Victories. MilitaryHistoryNow.com [online]. 2013-03-20. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Pyrrhic victory [online]. Phrases.org.uk. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ TSOURAS, Peter G. Slovník vojenských citátů. 1. vyd. Praha: Baronet, 2007. 463 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7384-048-8. S. 382. 
  6. ↑ Plútarchos. Životopisy slavných Řeků a Římanů. [s.l.]: [s.n.] Kapitola Život Pyrrha. 
  7. ↑ HEWSEN, Robert H. AVARAYR [online]. Encyclopædia Iranica, 2011-08-17. Arménská obrana však byla tak silná, že i Peršané utrpěli obrovské ztráty. Jejich vítězství bylo Pyrrhovo a král, který se potýkal s problémy jinde, byl nucen, alespoň prozatím, dovolit Arménům náboženství, které si vybrali. Dostupné online. 
  8. ↑ PATTIE, Susan Paul. Faith in History: Armenians Rebuilding Community. [s.l.]: Smithsonian Institution Press, 1997. Dostupné online. ISBN 1560986298. S. 40. (anglicky) Arménská porážka v bitvě u Avarayru v roce 451 se pro Peršany ukázala jako Pyrrhovo vítězství. Ačkoli Arméni ztratili svého velitele Vartana Mamikoniana a většinu svých vojáků, perské ztráty během bitev ve 4. až 6. století byly poměrně těžké, téměř 350 000 vojáků, a Arménům bylo dovoleno zůstat křesťany. 
  9. ↑ Dictionary of Wars. Příprava vydání George C. Kohn. 3. vyd. [s.l.]: Infobase Publishing, 2006. ISBN 978-0-8160-6577-6. S. 47. (anglicky) 
  10. ↑ LÁZÁR, István; TEZLA, Albert. An Illustrated History of Hungary. 6. vyd. Budapest: Corvina Books, 1999. ISBN 978-963-13-4887-3. S. 70. (anglicky) 
  11. ↑ MOTLEY, John Lothrop. Motley's Dutch Nation: Being the Rise of the Dutch Republic (1555-1584). University of Wisconsin: Harper & brothers, 1908. Dostupné online. S. 754. (anglicky) Po tři roky Ostende blokovalo celou španělskou armádu a zcela vyčerpalo zdroje Španělska, přičemž Holanďanům zůstala volnost, aby zvýšili své bohatství a moc obchodem. Bránit Ostende se vyplatilo. 
  12. ↑ CORTÉS, Manuel Lomas. La expulsión de los moriscos del Reino de Aragón: política y administración de una deportación (1609–1611). [s.l.]: Centro de Estudios Mudéjares, 2008. Dostupné online. ISBN 9788496053311. S. 38. (španělsky) Pyrrhovo vítězství při obléhání Ostende. 
  13. ↑ MALAND, David. Europe at war 1600–1650. [s.l.]: Rowman and Littlefield, 1980. Dostupné online. ISBN 9780847662135. (anglicky) Bylo to v mnoha ohledech Pyrrhovo vítězství, protože Mořic Oranžský v roce 1604 vedl svá vojska proti Sluys. To, co začalo jako diverzní nájezd s cílem vylákat Španělsko z Ostende, se vyvinulo v řádně vedené obléhání, a protože ani jedna strana neriskovala zásah do ostatních obléhání, pád Ostende byl vyvážen pádem Sluys – o kterém se dalo tvrdit, že bylo pro Spojené provincie užitečnější. 
  14. ↑ Broncos-Pats analysis: A Pyrrhic victory [online]. New England Patriots, 2008-10-20 [cit. 2025-02-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ FOWLER, Scott. Ron Rivera, can you please win playoff game and wipe the smirk off Tom Brady’s face?. The Charlotte Observer. 2021-01-07. 27. prosince 2021 Carolina porazila Washington 20:13 a dosáhla tak svého jediného vítězství ode Dne díkůvzdání (ale tímto Pyrrhovým vítězstvím přišla o 3. místo v draftu). Dostupné online [cit. 2025-02-25]. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Johann Peter Krafft 005.jpg
Nikola Šubić Zrinski's Charge from the Fortress of Szigetvár
Oil on canvas, 455 x 645 cm

The scene is the sortie of Count Nikola Šubić Zrinski, Ban (Viceroy) of Croatia, and his men, the heroic defenders of the castle of Szigetvár, against the besieging Turks in 1566, in which Zrinski lost his life. The painting was commissioned by the Vienna court and is currently held at the Hungarian National Gallery in Budapest.