Pythagoras (propuštěnec)
Pythagoras | |
---|---|
Národnost | římské |
Povolání | propuštěnec |
Znám jako | choť císaře Nerona |
Titul | Sommelier |
Choť | Nero |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Pythagoras byl propuštěnec římského císaře Nerona, se kterým se údajně oženil při veřejném obřadu a císař na sebe vzal roli nevěsty.[1][2][3][4]
Život
O Pythagorově minulosti je známo málo. Je jisté, že byl propuštěncem, který doprovázel Nerona.
Sňatek s Neronem
V roce 64 nabídl Tigellinus Neronovi během Saturnálií řadu hostin, po jejichž několika dnech Nero uzavřel s Pythagorem sňatek:[5]
... snížil se k tomu, aby se oženil s jedním z toho špinavého stáda, jménem Pythagoras, se všemi formami řádného manželství. Přes císaře byl položen svatební závoj, lidé viděli svědky obřadu, svatební věno, pohovku i svatební pochodně, zkrátka bylo jasně vidět všechno, co i při svatbě ženy skrývá tma.
Doryforos
Suetonius vypráví příběh o tom, že se Neronova nevěsta jmenovala „Doryforos“. Tacitus i Dio Cassius se zmiňují pouze o Pythagorovi. Podle spisovatele Champlina je nepravděpodobné, že by došlo k druhé takové skandální svatbě, aniž by to bylo zaznamenáno. Dospěl tedy k názoru, že Suetonius si spletl jméno.[6] Doryforos, jeden z nejbohatších a nejmocnějších Neronových propuštěnců, zemřel v roce 62 před Tigellinovými hostinami,[6] kde byl Nero, pokrytý kůžemi divokých zvířat, vypuštěn z klece a napadal intimní partie mužů a žen přivázaných ke kůlům, načež byl propuštěn svým propuštěncem Doryforem.[7] Vzhledem k tomu, že „doryforos“ znamená stejně jako socha „nosič kopí“[8] (Δορυφόρος), je možné, že latinizované slovo mělo právě velké písmeno.[9]
Bibliografie
- Suetonius. Nero. 29
- Champlin, Edvard (2005). Nero. Harvard University Press. p. 346. ISBN 978-0-674-01822-8.
Související články
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pythagoras (freedman) na anglické Wikipedii.
- ↑ Internet History Sourcebooks Project: Ancient History. sourcebooks.fordham.edu [online]. [cit. 2023-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Cassius Dio — Epitome of Book 62. penelope.uchicago.edu [online]. [cit. 2023-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Classics Newsletter Winter 2004. web.archive.org [online]. 2011-12-30 [cit. 2023-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-12-30.
- ↑ Champlin, 2005, p.146
- ↑ LacusCurtius • Tacitus, Annals — Book XV Chapters 33‑47. penelope.uchicago.edu [online]. [cit. 2023-03-15]. Dostupné online.
- ↑ a b Champlin, 2005, p.161
- ↑ Champlin, 2005, p.169
- ↑ Champlin, 2005, p.166
- ↑ Champlin, 2005, p.313