Pytlíkov
Pytlíkov | |
---|---|
Lokalita | |
Charakter | malá vesnice |
Obec | Bžany |
Okres | Teplice |
Kraj | Ústecký kraj |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°36′34″ s. š., 13°51′18″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 41 (2021)[1] |
Katastrální území | Lysec (2,82 km²) |
PSČ | 415 01 |
Počet domů | 15 (2021)[2] |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Pytlíkov | |
Další údaje | |
Kód části obce | 409294 |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pytlíkov (německy Pittling) je malá vesnice, část obce Bžany v okrese Teplice v Ústeckém kraji.
Historie
První písemná zmínka o Pytlíkovu je datována k roku 1403, když je zmiňován pan Blahut von Pytlik.[3] Po volbě Jiřího z Poděbrad českým králem na sněmu knížat v Chebu 2. března 1458 být definitivně urovnány sporné otázky mezi saskými knížaty a korunou českou. Mezi jinými i městečko Duchcov se vším příslušenstvím (tedy i Pytlíkovem) na této straně Krušných Hor bylo postoupeno Čechám.
Pytlíkov vlastnil Jakub Hodek ze Želevic. Vdova po Bohuslavu Hodkovi, synovi Jakuba Hodka, která se provdala za Zikmunda Vchynského z Nezpečova, toho roku zemřela. Do tohoto roku také byly spory obyvatel Pytlíkovských řešeny před soudcovskou stolicí duchcovskou.
Zikmundovi dědicové Zikmund a Jan Velvetští z Nezpečova prodali panu Radislavu Vchynskému z Vchynic za 16 900 kop míšeňských grošů statek lbínský s vesnicemi Lbín, Lysec, Světice a Pytlíkov. Od té doby byl Pytlíkov součástí panství teplického. Panství teplické včetně Pytlíkova přešlo konfiskací do majetku rodiny Aldringenů.
V roce 1680 zemřelo v Pytlíkově osm osob morem. V tomto roce je zaknihováno pět hospodářů, z toho jeden do 5 strychů polností a čtyři do 15 strychů. Pytlíkov měl v té době 7 domovních čísel.
Kateřina Kaiserová, majitelka domu čp. 6 dala roku 1800 na vlastní náklad postavit v Pytlíkově kapličku. V archivních materiálech z roku 1800 popisujících vybavení této kapličky a dle kroniky p. Sitteho není žádná zmínka o jejím zasvěcení sv. Antoníčkovi, byla pouze vysvěcena. Hlavní výzdobu tvořil mariánský obraz umístěný proti vstupu do kaple.[4] Kaple byla původně umístěna na dnešním pozemku rodinného domu čp. 7. Neměla vlastní zvonek, v její těsné blízkosti byl dle dobové fotografie „vidlák“ se stříškou se zvonem. Kaple dnes již neexistuje, na původním místě stojí pouze původní zvonička.
V roce 1934 byla obcí postavena kaple nová. Ta byla vysvěcena v červnu 1934, nebyla nikomu zasvěcena.[5] Tato kaple je v majetku obce a je v udržovaném stavu. Kaple je od druhé světové války bez zvonu.
V 19. století narůstal cestovní ruch, docházelo ke značení cest pro výlety do okolí a rozvoji lázeňství v Teplicích. V té době vznikl „Rundblick“, restaurace na Pytlíkovském kopci (v polích mezi Teplicemi a Pytlíkovem) a řada dalších hospod. Obec v té době zažívala největší slávu. Vedla tudy z Teplic turistická, upravená cesta na Milešovku (dnes červeně vyznačená), tzv. Pytlíkovská cesta. Cesta z Teplic byla z Pytlíkova až do Lysce lemována restauracemi, nabízející posezení s krásnou vyhlídkou na České středohoří a údolí Bíliny a navíc pohoštění, taneček, v pytlíkovské Knappeho restauraci „Na krásné vyhlídce“ navíc i kuželkárnu. Trasa byla vhodná jak pro vycházky rodin s dětmi a lázeňské hosty z Teplic, tak pro náročné turisty. Bylo jí totiž možné ukončit ve Lbíně, Hradišti, Žalanech a vrátit se zpět do Teplic vlakem.
Lbínský zázrak
Pověst o tzv. lbínském zázraku je předávána ústně z pokolení na pokolení od nepaměti. Říká, že v červnu na den sv. Antonína přišla strašlivá bouře. Silný déšť způsobil sesuv půdy a dům čp. 9 sjel až do Lbína, aniž by se vážněji poškodil. Ve Lbíně se ještě v šedesátých letech nacházely dva domy s čp. 9 (dům čp. 9 s původní adresou v Pytlíkově byl stále obýván, až v roce 1976 byl zbořen). Ačkoli v kronice bořislavské farnosti (Fr. Sitte) popisující události od roku 1169 není o této pověsti zmínka, prý z tohoto důvodu se na sv. Antonína od nepaměti pravidelně konala procesí z kaple v Pytlíkově do Lbína, Lysce a do kostela v Hradišti. Přerušena byla v období druhé světové války, dle fotodokumentace byla obnovena v roce 1949 a ukončena v roce 1956. Procesí se i po válce účastnili téměř všichni obyvatelé obcí Pytlíkov, Lysec a Lbín.
Obyvatelstvo
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatelé | 48 | 57 | 74 | 79 | 81 | 86 | 81 | 69 | 53 | 31 | 18 | 23 | 26 | 41 | 41 |
Domy | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 13 | 13 | 13 | — | 12 | 8 | 10 | 10 | 11 | 15 |
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech místní části Lysec. |
Obecní správa
Při sčítání lidu v letech 1869–1900 Pytlíkov byl osadou obce Kladruby v okrese Teplice, v letech 1910–1980 byla uváděna jako část obce Lysec, se kterým patřil nejprve do okresu Teplice, ale v letech 1921–1930 v okrese Teplice-Šanov a v letech 1950–1980 znovu do okresu Teplice. Od 1. července 1980 je částí obce Bžany v okrese Teplice.[9]
Pamětihodnosti
- Zvonička typu „vidlák“, která byla součástí původní kapličky z roku 1800 se nachází na pozemku rodinného domu čp. 7. Zvonička je od druhé světové války bez zvonu. Je udržována majiteli objektu.[10]
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Přemysl Peer, Dějiny Teplicka do r. 1848.
- ↑ Zápis z roku 1800. Státní archiv Teplice.
- ↑ Kronika bořislavské farnosti. Fr. Sitte, 1936.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 410, 411.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 313.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-10-24]. S. 467. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-01-16]. Identifikátor záznamu 155421 : Zvonička vidlák. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pytlíkov na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com