Qatar ExxonMobil Open 2022
| Qatar ExxonMobil Open 2022 | |
|---|---|
| Datum | 14.–20. února 2022 |
| Ročník | 30. |
| Místo | Dauhá, Katar |
| Dějiště | Mezinárodní tenisový a squashový komplex chalífy |
| Kategorie | ATP Tour 250 |
| Dotace | 1 176 595 USD |
| Prize money | 1 071 030 USD |
| Ředitel | Karim Alami |
| Soutěže | 28 dvouhra / 16 čtyřhra |
| Povrch | tvrdý – Plexicushion / venku |
| Vítězové | |
| mužská dvouhra | |
 Roberto Bautista Agut | |
| mužská čtyřhra | |
 Wesley Koolhof /  Neal Skupski | |
| Qatar ExxonMobil Open | |
< 2021 2023 > | |
Qatar ExxonMobil Open 2022 byl tenisový turnaj mužů na profesionálním okruhu ATP Tour, hraný v Mezinárodním tenisovém a squashovém komplexu chalífy na otevřených dvorcích s tvrdým povrchem Plexicushion. Konal se na úvod sezóny mezi 14. až 20. únorem 2022 v katarském hlavním městě Dauhá jako jubilejní třicátý ročník turnaje.
Turnaj s rozpočtem 1 176 595 dolarů patřil do kategorie ATP Tour 250. Nejvýše nasazeným hráčem ve dvouhře se stal dvanáctý tenista světa Denis Shapovalov z Kanady, kterého ve čtvrtfinále vyřadil Francouz Arthur Rinderknech. Jako poslední přímý účastník do hlavní singlové soutěže nastoupil 120. hráč žebříčku, Japonec Taró Daniel.[1]
Jubilejní desátý singlový titul na okruhu ATP Tour vybojoval šestnáctý muž klasifikace Roberto Bautista Agut ze Španělska, jímž navázal na katarský triumf z roku 2019.[2] Čtyřhru ovládl nizozemsko-britský pár Wesley Koolhof a Neal Skupski, jehož členové udrželi finálovou neporazitelnost a získali třetí společnou trofej.[3]
Tenisté turnaj zvolili nejlepší událostí sezóny 2022 v kategorii ATP Tour 250.[4]
Rozdělení bodů a finančních odměn
Rozdělení bodů
| Soutěž | vítězové | finalisté | semifinalisté | čtvrtfinalisté | 16 v kole | 32 v kole | Q | Q2 | Q1 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| dvouhra[1] | 250 | 150 | 90 | 45 | 20 | 0 | 12 | 6 | 0 |
| čtyřhra[5] | 0 | — | |||||||
Finanční odměny
| Soutěž | vítězové | finalisté | semifinalisté | čtvrtfinalisté | 16 v kole | 32 v kole | Q2 | Q1 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| dvouhra[1][6] | 114 875 $ | 80 410 $ | 53 255 $ | 35 510 $ | 22 975 $ | 12 530 $ | 6 265 $ | 3 130 $ | |
| čtyřhra[5] | 40 720 $ | 29 240 $ | 18 800 $ | 12 530 $ | 7 310 $ | — | — | — | |
| částka ve čtyřhře je uvedena na pár | |||||||||
Dvouhra mužů
Nasazení
| Stát | Hráč[1] | ATP | Nasazení |
|---|---|---|---|
 Kanada | Denis Shapovalov | 12. | 1. |
| Španělsko | Roberto Bautista Agut | 17. | 2. |
 Gruzie | Nikoloz Basilašvili | 21. | 3. |
 Chorvatsko | Marin Čilić | 24. | 4. |
| Spojené království | Dan Evans | 27. | 5. |
 Rusko | Karen Chačanov | 28. | 6. |
 Kazachstán | Alexandr Bublik | 31. | 7. |
 Jižní Afrika | Lloyd Harris | 35. | 8. |
| Žebříček ATP k 7. únoru 2022 | |||
Jiné formy účasti
Následující hráčí obdrželi divokou kartu do hlavní soutěže:
Následující hráči postoupili z kvalifikace[1]:
Christopher Eubanks
Thomas Fabbiano
Jozef Kovalík
Christopher O'Connell
Následující hráči postoupili z kvalifikace jako šťastní poražení:
Odhlášení
- před zahájením turnaje
- Alex de Minaur → nahradil jej Alex Molčan
Filip Krajinović → nahradil jej 
Elias Ymer
Gaël Monfils → nahradil jej 
Emil Ruusuvuori- Lorenzo Musetti → nahradil jej
João Sousa 
Jan-Lennard Struff → nahradil jej 
Jiří Veselý
Mužská čtyřhra
Nasazení
| Stát | Hráč[5] | Stát | Hráč[5] | ATP | Nasazení |
|---|---|---|---|---|---|
| Chorvatsko | Nikola Mektić | Chorvatsko | Mate Pavić | 3. | 1. |
| Chorvatsko | Ivan Dodig |  Nový Zéland | Michael Venus | 28. | 2. |
| Nizozemsko | Wesley Koolhof | Spojené království | Neal Skupski | 40. | 3. |
 Belgie | Sander Gillé | Belgie | Joran Vliegen | 59. | 4. |
| Žebříček ATP k 7. únoruu 2022; číslo je součtem žebříčkového postavení obou členů páru | |||||
Jiné formy účasti
Následující páry obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
Issa Alharrasi / 
Illja Marčenko
Malek Džazírí / Mubarak Zaid
Následující pár nastoupil z pozice náhradníka:
Odhlášení
- před zahájením turnaje
Kwon Sun-u / Lorenzo Musetti → nahradili je Emil Ruusuvuori / Elias Ymer- Arthur Rinderknech / Jan-Lennard Struff → nahradili je Manuel Guinard / Arthur Rinderknech
Přehled finále
Mužská dvouhra
Roberto Bautista Agut vs. 
Nikoloz Basilašvili, 6–3, 6–4
Mužská čtyřhra
Wesley Koolhof / 
Neal Skupski vs. 
Rohan Bopanna / 
Denis Shapovalov 7–6(7–4), 6–1
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2022 Qatar ExxonMobil Open na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e Qatar ExxonMobil Open 2022 – mužská dvouhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2022-03-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Roberto Bautista Agut Gains Nikoloz Basilashvili Revenge, Wins Doha Title. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-02-18 [cit. 2022-03-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Wesley Koolhof and Neal Skuspki Clinch Doha Crown. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-02-18 [cit. 2022-03-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Alcaraz, Nadal, Murray Among Winners In 2022 ATP Awards. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-12-16 [cit. 2022-12-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Qatar ExxonMobil Open 2022 – mužská čtyřhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2022-03-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Qatar ExxonMobil Open 2022 – kvalifikace mužské dvouhry [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2022-03-09]. Dostupné online. (anglicky)
Média použitá na této stránce
.svg)
.svg)
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
.svg)
Georgian flag in Pantone MS.
.svg)
.svg)
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
| zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
| žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
| červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
| modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
| bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
| černá | rendered as RGB 0 0 0 |
.svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information..svg)
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
.svg)
Finská vlajka
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
