Qatar Total Open 2018 – ženská čtyřhra

Qatar Total Open 2018
VítězkyKanada Gabriela Dabrowská
Lotyšsko Jeļena Ostapenková
FinalistkySlovinsko Andreja Klepačová
Španělsko María José Martínez Sánchezová
Výsledek6–3, 6–3
Soutěže
ženská dvouhraženská čtyřhra
2017 •• 2019 >

Ženská čtyřhra Qatar Total Open 2018 probíhala v polovině února 2018. Do deblové soutěže dauhaského tenisového turnaje nastoupilo dvacet osm dvojic. Obhájcem titulu byl americko-slovinský pár Abigail Spearsová a Katarina Srebotniková, jehož členky nestartovaly společně. Spearsová nastoupila s Polkou Alicjí Rosolskou. Spoluhráčkou Srebotnikové se stala japonská hráčka Šúko Aojamová, s níž skončila v úvodním kole na raketách Pavljučenkovové a Savčukové.

Vítězem se stal nenasazený kanadsko-lotyšský pár Gabriela Dabrowská a Jeļena Ostapenková, který ve finále zdolal slovinsko-španělské turnajové osmičky Andreju Klepačovou a Maríu José Martínezovou Sánchezovovou po dvousetovém průběhu 6–3 a 6–3. Obě šampionky si do žebříčku WTA připsaly 900 bodů a získaly premiérovou společnou trofej. Dabrowská vybojovala sedmý deblový titul na okruhu WTA Tour a pro Ostapenkovou to bylo třetí takové turnajové vítězství.[1]

Nasazení párů

Čtyři nejvýše nasazené páry obdržely volný los do druhého kola.

  1. Rusko Jekatěrina Makarovová / Rusko Jelena Vesninová (čtvrtfinále)
  2. Čínská Tchaj-pej Latisha Chan / Česko Andrea Sestini Hlaváčková (2. kolo)
  3. Česko Lucie Šafářová / Česko Barbora Strýcová (2. kolo, skreč)
  4. Maďarsko Tímea Babosová / Francie Kristina Mladenovicová (čtvrtfinále)
  5. Čínská Tchaj-pej Čan Chao-čching / Čína Jang Čao-süan (1. kolo)
  6. Rumunsko Irina-Camelia Beguová / Rumunsko Monica Niculescuová (odstoupily)
  7. Čínská Tchaj-pej Čan Chao-čching / Čína Jang Čao-süan (2. kolo)
  8. Slovinsko Andreja Klepačová / Španělsko María José Martínezová Sánchezová (finále)

Pavouk

Legenda

Finálová fáze

Semifinále Finále
  Austrálie Monique Adamczaková
 Ukrajina Ljudmyla Kičenoková
773[10] 
8 Slovinsko Andreja Klepačová
 Španělsko María José Martínez Sánchezová
656[12] 
 8 Slovinsko Andreja Klepačová
 Španělsko María José Martínez Sánchezová
33
 
   Kanada Gabriela Dabrowská
 Lotyšsko Jeļena Ostapenková
66
  Kanada Gabriela Dabrowská
 Lotyšsko Jeļena Ostapenková
66
  Česko Barbora Krejčíková
 Česko Kateřina Siniaková
33 

Horní polovina

První kolo Druhé kolo Čtvrtfinále Semifinále
 
  1 Rusko J Makarova
 Rusko J Vesnina
27[10] 
 Japonsko Š Aojama
 Slovinsko K Srebotnik
32   Rusko A Pavljučenkova
 Ukrajina O Savčuk
65[4] 
 Rusko A Pavljučenkova
 Ukrajina O Savčuk
66   1 Rusko J Makarova
 Rusko J Vesnina
33 
WC Slovensko D Cibulková
 Rusko V Zvonareva
14    Austrálie M Adamczak
 Ukrajina L Kičenok
66 
 Japonsko N Hibino
 Chorvatsko D Jurak
66   Japonsko N Hibino
 Chorvatsko D Jurak
279[6]
 Austrálie M Adamczak
 Ukrajina L Kičenok
06[10]   Austrálie M Adamczak
 Ukrajina L Kičenok
667[10] 
5 Čínská Tchaj-pej Š-w Sie
 Čína Š Pcheng
63[8]    Austrálie M Adamczak
 Ukrajina L Kičenok
773[10]
   8 Slovinsko A Klepač
 Španělsko MJ Martínez Sánchez
656[12]
  4 Maďarsko T Babos
 Francie K Mladenovic
616[10] 
WC Katar M Al-Naimi
 Tunisko O Jabeur
20   Rusko V Kuděrmetova
 Rusko A Kudrjavceva
774[8] 
 Rusko V Kuděrmetova
 Rusko A Kudrjavceva
66   4 Maďarsko T Babos
 Francie K Mladenovic
26[6]
 Rumunsko M Buzărnescu
 Francie A Cornet
26[10]   8 Slovinsko A Klepač
 Španělsko MJ Martínez Sánchez
63[10] 
 Polsko A Rosolska
 USA A Spears
64[6]   Rumunsko M Buzărnescu
 Francie A Cornet
277[10]
 Spojené království A Smith
 Česko R Voráčová
33  8 Slovinsko A Klepač
 Španělsko MJ Martínez Sánchez
664[12] 
8 Slovinsko A Klepač
 Španělsko MJ Martínez Sánchez
66 

Dolní polovina

První kolo Druhé kolo Čtvrtfinále Semifinále
7 Čínská Tchaj-pej Ch-č Čan
 Čína Č-s Jang
64[10] 
 Gruzie O Kalašnikova
 Bělorusko L Marozava
16[2]  7 Čínská Tchaj-pej Ch-č Čan
 Čína Č-s Jang
64[6] 
 Ukrajina K Bondarenko
 Srbsko A Krunić
61[10]   Ukrajina K Bondarenko
 Srbsko A Krunić
36[10] 
 Ukrajina N Kičenok
 Austrálie An Rodionova
46[8]    Ukrajina K Bondarenko
 Srbsko A Krunić
34 
 Kanada G Dabrowski
 Lotyšsko J Ostapenko
46[10]    Kanada G Dabrowski
 Lotyšsko J Ostapenko
66 
 USA N Melichar
 Česko K Peschke
61[8]   Kanada G Dabrowski
 Lotyšsko J Ostapenko
3
  3 Česko L Šafářová
 Česko B Strýcová
0r 
    Kanada G Dabrowski
 Lotyšsko J Ostapenko
66
Alt Německo M Barthel
 Německo C Witthöft
62[2]    Česko B Krejčíková
 Česko K Siniaková
33
 Česko B Krejčíková
 Česko K Siniaková
26[10]   Česko B Krejčíková
 Česko K Siniaková
64[15] 
 USA R Atawo
 Německo A-L Grönefeld
43   Belgie E Mertens
 Nizozemsko D Schuurs
16[13] 
 Belgie E Mertens
 Nizozemsko D Schuurs
66    Česko B Krejčíková
 Česko K Siniaková
776
WC Omán F Al-Nabhani
 Indonésie J Rompies
40    Japonsko M Kato
 Japonsko M Ninomija
651 
 Japonsko M Kato
 Japonsko M Ninomija
66   Japonsko M Kato
 Japonsko M Ninomija
66
  2 Čínská Tchaj-pej L Chan
 Česko A Sestini Hlaváčková
13 
 

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2018 Qatar Total Open – Doubles na anglické Wikipedii.

  1. Alex Macpherson. Dabrowski and Ostapenko capture Doha doubles crown [online]. WTA Tour, Inc., 2018-02-18 [cit. 2018-02-19]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Georgia (Pantone).svg
Georgian flag in Pantone MS.
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Oman.svg
Autor: See File history below for details., Licence: CC0
Ománská vlajka
Flag of Indonesia.svg
bendera Indonesia