Qatar Total Open 2019
| Qatar Total Open 2019 | |
|---|---|
| Datum | 11.–16. února 2019 |
| Ročník | 17. |
| Místo | Dauhá, Katar |
| Dějiště | Mezinárodní komplex chalífy |
| Kategorie | WTA Premier |
| Dotace | 916 131 USD |
| Soutěže | 28 dvouhra / 16 párů |
| Povrch | tvrdý / venku |
| Vítězky | |
| ženská dvouhra | |
 Elise Mertensová | |
| ženská čtyřhra | |
 Čan Chao-čching / Latisha Chan | |
| Qatar Total Open | |
< 2018 2020 > | |
Qatar Total Open 2019 byl tenisový turnaj pořádaný jako součást ženského okruhu WTA Tour, který se odehrával na otevřených dvorcích s tvrdým povrchem v areálu Khalifa International Tennis and Squash Complex. Konal se mezi 11. až 16. únorem 2019 ve katarském hlavním městě Dauhá jako sedmnáctý ročník turnaje.
Událost s rozpočtem 916 131 dolarů patřila do kategorie WTA Premier. Do soutěže dvouhry nastoupilo dvacet osm hráček a čtyřhry se účastnilo šestnáct párů.[1]
Nejvýše nasazenou hráčkou ve dvouhře se stala světová trojka Simona Halepová z Rumunska. Jako poslední přímá účastnice do dvouhry zasáhla česká 33. hráčka žebříčku Barbora Strýcová.[1]
Pátý singlový titul na okruhu WTA Tour získala 23letá Belgičanka Elise Mertensová, který pro ni znamenal první turnajové vítězství v kategorii WTA Premier.[2] Čtrnáctou společnou trofej ze čtyřhry si odvezl pár tchajwanských sester Čan Chao-čching a Latishy Chan.[3]
Distribuce bodů a finančních odměn
Distribuce bodů
| Soutěž | vítězky | finalistky | semifinalistky | čtvrtfinalistky | 16 v kole | 32 v kole | Q | Q3 | Q2 | Q1 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| dvouhra[1][4] | 470 | 305 | 185 | 100 | 55 | 1 | 25 | 18 | 13 | 1 |
| čtyřhra[5] | 1 | — | — | — | — | — |
Finanční odměny
| Soutěž | vítězky | finalistky | semifinalistky | čtvrtfinalistky | 16 v kole | 32 v kole | Q3 | Q2 | Q1 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| dvouhra[1][4] | $158 895 | $84 850 | $45 320 | $24 360 | $13 065 | $8 290 | $3 720 | $1 980 | $1 100 | |
| čtyřhra[5] | $49 700 | $26 546 | $14 510 | $7 385 | $4 010 | — | — | — | — | |
| částky ve čtyřhře jsou uváděny na pár | ||||||||||
Ženská dvouhra
Nasazení
| Stát | Hráčka[1] | WTA | Nasazení |
|---|---|---|---|
 Rumunsko | Simona Halepová | 3. | 1. |
 Česko | |||
 Německo | Angelique Kerberová | 6. | 3. |
 Ukrajina | Elina Svitolinová | 7. | 4. |
 Nizozemsko | Kiki Bertensová | 8. | 5. |
 Dánsko | |||
 Lotyšsko | Anastasija Sevastovová | 12. | 7. |
 Austrálie | |||
| Německo | Julia Görgesová | 16. | 9. |
| Žebříček WTA ke 4. únoru 2019 | |||
Jiné formy účasti
Následující hráčky obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
Fatma Al-Nabhaniová
Ons Džabúrová
Elina Svitolinová
Caroline Wozniacká
Následující hráčky postoupily z kvalifikace:[4]
TNásledující hráčky postoupily z kvalifikace jako tzv. šťastné poražené:
Odhlášení
- před zahájením turnaje
Ashleigh Bartyová → nahradila ji 
Polona Hercogová
Caroline Garciaová → nahradila ji 
Lara Arruabarrenová
Madison Keysová → nahradila ji 
Kateřina Siniaková
Naomi Ósakaová → nahradila ji Barbora Strýcová- Karolína Plíšková → nahradila ji Kristýna Plíšková
Wang Čchiang → nahradila ji Alison Riskeová- Caroline Wozniacká → nahradila ji Samantha Stosurová
Ženská čtyřhra
Nasazení
| Stát | Hráčka[5] | Stát | Hráčka[5] | WTA | Nasazení |
|---|---|---|---|---|---|
 USA | Nicole Melicharová | Česko | Květa Peschkeová | 24. | 1. |
| Čínská Tchaj-pej | Sie Šu-wej | Česko | Barbora Strýcová | 27. | 2. |
 Kanada | Gabriela Dabrowská |  Čína | Sü I-fan | 28. | 3. |
| Německo | Anna-Lena Grönefeldová | Nizozemsko | Demi Schuursová | 40. | 4. |
| Žebříček WTA ke 4. únoru 2019; číslo je součtem umístění obou členek páru | |||||
Jiné formy účasti
Následující páry obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
- Fatma Al-Nabhaniová /
Mubaraka Al-Naimiová - Karolína Plíšková / Kristýna Plíšková
Následující pár nastoupil do čtyřhry z pozice náhradníka:
Odhlášení
- před zahájením turnaje
- Karolína Plíšková (viróza)
Přehled finále
Ženská dvouhra
Elise Mertensová vs. 
Simona Halepová, 3–6, 6–4, 6–3
Ženská čtyřhra
Čan Chao-čching / Latisha Chan vs. 
Anna-Lena Grönefeldová / 
Demi Schuursová, 6–1, 3–6, [10–6]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2019 Qatar Total Open na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e Qatar Total Open 2019 – ženská dvouhra [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2019-04-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Mertensová v Dauhá porazila i Halepovou a slaví životní úspěch [online]. TenisPortal.cz, 2019-02-16 [cit. 2019-02-24]. Dostupné online.
- ↑ George Liao. Taiwan’s Chan sisters capture doubles title in Doha [online]. Taiwan News, 2019-02-17 [cit. 2019-04-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Qatar Total Open 2019 – kvalifikace ženské dvouhry [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2019-04-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Qatar Total Open 2019 – ženská čtyřhra [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2019-04-07]. Dostupné online. (anglicky)
Média použitá na této stránce
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.
.svg)
.svg)
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
