Qatar Total Open 2020 – ženská čtyřhra

Qatar Total Open 2020
VítězkyČínská Tchaj-pej Sie Šu-wej
Česko Barbora Strýcová
FinalistkyKanada Gabriela Dabrowská
Lotyšsko Jeļena Ostapenková
Výsledek6–2, 5–7, [10–2]
Soutěže
ženská dvouhraženská čtyřhra
2019 •• 2021 >

Ženská čtyřhra Qatar Total Open 2020 probíhala ve druhé polovině února 2020. Do deblové soutěže dauhaského tenisového turnaje hraného na tvrdém povrchu nastoupilo dvacet osm dvojic. Obhájkyněmi titulu byly sedmé nasazené tchajwanské sestry Chao-čching a Latisha Čanovy,[1] které před druhým kolem z turnaje odstoupily[2] pro závrať Latishy Čanové.

Vítězem se stal nejvýše nasazený, tchajwansko-český pár Sie Šu-wej a Barbora Strýcová, který ve finále zdolal kanadsko-lotyšské turnajové šestky Gabrielu Dabrowskou s Jeļenou Ostapenkovou. Po dvousetovém průběhu 6–2 a 5–7 rozhodl až supertiebreak poměrem míčů [10–2]. Obě šampionky tak získaly 900 bodů do žebříčku WTA. Společně vybojovaly osmou trofej. Navázaly na týden starý triumf v Dubaji a lednovou výhru v Brisbane, což znamenalo, že ovládly tři ze čtyř turnajů, do nichž v probíhající sezóně nastoupily.[3]

34letá Sieová si připsala dvacátý sedmý deblový titul na okruhu WTA Tour a pro 33letou Strýcovou to bylo jubilejní třicáté takové turnajové vítězství. V následném vydání žebříčku WTA ve čtyřhře se Sieová po týdnu vrátila do čela světové klasifikace, kde nahradila Mladenovicovou.[3]

Oba turnaje na Arabském poloostrově v Dauhá a Dubaji vyhrály během jedné sezóny v předchozí historii pouze Lisa Raymondová s Liezel Huberovou v roce 2012.[3]

Nasazení párů

Čtyři nejvýše nasazené páry obdržely volný los do druhého kola.

  1. Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej / Česko Barbora Strýcová (vítězky)
  2. Maďarsko Tímea Babosová / Francie Kristina Mladenovicová (semifinále)
  3. Belgie Elise Mertensová / Bělorusko Aryna Sabalenková (čtvrtfinále)
  4. Česko Barbora Krejčíková / Česko Kateřina Siniaková (semifinále)
  5. USA Nicole Melicharová / Čína Sü I-fan (čtvrtfinále)
  6. Kanada Gabriela Dabrowská / Lotyšsko Jeļena Ostapenková (čtvrtfinále)
  7. Čínská Tchaj-pej Čan Chao-čching / Čínská Tchaj-pej Latisha Chan (2. kolo, odstoupily)
  8. Austrálie Ashleigh Bartyová / Nizozemsko Demi Schuursová (1. kolo)

Pavouk

Legenda

Finálová fáze

Semifinále Finále
1 Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej
 Česko Barbora Strýcová
64[12] 
4 Česko Barbora Krejčíková
 Česko Kateřina Siniaková
46[10] 
 1 Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej
 Česko Barbora Strýcová
65[10]
 
 6 Kanada Gabriela Dabrowská
 Lotyšsko Jeļena Ostapenková
27[2]
6 Kanada Gabriela Dabrowská
 Lotyšsko Jeļena Ostapenková
61[10]
2 Maďarsko Tímea Babosová
 Francie Kristina Mladenovicová
46[7] 

Horní polovina

První kolo Druhé kolo Čtvrtfinále Semifinále
 
  1 Čínská Tchaj-pej Š-w Sie
 Česko B Strýcová
66 
 Ukrajina L Kičenok
 Ukrajina N Kičenok
71[10]   Ukrajina L Kičenok
 Ukrajina N Kičenok
22 
 Nizozemsko K Bertens
 Německo J Görges
56[3]   1 Čínská Tchaj-pej Š-w Sie
 Česko B Strýcová
66 
 Čína S-j Chan
 Čína Š Pcheng
66    Švýcarsko B Bencic
 USA S Kenin
42 
 Polsko M Linette
 Rumunsko PM Țig
32   Čína S-j Chan
 Čína Š Pcheng
631
 Švýcarsko B Bencic
 USA S Kenin
677   Švýcarsko B Bencic
 USA S Kenin
776 
8 Austrálie A Barty
 Nizozemsko D Schuurs
465   1 Čínská Tchaj-pej Š-w Sie
 Česko B Strýcová
64[12]
   4 Česko B Krejčíková
 Česko K Siniaková
46[10]
  4 Česko B Krejčíková
 Česko K Siniaková
66 
 USA H Carter
 Brazílie L Stefani
26[7]   Japonsko M Ninomija
 Čína Č-s Jang
13 
 Japonsko M Ninomija
 Čína Č-s Jang
63[10]   4 Česko B Krejčíková
 Česko K Siniaková
66
WC Turecko Ç Büyükakçay
 Německo L Siegemund
67   WC Turecko Ç Büyükakçay
 Německo L Siegemund
12 
WC Francie C Garcia
 Indie S Mirza
45  WC Turecko Ç Büyükakçay
 Německo L Siegemund
w/o
 Japonsko Š Aojama
 Japonsko E Šibahara
33  7 Čínská Tchaj-pej Ch-č Čan
 Čínská Tchaj-pej L Chan
 
7 Čínská Tchaj-pej Ch-č Čan
 Čínská Tchaj-pej L Chan
66 

Dolní polovina

První kolo Druhé kolo Čtvrtfinále Semifinále
6 Kanada G Dabrowski
 Lotyšsko J Ostapenko
66 
 USA K Christian
 Gruzie O Kalašnikova
22  6 Kanada G Dabrowski
 Lotyšsko J Ostapenko
66 
PR Chorvatsko D Jurak
 Kazachstán J Švedova
73[7]   Rusko J Alexandrova
 Rusko A Blinkova
23 
 Rusko J Alexandrova
 Rusko A Blinkova
56[10]   6 Kanada G Dabrowski
 Lotyšsko J Ostapenko
46[10] 
 Ukrajina E Svitolina
 Ukrajina D Jastremska
33   3 Belgie E Mertens
 Bělorusko A Sabalenka
61[4] 
 Belgie K Flipkens
 USA B Mattek-Sands
66   Belgie K Flipkens
 USA B Mattek-Sands
782[7]
  3 Belgie E Mertens
 Bělorusko A Sabalenka
666[10] 
   6 Kanada G Dabrowski
 Lotyšsko J Ostapenko
61[10]
5 USA N Melichar
 Čína I-f Sü
677   2 Maďarsko T Babos
 Francie K Mladenovic
46[7]
 Chile A Guarachi
 Polsko A Rosolska
362  5 USA N Melichar
 Čína I-f Sü
61[10] 
 Čína J-j Tuan
 Rusko V Kuděrmetova
36[10]   Čína J-j Tuan
 Rusko V Kuděrmetova
46[5] 
WC Rusko A Kudrjavceva
 Slovinsko K Srebotnik
63[4]   5 USA N Melichar
 Čína I-f Sü
33
 Česko L Hradecká
 Slovinsko A Klepač
36[10]   2 Maďarsko T Babos
 Francie K Mladenovic
66 
 Čína Š Čang
 Čína S-s Čeng
63[7]   Česko L Hradecká
 Slovinsko A Klepač
63[6]
  2 Maďarsko T Babos
 Francie K Mladenovic
46[10] 
 

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2020 Qatar Total Open – Doubles na anglické Wikipedii.

  1. George Liao. Taiwan’s Chan sisters capture doubles title in Doha [online]. Taiwan News, 2019-02-17 [cit. 2019-04-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Dave Carroll, AFP, DOHA. Hsieh, Strycova reach Qatar quarters [online]. Taipei Times, 2020-02-27 [cit. 2020-02-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Strýcová se Su-Wei Hsieh jako druhé ovládly Dubaj a Dauhá během jedné sezony [online]. TenisPortal.cz, 2020-02-28 [cit. 2020-02-29]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Georgia (Pantone).svg
Georgian flag in Pantone MS.
Flag of Chile.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia