Qatar Total Open 2021 – ženská čtyřhra

Qatar Total Open 2021
VítězkyUSANicole Melicharová
Nizozemsko Demi Schuursová
FinalistkyRumunsko Monica Niculescuová
Lotyšsko Jeļena Ostapenková
Výsledek6–2, 2–6, [10–8]
Soutěže
ženská dvouhraženská čtyřhra
2020 •Qatar Ladies Open• 2022 >

Ženská čtyřhra Qatar Total Open 2021 probíhala v první polovině března 2021. Do deblové soutěže katarského tenisového turnaje hraného na tvrdém povrchu nastoupilo šestnáct dvojic. Obhájkyněmi titulu byl tchajwansko-český pár Sie Šu-wej a Barbora Strýcová,[1] který se turnaje neúčastnily.

Na tenisový okruh se po mateřské pauze vrátila bývalá světová jednička ve čtyřhře žen Jelena Vesninová z Ruska, když nastoupila do prvního turnaje od French Open 2018.[2] Po boku Němky Laury Siegemundové dohrála ve čtvrtfinále.

Vítězem se stal druhý nasazený, americko-nizozemský pár Nicole Melicharová a Demi Schuursová, který ve finále zdolal rumunsko-lotyšské nenasazené duo Monicu Niculescuovou s Jeļenou Ostapenkovou. Po dvousetovém průběhu 6–2 a 2–6 rozhodl až supertiebreak poměrem míčů [10–8]. Obě šampionky tak získaly 470 bodů do žebříčku WTA. Společně vybojovaly druhou trofej, když navázaly na triumf ze Štrasburku. Melicharová si připsala devátý deblový titul na okruhu WTA Tour a pro Schuursová to bylo třinácté takové turnajové vítězství.

Nasazení párů

  1. Česko Barbora Krejčíková / Česko Kateřina Siniaková (semifinále)
  2. USA Nicole Melicharová / Nizozemsko Demi Schuursová (vítězky)
  3. Japonsko Šúko Aojamová / Japonsko Ena Šibaharaová (1. kolo)
  4. Rusko Anna Blinkovová / Kanada Gabriela Dabrowská (čtvrtfinále)

Pavouk

Legenda
První kolo Čtvrtfinále Semifinále Finále
1 Česko B Krejčíková
 Česko K Siniaková
56[10] 
  Čína S Čeng
 Čína L Ču
73[3]  1 Česko B Krejčíková
 Česko K Siniaková
46[13] 
  Nizozemsko K Bertens
 Nizozemsko L Pattinama Kerkhove
66   Nizozemsko K Bertens
 Nizozemsko L Pattinama Kerkhove
64[11] 
WC Turecko Ç Büyükakçay
 Rusko A Pavljučenkova
23   1 Česko B Krejčíková
 Česko K Siniaková
63[8] 
3 Japonsko Š Aojama
 Japonsko E Šibahara
42    Rumunsko M Niculescu
 Lotyšsko J Ostapenko
26[10] 
  Rumunsko M Niculescu
 Lotyšsko J Ostapenko
66   Rumunsko M Niculescu
 Lotyšsko J Ostapenko
66
WC Německo L Siegemund
 Rusko J Vesnina
47[10]  WC Německo L Siegemund
 Rusko J Vesnina
34 
  Bělorusko V Azarenka
 Ukrajina E Svitolina
65[8]    Rumunsko M Niculescu
 Lotyšsko J Ostapenko
26[8]
PR Slovinsko A Klepač
 Indie S Mirza
665[10]   2 USAN Melichar
Nizozemsko D Schuurs
62[10]
  Ukrajina L Kičenok
 Ukrajina N Kičenok
477[5]  PR Slovinsko A Klepač
 Indie S Mirza
66 
  Česko L Hradecká
 Česko Kr Plíšková
74[9]  4 Rusko A Blinkova
 Kanada G Dabrowski
22 
4 Rusko A Blinkova
 Kanada G Dabrowski
56[11]   PR Slovinsko A Klepač
 Indie S Mirza
56[4]
  USA B Mattek-Sands
 USA J Pegula
66   2 USAN Melichar
 Nizozemsko D Schuurs
72[10] 
Alt Uzbekistán A Amanmuradova
 Čínská Tchaj-pej E-s Liang
13   USA B Mattek-Sands
 USA J Pegula
11
  Chile A Guarachi
 Chorvatsko D Jurak
23  2 USAN Melichar
 Nizozemsko D Schuurs
66 
2 USAN Melichar
 Nizozemsko D Schuurs
66 

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2021 Qatar Total Open – Doubles na anglické Wikipedii.

  1. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Strýcová se Su-Wei Hsieh jako druhé ovládly Dubaj a Dauhá během jedné sezony [online]. TenisPortal.cz, 2020-02-28 [cit. 2021-02-28]. Dostupné online. 
  2. Elena Vesnina celebrates first victory since motherhood in Doha. Tennis.com [online]. 2021-03-03 [cit. 2021-05-05]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of Chile.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování