Čching-chaj

Čching-chaj
青海省, མཚོ་སྔོན་
Geografie
Provincie Čching-chaj (červeně) v Čínské lidové republice
Provincie Čching-chaj (červeně) v Čínské lidové republice
Hlavní městoSi-ning
Statusprovincie
Souřadnice
Rozloha696 700 km²
Nejvyšší bodBokalik Tagh (6 860 m n. m.)
Časové pásmoUTC+08:00
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel5 923 957 (2020)
Hustota zalidnění8,5 obyv./km²
HDP/obyv.341,030
Jazykčínština, tibetština, mongolština
Národnostní složeníČíňané, Tibeťané, Mongolové, Chuejové, Monguoři, Salarové
NáboženstvíTibetský buddhismus, Islám
Správa regionu
StátČínaČína Čína
Nadřazený celekČínská lidová republika
Podřízené celky2 městské prefektury, 6 autonomních prefektur
Vznik1928
MěnaRMB
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2CN-QH
Telefonní předvolba(+86)0971-0979
Označení vozidel
Oficiální webwww.qh.gov.cn
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čching-chaj (čínsky: 青海, pinyin: Qīnghǎi; tibetsky: མཚོ་སྔོན་ཞིང་ཆེན། mtsho-sngon zhing-chen, Ccho-ngon) je vnitrozemská provincie Čínské lidové republiky ležící na západě země. Na severu a severovýchodě sousedí s provincií Kan-su, na severozápadě s autonomní oblastí Sin-ťiang, na jihu a jihovýchodě s Tibetskou autonomní oblastí a provincií S’-čchuan. Čching-chaj je 4. největší čínská provincie, do počtu obyvatel je ale třetí nejméně obydlená. Provincie se nazývá podle rozlehlého horského jezera Kukunor (čínsky Čching-chaj-chu, „Tyrkysové moře“), až do poloviny 20. století ovšem většina území patřila do jedné ze tří historických zemí Tibetu, nazývané Amdo. Protože severní částí dnešní provincie procházela (Kansuským koridorem) ve středověku Hedvábná stezka a stýkaly se tu historické říše Tibetu, Mongolska a staré Číny, oblast je dodnes národnostně i nábožensky pestrá a má dokonce vlastní jazyk, mísící jazyky oněch kultur.

V provincii pramení řada významných veletoků – Žlutá řeka, Mekong, Dlouhá řeka a další – jejichž pramenné oblasti podléhají ochraně přírody.

Dějiny

Během 3.–7. století na části území existovalo království Tchu-jü-chun. Většina území provincie je historicky známá pod jménem Amdo – severní Tibet. Přestože na 90 % území Čching-chaje žijí Tibeťané, po většinu minulého tisíciletí bylo Amdo nezávislé území, na kterém žili pasteveckým životem tibetští nomádi.

Na počátku 20. století oblast okolo Si-ningu ovládl rodinný klan Ma (generálové Ma Čchi, Ma Lin, Ma Pu-fang), později spolupracující s Čankajškem. Rod Ma zde panoval až do založení ČLR v roce 1949. Během vlády Ma Pu-fanga zažila provincie rozvoj, stavěly se veřejné instituce, dopravní síť atd. Neexistovala svoboda tisku. V roce 1949 uprchl Ma Pu-fang do Hongkongu.

V provincii Čching-chaj ve vesnici Tagccher se narodil současný Dalajláma Tändzin Gjamccho.

Geografie

Satelitní snímek jezera Čching-chaj-chu (Kukunor), největšího jezera na území Číny, jež dalo i název provincii Čching-chaj
Mapa přírodní rezervace Pramene tří řek

Provincie se rozkládá v severovýchodní části Tibetské náhorní plošiny, z východu na západ měří 1200 km, ze severu na jih 800 km. Na severozápadě leží pohoří Altyn-tagh a Cchajdamská pánev, jižně pohoří Kunlun s nejvyšší horou provincie Bokalik Tagh (6860 m). Na jihozápadě hraničí provincie s Tibetskou AO pohořím Tangla. Pohořím prochází známá železnice do Lhasy. Severní hranice s provincií Kan-su tvoří pohoří Čchi-lien. Na východě provincie je pohoří Amňi Mačhen (nejvyšší bod 6282 m) a jižně pohoří Bajan Har, které rozděluje povodí Žluté řeky na sever a Jang-c’-ťiang (Dlouhé řeky) na jih. Nejnižší bod provincie leží v prefektuře Chaj-tung (1650 m). Většinu provincie tvoří rozlehlé pastviny; průměrná nadmořská výška regionu se pohybuje nad 3000 m n. m.

Vodstvo

Oblastí protéká více než 270 řek, a nachází se zde více než 230 jezer. V Čching-chaji pramení tři významné řeky – Žlutá řeka, Mekong a Jang-c’-ťiang; v oblasti pramenišť byla vytvořena přírodní rezervace Pramene tří řek (三江源国家级自然保护区). V provincii se nachází množství slaných jezer, největším z nich je Kukunor. Na prameni Žluté řeky leží dvě velká jezera Ngoring a Gyaring.

Nerostné suroviny

Oblast je bohatá na nerostné suroviny. Ve více než 680 dolech se těží více než 120 nerostů, např. azbest, uhlí, drahé kovy, ropa, zemní plyn, sůl, měď, olovo, zinek, molybden, draslík, hořčík, sodík, lithium, stroncium, mirabilit, bor a další.

Fauna a flóra

V oblasti žije více než 270 druhů živočichů, 110 druhů hospodářských zvířat, 290 druhů ptáků, 40 druhů ryb. Například jak, kiang, čiru, rys a další. Roste zde množství bylin, více než 680 druhů rostlin rostoucích v regionu se využívá v čínském a tibetském léčitelství. Oblast je chudá na lesní porosty, pouze 0,6% rozlohy pokrývají lesy.

Demografie

V provincii žije množství menšinových národností, tvoří až 47 % obyvatelstva. Většinoví Chanové žijí převážně ve městech na severu v Si-ningu, Delingha a Golmudu. Chuejové obývají severovýchod provincie, Chaj-tung a okresy v okolí Si-ningu – Min-che, Chua-lung a Ta-tchung. Monguoři žijí převážně v okolí Si-ningu, nejvíce v okrese Chu-ču. Salarové dominují v okrese Sün-chua. Mongolové žijí na severu provincie a Tibeťané na území celé provincie Čching-chaj.

V roce 2014 v provincii žilo asi 5 830 000 obyvatel, z toho 2 900 000 ve městech (přibližně 2 miliony v Si-ningu).

prefektura20102000
Chaj-si489 338369 136
Chaj-pej273 304276 723
Si-ning2 208 7081 979 200
Chaj-tung1 396 8461 520 074
Chaj-nan441 689401 743
Chuang-nan256 716225 462
Jü-šu378 439268 825
Golog181 682140 397

Kultura a jazyk

V Čching-chaji se setkává kultura tibetská, mongolská, čínská a muslimská. Tibeťané v Čching-chaji se neřídí tibetským kalendářem shodným s Tibeťany z centrálního Tibetu, ale řídí se čínským kalendářem, který se může s tibetským rozcházet o den, ale i o měsíc.

V současnosti jsou města čínská, venkov si udržuje rysy různých národností.

V provincii se hovoří tzv. čchingchajštinou (青海话, Qīnghǎihuà), která míchá tibetštinu, mongolštinu a čínštinu. Ve městě Si-ning žije více než 300 tisíc Tibeťanů, přesto zde není ani jedna tibetská škola, mladí Tibeťané ve městě hovoří pouze čínsky, nebo čchingchajsky.[zdroj?]

Přírodní park Khamra

Doprava

Dálnice

V roce 1959 byla dokončena dálnice z Lan-čou do Si-ningu. Dnes hlavním městem provincie prochází čínské dálnice G109 (PekingLhasa), G214 (Si-ningMeng-chaj, Jün-nan), G227 (Si-ningČang-jie) a G315 (Si-ningKašgar). Do města Golmud vede dálnice G215 z města Chung-liou-jüan, která prochází i známým městem Tun-chuang.

Železnice

Železnice z Číny do města Si-ning funguje od roku 1959. V roce 1979 byla trať prodloužena do města Golmud. 1. července 2006 byla slavnostně otevřena Železniční trať Golmud–Lhasa, spojující vlastní Čínu s Tibetem.

V roce 2012 započala stavba železnice z města Golmud do Tun-chuangu v provincii Kan-su.

V roce 2013 začala stavba železnice z Golmudu do města Korla (Sin-ťiang), stavba bude dokončena v roce 2019, celková délka je 1240 km. Ve výstavbě je řada kratších úseků železničních tratí, které budou spojovat Si-ning s menšími městy provincie.

Letiště

Ve 30. letech 20. století započala stavba prvního čchingchajského letiště 20 km východně od Si-ningu, které funguje od roku 1958 pod názvem Cchao-ťia-pao (IATA: XNN, ICAO: ZLXN). Od roku 1974 funguje letiště v Golmudu (IATA: GOQ, ICAO: ZLGM). V roce 2009 začalo operovat letiště na jihu provincie v Jü-šu (IATA: YUS, ICAO: ZLYS). V roce 2014 byla dokončena letiště v prefektuře Chaj-si u města Chua-tchu-kou a u města Delingha (IATA: HXD, ICAO: ZLDL). V roce 2012 začala stavba letiště v prefektuře Golog, otevření letiště se plánuje na rok 2015.

Administrativní členění

Provincie je složena z 2 městských prefektur a 6 autonomních krajů, které se dále dělí na 27 okresů a 7 autonomních okresů.

Členění provincie Čching-chaj
#Název čínskyNázev tibetskySídelní městský obvod
nebo okres
český přepisznakypchin-jintibetský názevtibetské písmoWylieho transliterace
Městské prefektury
3Si-ning西宁市Xīníng ShìZilingཟི་ལིང་zi-lingČcheng-čung
4Chaj-tung海东市Hǎidōng ShìCcho šarམཚོ་ཤར་mtsho-sharLe-tu
autonomní kraje
1Chaj-si
(mongolský a tibetský)
海西蒙古族
藏族自治州
Hǎixī Měnggǔzú
Zàngzú Zìzhìzhōu
Ccho nubམཚོ་ནུབ་སོག་རིགས་དང་
བོད་རིགས་རང་སྐྱོང་ཁུལ་
mtsho-nub sog-rigs dang
bod-rigs rang-skyong-khul
Delingha
2Chaj-pej (tibetský)海北藏族自治州Hǎiběi Zàngzú ZìzhìzhōuCcho džangམཚོ་བྱང་བོད་རིགས་རང་སྐྱོང་ཁུལmtsho-byang
bod-rigs rang-skyong-khul
Chaj-jen
5Chaj-nan (tibetský)海南藏族自治州Hǎinán Zàngzú ZìzhìzhōuCcho lhoམཚོ་ལྷོ་བོད་རིགས་རང་སྐྱོང་ཁུལmtsho-lho
bod-rigs rang-skyong-khul
Čhabčha
6Chuang-nan (tibetský)黄南藏族自治州Huángnán Zàngzú ZìzhìzhōuMalhoརྨ་ལྷོ་བོད་རིགས་རང་སྐྱོང་ཁུལ་rma-lho
bod-rigs rang-skyong-khul
Thungren (Rebkong)
7Jü-šu (tibetský)玉树藏族自治州Yùshù Zàngzú ZìzhìzhōuJüšuཡུལ་ཤུལ་བོད་རིགས་རང་སྐྱོང་ཁུལ།yul-shul
bod-rigs rang-skyong-khul
Jü-šu
8Golog (tibetský)果洛藏族自治州Guǒluò Zàngzú ZìzhìzhōuGologམགོ་ལོག་བོད་རིགས་རང་སྐྱོང་ཁུལ་mgo-log
bod-rigs rang-skyong-khul
Mačhen
Mapa provincie

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Forest park Khamra.JPG
Autor: Hana Cincerova, Licence: CC BY-SA 4.0
Národní přírodní park Khamra
Qinghai lake.jpg
Qinghai Lake, China - also, originally known as Koko Nor in Mongolian and Tso Ngonpo in Tibetan - November 1994
Qinghai in China (+all claims hatched).svg
Autor: TUBS Gallery, Licence: CC BY-SA 3.0
Location of province XY (see filename) in China
SNNR Map only.jpg
Autor: Quigley, Licence: CC0
From File:SNNR Map.jpg, describing Sanjiangyuan National Nature Reserve, Qinghai, China, but embedded legend removed
 
Wetland conservation
 
Wildlife conservation
 
Shrubland or forest conservation
 
Buffer Zone - Core Zone - All residents resettled, no grazing, wildlife protected
 
Buffer Zone - Partial resettlement, limited and rational grazing
 
Experimental - Partial resettlement, eco-tourism and green industries
Qinghai prfc map.png
Map of prefectures of Qinghai Province
Qinghai Cross Section.jpg
The northernmost part of the scene shows flat land, while to the south lies a tapestry of mountains and valleys, with some peaks capped with snow and ice.