Quentin Halys

Quentin Halys
Quentin Halys v Bordeaux (2022)
StátFrancieFrancie Francie
Datum narození26. října 1996 (26 let)[1]
Místo narozeníBondy, Francie[1]
BydlištěBoulogne-Billancourt, Francie
Výška191 cm[1]
Hmotnost85 kg[1]
Profesionál od2012[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek2 474 334 USD
Dvouhra
Poměr zápasů23–49
Tituly0 ATP, 7 challengerů, 5 ITF
Nejvyšší umístění61. místo (16. ledna 2023)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2016)
French Open2. kolo (2016)
Wimbledon3. kolo (2023)
US Open1. kolo (2021, 2022)
Čtyřhra
Poměr zápasů10–28
Tituly0 ATP, 7 challengerů, 3 ITF
Nejvyšší umístění129. místo (3. října 2022)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2023)
French Open3. kolo (2019)
Wimbledon1. kolo (2016, 2022, 2023)
US Open3. kolo (2022)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230812a12. srpna 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Quentin Halys (* 26. října 1996 Bondy) je francouzský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour nevyhrál žádný turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal dvanáct titulů ve dvouhře a deset ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v lednu 2023 na 61. místě a ve čtyřhře v říjnu 2022 na 129. místě. Trénuje ho Nicolas Devilder.[3][1]

Tenisová kariéra

V juniorském tenise vyhrál čtyřhru na French Open 2014, v níž startoval s krajanem Benjaminem Bonzim. Ve finále porazili Rakušana Lucase Miedlera s Australanem Akirou Santillanem.[4] Vylepšil tak dvě finálové porážky z deblových soutěží na US Open 2013 a Australian Open 2014. V souboji o titul na juniorce US Open 2014 nestačil na Australana Omara Jasiku.[5] Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF nejvýše figuroval v březnu 2014 na 3. místě.[2][3]

Na okruhu ATP Tour debutoval květnovým Open de Nice Côte d’Azur 2015, kde postoupil z kvalifikace až jako šťastný poražený po odstoupení turnajové jedničky Simona. Na úvod dvouhry nezvládl oba tiebreaky proti Australanu Jamesi Duckworthovi z deváté desítky žebříčku.[6] O týden později zasáhl poprvé do hlavní grandslamové soutěže, když obdržel divokou kartu do mužského singlu French Open 2015. Časnou porážku mu přivodil pětinásobný obhájce titulu a světová sedmička Rafael Nadal.[7] Divokou kartu od Francouzské tenisové federace získal také na Australian Open 2016. V úvodním kole porazil Chorvata Ivana Dodiga z osmé desítky, než jej vyřadil první hráč světa a pozdější vítěz Novak Djoković.[8][9]

Po sérii šesti porážek v kvalifikacích turnajů kategorie Masters si její hlavní soutěž poprvé zahrál na listopadovém Rolex Paris Masters 2022. Po kvalifikačních výhrách nad Argentincem Cachínem a Brazilcem Monteirem však nenašel na úvod dvouhry recept na Gruzínce Nikoloze Basilašviliho, jemuž patřila stá šestá příčka klasifikace.[10] Na cestě do osmifinále Miami Open 2023 vyřadil Pedra Martíneze, – v duelu s třemi tiebreaky – světovou osmnáctku Alexe de Minaura[11] a Američana Mackenzieho McDonalda. Poté jej zdolal pátý muž pořadí a pozdější šampion Daniil Medveděv.[12][3]

První čtvrtfinálovou účastí na túře ATP se stal aucklandský ASB Classic 2023 a do semifinále se poprvé probojoval na antukovém Estoril Open 2023 přes Dominica Thiema.[13] Do boje o portugalský titul jej nepustila norská světová pětka Casper Ruud, když o vítězi rozhodl až tiebreak třetí sady.[14][3] Do třetího kola grandslamu poprvé prošel ve Wimbledonu 2023, v němž přehrál třicátého hráče žebříčku Daniela Evanse a Australana Aleksandra Vukice.[15] Jeho účast v All England Clubu pak ukončila italská světová osmička Jannik Sinner, po čtyřsetovém průběhu.[16]

Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Challengery (7 D; 7 Č)
ITF (5 D; 3 Č)

Dvouhra (12 titulů)

Č.datumturnajpovrchporažený finalistavýsledek
1.říjen 2014Heráklion, ŘeckotvrdýVenezuela Ricardo Rodríguez6–3, 6–2
2.březen 2015Poitiers, Francietvrdý (h)Francie David Guez7–5, 6–1
3.březen 2015Shrewsbury, Spojené královstvítvrdý (h)Spojené království Daniel Cox6–4, 3–6, 6–3
4.srpen 2015Piombino, ItálietvrdýItálie Edoardo Eremin6–3, 6–4
5.září 2015Roehampton, Spojené královstvítvrdýSpojené království Daniel Evans6–1, 6–7(5–7), 7–5
6.duben 2016Tallahassee, Spojené státyantukaUSA Frances Tiafoe6–7(6–8), 6–4, 6–2
7.únor 2018Quimper, Francietvrdý (h)Rusko Alexej Vatutin6–3, 7–6(7–1)
8.duben 2018Nanchang, Čínaantuka (h)Francie Calvin Hemery6–3, 6–2
9.únor 2022Pau, Francietvrdý (h)Kanada Vasek Pospisil4–6, 6–4, 6–3
10.březen 2022Lille, Francietvrdý (h)Litva Ričardas Berankis4–6, 7–6(7–4), 6–4
11.říjen 2022Ismaning, Německokoberec (h)Německo Max Hans Rehberg7–6(8–6), 6–3
12.Jun 2023Blois, FrancieantukaFrancie Kyrian Jacquet4–6, 6–2, 2–0skreč

Čtyřhra (10 titulů)

Č.datumturnajpovrchspoluhráčporažení finalistévýsledek
1.únor 2014Nottingham, Spojené královstvítvrdý (h)Francie Rémi BoutillierSpojené království Liam Broady
Irsko James Cluskey
6–2, 0–6, [10–8]
2.červenec 2014Bourg-en-Bresse, FrancieantukaFrancie Maxime HamouFrancie Maxime Forcin
Lucembursko Ugo Nastasi
2–6, 6–2, [10–8]
3.říjen 2014Heráklion, ŘeckotvrdýFrancie Benjamin BonziMexiko Mauricio Astorga
Mexiko Alberto Rojas-Maldonado
6–2, 6–4
4.leden 2017Nouméa, FrancietvrdýFrancie Tristan LamasineŠpanělsko Adrián Menéndez Maceiras
Itálie Stefano Napolitano
7–6(11–9), 6–1
5.červenec 2017Recanati, ItálietvrdýFrancie Jonathan EyssericItálie Julian Ocleppo
Itálie Andrea Vavassori
6–7(3–7), 6–4, [12–10]
6.květen 2019Bordeaux, FrancieantukaFrancie Grégoire BarrèreMonako Romain Arneodo
Francie Hugo Nys
6–4, 6–1
7.říjen 2019Ismaning, Německokoberec (h)Francie Tristan LamasineUSA Maxime Cressy
USA James Cerretani
6–3, 7–5
8.březen 2021Biella, Itálietvrdý (h)Francie Tristan LamasineUkrajina Denys Molčanov
Ukrajina Serhij Stachovskyj
6–1, 2–0skreč
9.říjen 2021Mouilleron-le-Captif, Francietvrdý (h)Francie Jonathan EyssericNizozemsko David Pel
Pákistán Ajsám Kúreší
4–6, 7–6(7–5), [10–8]
10.únor 2022Cherbourg, Francietvrdý (h)Francie Jonathan EyssericNěmecko Hendrik Jebens
Německo Niklas Schell
7–6(8–6), 6–2

Finále na juniorském Grand Slamu

Dvouhra juniorů: 1 (1–0)

Stavrokturnajpovrchsoupeř ve finálevýsledek
Finalista2014US OpentvrdýAustrálie Omar Jasika6–2, 5–7, 1–6

Čtyřhra juniorů: 3 (1–2)

Stavrokturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Finalista2013US OpentvrdýPortugalsko Frederico Ferreira SilvaPolsko Kamil Majchrzak
USA Martin Redlicki
3–6, 4–6
Finalista2014Australian OpentvrdýFrancie Johan TatlotRakousko Lucas Miedler
Austrálie Bradley Mousley
4–6, 3–6
Vítěz2014French OpenantukaFrancie Benjamin BonziRakousko Lucas Miedler
Austrálie Akira Santillan
6–3, 6–3

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quentin Halys na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f Quentin Halys na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20230812a12. srpna 2023
  2. a b Quentin Halys na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20230812a12. srpna 2023
  3. a b c d Quentin Halys | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2023-08-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Santillan falls in boys’ doubles final. www.tennis.com.au [online]. Tennis Australia, 2014-06-08 [cit. 2023-08-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-11-16. (anglicky) 
  5. Aussie junior Jasika completes US Open double. ABC News [online]. 2014-09-07 [cit. 2023-08-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. BOUVIER, Maxime. Nice - Quentin Halys cède contre James Duckworth. Tennis Actu [online]. 2015-05-20 [cit. 2023-08-12]. Dostupné online. (francouzsky) 
  7. MITCHELL, Kevin. Rafael Nadal eases past Quentin Halys in French Open first round. The Guardian [online]. 2015-05-26 [cit. 2023-08-12]. Dostupné online. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  8. Djokovic Beats Halys To Reach Australian Open Third Round. ATP Tour, Inc. [online]. 2016-01-20 [cit. 2023-08-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Quentin Halys | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2023-08-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Paris Masters 2022: Basilashvili knocks out Halys. Tennis Majors [online]. 2022-10-31 [cit. 2023-08-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Miami Open: De Minaur and Kokkinakis exit in thrillers. www.tennis.com.au [online]. Tennis Australia, 2023-03-26 [cit. 2023-08-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ROY, Subhadeep. A Relentless Daniil Medvedev Thrashes Quentin Halys at the Miami Open. Last Word On Tennis [online]. 2023-03-29 [cit. 2023-08-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Casper Ruud Reaches Estoril Semi-finals. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-04-07 [cit. 2023-08-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Casper Ruud Survives Quentin Halys Scare In Estoril SFs. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-04-08 [cit. 2023-08-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. Wimbledon 2023: Halys gets past Vukic. Tennis Majors [online]. 2023-07-06 [cit. 2023-08-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Quentin Halys, qualifié pour le troisième tour à Wimbledon : « Je suis plus mature ». L'Équipe [online]. 2023-07-06 [cit. 2023-08-12]. Dostupné online. (francouzsky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Ireland.svg
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Portugal (alternate).svg
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).