Quido Vetter

univ. prof. PhDr. Quido Vetter
prof. Quido Vetter
prof. Quido Vetter
Narození5. června 1881
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí20. října 1960 (ve věku 79 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povolánímatematik a učitel
ChoťAnna Vetterová-Bečvářová
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Quido Vetter (5. června 1881 Praha20. října 1960 Praha), byl český matematik, pedagog a historik exaktních věd.

Život

Olšanské hřbitovy, hrobka ve které leží mj. Jan Bělský, Quido Bělský a Quido Vetter

Narodil se v Praze na Starém Městě. Jeho otec Karel Vetter byl ředitelem "Lipské pojišťovací společnosti". Po absolvování základního a gymnaziálního vzdělání pokračoval ve studiu na České technice a následně na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy[1] matematiku a deskriptivní geometrii. Studium ukončil v roce 1907 a vydal se dráhu středoškolského profesora. Působil v Lipníku nad Bečvou, Chrudimi a od roku 1914 v Praze. Roku 1909 se oženil[2] s pozdější poslankyní a senátorkou Národního shromáždění Annou Bečvářovou. V roce 1913 se stal na základě disertační práce z matematiky doktorem filozofie. V roce 1917 předložil na filozofické fakultě Karlovy univerzity habilitační práci „O metodice dějin matematiky“, na jejímž základě se v roce 1919 habilitoval pro dějiny matematiky. V roce 1924 byla tato habilitace rozšířena i na českou pražskou techniku (ČVUT) a byl jmenován na univerzitě mimořádným profesorem pro dějiny matematiky a pro didaktiku matematiky. V roce 1929 byl přijat jako dopisující a v roce 1933 pak jako řádný člen Académie internationale d’Histoire des Science. O rok později se stal jejím viceprezidentem a poté na tři roky i jejím prezidentem. V roce 1937 Quido Vetter dočasně ukonči své působení na pražské univerzitě a ještě v tomto roce přijal místo ředitele reálky v Humpolci. V roce 1939 odešel do penze. Po skončení II. světové války se vrátil k působení na pražské univerzitě, kde přednášel dějiny matematiky.

Quido Vetter byl první vysokoškolský profesor v Československu který se věnoval zejména starověké matematice babylonské, řecké, egyptské a arabské. Byl členem několika zahraničních institucí, např. Comité belge d´historie des sciences v Bruselu, Commission d´historie des sciences při Centre de synthese v Paříži a Unio nationalis et internationalis totius energiae renovatricis v Rio de Janeiru. Během svého života vytvořil mimo jiné téměř 250 studií, referátů a článků v renomovaných odborných evropských časopisech

Quido Vetter zemřel v Praze 20. října 1960 a je pohřben na Olšanských hřbitovech.

Literatura

  • 1926 – Jak se počítalo a měřilo na úsvitě kultury
  • 1952 – Šest století matematického a astronomického učení na Univerzitě Karlově v Praze
  • 1958 – Dějiny matematických věd v českých zemích až do roku 1620
  • 1961 – Vývoj matematiky v českých zemích od roku 1620 do konce 17. století

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Olšanské hřbitovy, Jan Bělský.jpg
Autor: Dezidor, Licence: CC BY 3.0
Olšanské hřbitovy, hrobka ve které leží mj. Jan Bělský, Quido Bělský a Quido Vetter
Quido.Vetter - 1881-1960.jpg
Quido.Vetter - český matematik, pedagog a historik