Quintus Caecilius Metellus Macedonicus

Quintus Caecilius Metellus Macedonicus
Narození2. století př. n. l. nebo 190 př. n. l.
Starověký Řím
Úmrtí115 př. n. l.
Řím
Povolánístarořímský politik a starořímský voják
DětiLucius Caecilius Metellus Diadematus[1][2]
Gaius Caecilius Metellus Caprarius[1][3]
Quintus Caecilius Metellus Balearicus[4][1][5]
Marcus Caecilius Metellus[1][6]
Caecilia Metella[1][7]
Caecilia Metella[1][8]
… více na Wikidatech
RodičeQuintus Caecilius Metellus[9][10]
RodCaecilii Metelli
PříbuzníLucius Caecilius Metellus Calvus[1][11] (sourozenec)
Metellus (bratranec)[9][12]
Quintus Caecilius Metellus Celer[13][14] (vnuk)
Funkceřímský konzul (143 př. n. l.)
římský senátor
praetor
Římský guvernér
římský cenzor
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Quintus Caecilius Metellus Macedonicus (207 př. n. l. – 115 př. n. l. Řím) byl římský konzul, vojevůdce a praetor. Byl nejstarším synem Quinta Caecilia Metella, konzula v roce 206 př. n. l. Rodina Caecilii Metellii patřila k nejvýznamnějším a nejbohatším vrstvám římské republiky. I přes svůj plebejský původ zastávali všichni členové rodu od počátku 3. století př. n. l. úřad konzula, přičemž se mnohokrát osvědčili i jako zdatní vojevůdci.

Macedonicus byl vojenským velitelem během třetí makedonské války v letech 171 až 168 př. n. l.. O dvacet let později sehrál ústřední roli ve čtvrté makedonské válce. Tento konflikt vypukl poté, co se dobrodruh jménem Andriskos prohlásil za potomka posledního makedonského krále Persea a s podporou lidu se chopil vlády v Makedonii. Andriskovi se pak podařilo shromáždit vojsko, s nímž v roce 149 př. n. l. přemohl proti němu vyslanou římskou armádu, jíž velel praetor Publius Iuventius Thalna (jenž v bitvě padl). Teprve druhá římská armáda vedená Quintem Ceciliem Metellem (rovněž ve funkci praetora) Andriska v roce 148 př. n. l. pokořila. Po svém vítězství přeměnil Metellus Makedonii v římskou provincii.

V roce 146 př. n. l. zaútočil proti Achajům, kteří v Korintu urazili vyslance římského senátu a vyhlásili válku Spartě. Následně nad nimi dosáhl rozhodných vítězství v bitvách u Skarpeie a u Chairóneie. Po svém návratu do Itálie byl poctěn triumfem a čestným přízviskem (agnomen) Macedonicus. Tři roky poté byl za zásluhy během boje proti Keltiberům v Hispánii zvolen konzulem.

V roce 131 př. n. l. působil spolu s dalším plebejem, Quintem Pompeiem, jako censor. Metellus a Pompeius tehdy navrhovali zákon, jenž by všem Římanům uložil povinnost vstoupit do manželského svazku. Tento návrh však nikdy nevstoupil v platnost. Jako censor proslul svou přísností, když zbavil mnoho římských senátorů jejich funkce a jednoho z nich, tribuna lidu Gaia Atinia Labeona, chtěl dokonce dát svrhnout z Tarpejské skály. Pouze intervence jiného tribuna Labeonovi zachránila život. Na Martově poli dal Metellus vztyčit skvostné sloupořadí (Porticus Metelli) a dva chrámy zasvěcené Jovu Zastaviteli (Jupiter Stator) a Junoně.

Patřil mezi konzervativní odpůrce reformních návrhů bratří Gracchů, zemřel v roce 115 př. n. l. ve věku 92 let.

Reference

  1. ↑ a b c d e f g Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10]
  2. ↑ Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10]
  3. ↑ Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10]
  4. ↑ Metelli. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XIX.
  5. ↑ Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10]
  6. ↑ Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10]
  7. ↑ Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10]
  8. ↑ Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10]
  9. ↑ a b Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10]
  10. ↑ Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10]
  11. ↑ Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10]
  12. ↑ Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10]
  13. ↑ Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10]
  14. ↑ Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10]

Související články

  • Čtvrtá makedonská válka

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

0 Prince séleucide - Pal. Massimo.JPG
Autor: unknown, Licence: CC BY-SA 3.0
Statue of a prince or dynast without crown, traditionnally thought to be a Seleucid prince, maybe Attalus II of Pergamon. Bronze, Greek artwork of the Hellenistic era, 3rd-2nd centuries BC.