Ráj (usedlost)
Usedlost Ráj | |
---|---|
Základní informace | |
Zánik | 1901 |
Poloha | |
Adresa | původní č.p.104, Praha 5 - Smíchov, Česko |
Ulice | Holečkova |
Souřadnice | 50°4′34,49″ s. š., 14°23′50,44″ v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Usedlost Ráj je zaniklá viniční usedlost v Praze 5-Smíchově v Holečkově ulici, která stála západně od Kinského zahrady v místech Speciální školy pro sluchově postižené.[1]
Historie
Vinice Ráj je doložena v 15. století, kdy měla rozlohu 11 strychů. Roku 1614 předal vinici Velký a Malý Ráj Tomáš Had z Proseče své manželce Markétě, rozené z Dubu, která je roku 1628 prodala za 6000 tolarů Janu de Vitte. Roku 1730 vlastnila pozemky Marie Anna Libštejnská z Kolovrat. V polovině 18. století se dostal rozsáhlý vinohrad do majetku Václava Mikuláše Prause, pokladníka hraběte Kolovrata.
V 19. století vlastnil pozemky Ráje hrabě Kinský, který je včlenil do své nově budované zahrady. Později budovy usedlosti dal zbořit a na jejich místě roku 1901 postavil Ústav pro hluchoněmé.
Odkazy
Reference
- ↑ Český úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy: Císařské povinné otisky map stabilního katastru (CPO), evid. č. 7068-1, Smichow, mapováno 1840, mapový list č. II. Dostupné z WWW.
Literatura
- LAŠŤOVKOVÁ, Barbora: Pražské usedlosti. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 359 s. ISBN 80-7277-057-8. S. 246.
Související články
Média použitá na této stránce
Autor:
- derivative work: Bazi (talk)
- ArchitectureIcon.svg: Ludvig14
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“