Rájov (Perštejn)

Rájov
Kaple Trpícího Krista Spasitele
Kaple Trpícího Krista Spasitele
Lokalita
Charaktervesnice
ObecPerštejn
OkresChomutov
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°23′44″ s. š., 13°5′52″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel38 (2021)[1]
Katastrální územíRájov u Perštejna (4,44 km²)
Nadmořská výška570 m n. m.
PSČ431 63
Počet domů14 (2011)[2]
Další údaje
Kód části obce119415
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rájov (německy Reihen) je vesnice, část obce Perštejn v okrese Chomutov. Nachází se asi 1,5 km na severozápad od Perštejna. V roce 2009 zde bylo evidováno 61 adres.[3]

Rájov leží v katastrálním území Rájov u Perštejna o rozloze 4,44 km².[4] V katastrálním území Rájov u Perštejna leží i Údolíčko.

Název

Název vesnice je odvozen ze slova ráj, nebo z osobního jména Ráj ve významu Rájův dvůr. V historických pramenech se název vyskytuje ve tvarech: Rayow (1431), Ragiow (1449 a 1481), vsi Ragowa (1540), Reyn (1543), Reyen (1644), Reyhen (1646 a 1787) nebo Reihen (1846).[5]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází podle Theodora Schützela z roku 1316. V roce 1431 byl Rájov uveden v soupisu majetku, který získal Vilém ze Šumburka při dělení rodového majetku spolu s kláštereckým panstvím. Vilém neměl vhodné sídlo, a proto si postavil hrad Nový Šumburk, k jehož panství Rájov později patřil. Šumburk i s Rájovem koupil roku 1449 Vilém z Illburka a po polovině šestnáctého století jej získal Kryštof z Fictumu, který přenesl panské sídlo ze Šumburku na nově založený klášterecký zámek.[6]

Klášterečtí Fictumové se zúčastnili stavovského povstání, za což jim byl zkonfiskován majetek. Klášterecké panství poté roku 1623 koupil Kryštof Šimon Thun. Podle záznamu v urbáři panství z roku 1649 v Rájově žilo osm sedláků, tři domkáři a fungoval zde vrchnostenský mlýn. Berní rula z roku 1654 uvádí deset chalupníků, kteří chovali devatenáct krav, 23 jalovic, devět ovcí a dvě kozy. Lidé obdělávali kamenitá pole, na kterých pěstovali žito, ale hlavním zdrojem obživy byl chov dobytka a doprava dřeva k Ohři. Podobně se lidé živili i koncem osmnáctého století, kdy si navíc přivydělávali paličkováním krajek a pletením. Mléčné výrobky (máslo a tvaroh) se prodávaly ve Vejprtech i dále v Sasku. Děti docházely od roku 1787 do školy v Perštejně.[7]

Podle díla Johanna Gottfrieda Sommera z roku 1846 stálo v Rájově 25 domů, ve kterých žilo 171 obyvatel.[7] Východně od vesnice se v lomu těžil vápnitý dolomit (v roce 1863 bylo vytěženo asi 61 m³), ze kterého se vyrábělo stavební vápno.[8]

Později bývaly vápenky ve vsi dvě. Starší založil koncem sedmdesátých letech devatenáctého století Karel Bernardin, zatímco druhou postavilo asi o dvacet let později konsorcium přísečnických občanů. Vápenec se do rájovských podniků dovážel nejprve z lomu na rozhraní Mýtinky a Vykmanova a teprve později byl otevřen lom přímo u Rájova. První světová válka způsobila nedostatek zaměstnanců i surovin (zejména uhlí), a proto musel být provoz rájovské vápenky v letech 1915–1919 přerušen. V roce 1927 proběhla modernizace provozu, při které byla stará pec zbořena a nahrazena novou kruhovou pecí se šestnácti komorami a vysokým komínem. Kromě vápna se vyráběl také cement a jiné stavební potřeby. Provoz vápenky ukončila velká hospodářská krize ve třicátých letech dvacátého století. Z budov vydržel stát nejdéle komín, který byl stržen až roku 1961.[9]

Na počátku dvacátého století měřilo katastrální území Rájova 444 hektarů, z nich tvořilo 211 hektarů pole, 152 hektarů lesy, 42 hektarů pastviny a 26 hektarů louky. V roce 1911 ve vsi fungovaly, kromě vápenky, dva hostince, dva obchody, trafika a živnost provozovali dva ševci a dva tesaři.[7] Po druhé světové válce došlo k vysídlení Němců z Československa, a počet obyvatel Rájove poklesl přibližně na pětinu předválečného stavu. Obyvatel ubývalo i v dalších letech a vesnice se postupně proměnila na rekreační osadu.[9]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 199 obyvatel (z toho sto mužů) německé národnosti a římskokatolického vyznání.[10] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 196 obyvatel: jednoho Čechoslováka a 195 Němců. Kromě jednoho příslušníka neevidovaných církvi a jednoho člověka bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[11]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[12][13][14]
186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Obyvatelé17221419920722119919637352081292238
Domy2835373737383842—7611121415
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů obce Perštejn.

Obecní správa

Po zrušení poddanství se Rájov stal samostatnou obcí v okrese Kadaň, ke které patřila osada Údolíčko.[9] Při sčítání lidu v roce 1869 už Rájov patřil k Perštejnu, se kterým byl roku 1961 začleněn do okresu Chomutov.[15]

Pamětihodnosti

  • Kaple Trpícího Krista Spasitele z roku 1832 (opravena roku 2015)[zdroj⁠?!]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-09. 
  5. ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Rájov, Reihen, s. 535. 
  6. ↑ BINTEROVÁ, Zdena. Perštejn a okolí. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 1999. 96 s. ISBN 80-238-4163-7. OCLC 84967731 S. 51. Dále jen Binterová (1999). 
  7. ↑ a b c Binterová (1999), s. 52.
  8. ↑ BÍLEK, Jaroslav; JANGL, Ladislav; URBAN, Jan. Dějiny hornictví na Chomutovsku. Chomutov: Vlastivědné muzeum v Chomutově, 1976. 192 s. S. 89. 
  9. ↑ a b c Binterová (1999), s. 53
  10. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 247. 
  11. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 132. 
  12. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 380, 381.  Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
  13. ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 293.  Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
  14. ↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP – Kadaň [PDF online]. Český statistický úřad [cit. 2023-11-18]. Dostupné online. 
  15. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2019-07-13]. S. 475. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06. 

Literatura

  • BINTEROVÁ, Zdena. Perštejn a okolí. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 1999. 96 s. ISBN 80-238-4163-7. OCLC 84967731 Kapitola Rájov. 
  • Obce chomutovského okresu. Příprava vydání Zdena Binterová. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Rájov, s. 192–193. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Rájov (Perštejn) - kaple.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Rájov - kaple Trpícího Krista Spasitele z roku 1832