Rákócziové
Rákócziové | |
---|---|
Země | Uhersko, Sedmihradsko Sedmihradsko |
Tituly | chorvatští báni |
Zakladatel | Michal (Mihály) de Rákócz |
Rok založení | 13./14. století |
Vymření po meči | 1756 Jiří |
Poslední vládce | Jiří z Rákóczi |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rákócziové či též Rákóczyové, Rákociové apod. (maďarsky Rákóczi-család) je jméno jednoho z nejvýznamnějších šlechtických rodů v Uherském království. Původ rodu sahá do 14. století do oblasti dnešní slovenské obce Rakovce nad Ondavou (maďarsky Rákóc) u Michalovců, od níž je odvozeno jméno rodu.
V průběhu staletí z tohoto rodu vzešlo mnoho významných politiků a vojenských osobností v Uhersku a Sedmihradském knížectví.
Historie rodu
Rod má kořeny v rodu Bogát-Radvány (13. století) s počátky v 11.–12. století v Malokykulské župě v Sedmihradsku (Kökényes-Radnót). Žádný jiný šlechtický rod nezasáhl do dějin Uherska tak trvale jako kalvínský rod Rákócziů. Pocházejí z rodu Bogát-Radvány, ze kterého vzešli v polovině 13. století společně s rody Cselejů, Monokyů a Isépyů.[1]
Prvním známým představitelem rodu Rákócziů byl Michal z Rakovce (Mihály de Rakolch), zmiňovaný v roce 1328 ve stejnojmenném městečku Rakovec/Rakóc v Zemplínské župě, v roce kdy se narodil jeho syn Blažej z Rakovce (Balázs de Rákócz, 1328-1361). V té době Rákócziové patřili k nižší šlechtě.
Dalším potomkem tohoto rodu byl Jan Rákóczi (~1381; maďarsky Rákóczi János), který byl županem (alispán) Zemplínské župy a také velmi úspěšný v oboru vinohradnictví a obchodě s vínem.
Sedmihradsko
Rákócziové patří k těm rodinám, jejíž členové v průběhu staletí v Uhrách a Sedmihradsku nabývali na významu a zastávali významné pozice. Na počátku 17. století patřili k nejvýznamnějším a nejbohatším uherským rodům. V období mezi lety 1607 a 1711 z tohoto rodu pocházelo pět sedmihradských knížat:
Jako knížata Sedmihradska měli členové rodu sehrát významnou roli při organizování protihabsburských povstání. Po potlačení posledního povstání organizovaného Františkem II. začala hvězda rodu upadat. Dne 3. srpna 1708 utrpěla vojska Františka II. rozhodující porážku v bitvě u Trenčína, po níž následoval Szatmárský mír. František II. byl nucen opustit Uhry a svůj život ukončil v osmanském exilu. Rákócziové se tak postupně vytratili z hlavního proudu maďarských dějin.
Osobnosti rodu
Jméno Rákóczi označuje více významných osobností:
- Balázs Rákoczi (cca 1328–1361) – první známý člen rodu, syn Michala Rákócziho (Mihály de Rakolch)
- Jan Zikmund I. Rákóczi (cca 1517–1561) – místodržící Zemplínské župy
- Zikmund I. Rákóczi (1544–1608) – syn Jana Zikmunda, správce tokajských vinohradů (1580), sedmihradský kníže v letech 1607–1608
- Jiří I. Rákóczi (1593–1648) – sedmihradský kníže v letech 1630–1648, syn Zikmunda I. Rákócziho, vůdce povstání Jiřího I. Rákócziho
- Jiří II. Rákóczi (1621–1660) – sedmihradský kníže v letech 1648–1660, syn Jiřího I. Rákócziho, vnuk Zikmunda I. Rákócziho
- Zikmund II. Rákóczi (1622–1652) – sedmihradský kníže, syn Jiřího I. Rákócziho
- Helena Zrínská (1643–1703) – manželka Františka I. a matka Františka II. Rákócziho
- František I. Rákóczi (1645–1676) – sedmihradský kníže, syn Jiřího II. Rákócziho
- Alžběta Rákócziová (1655–1707) – maďarská básnířka
- František II. Rákóczi (1676–1735) – maďarský národní hrdina, vůdce národního povstání proti Habsburkům, poslední sedmihradský kníže v letech 1704–1711, syn Františka I. Rákócziho
Související články
- Povstání Jiřího I. Rákócziho (1644–1645)
- Rákócziho povstání – označení pro tři různá povstání (1703–1711)
- Protihabsburská stavovská povstání v Uhrách (strůjci tří z šesti těchto povstání byli Rákócziové)
- pochod Rákócziho – v 18. století neoficiální maďarská hymna, založená na maďarské národní (protihabsburské) písni Haj, Rákóczi, Bercsényi
- Pochod Rákócziho – rakousko-maďarský hraný film z roku 1933
- Rákoczi tér (stanice metra v Budapešti) – stanice metra v Budapešti
- Rákóczi híd – most přes Dunaj v Budapešti
- Rákóczi-Fest – každoroční městské slavnosti v bavorském městě Bad Kissingen
- Rákóczifalva – město v Maďarsku
- Rákócziho dub – významný strom
Odkazy
Reference
- ↑ J. Karácsonyi, A magyar nemzetségek a XIV. század közepéig, Budapest 1900, S. 248 ff.
Literatura
- Anton Klipp: Die Rákóczi in Karpatenjahrbuch 2014, ISBN 978-80-89264-85-8, S. 63-80
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Rákócziové na Wikimedia Commons
- Dějiny rodu (maďarsky)
- Rodokmen I
- Rodokmen II
- Rodokmen (maďarsky)
Média použitá na této stránce
Flag of Hungary from 6 November 1915 to 29 November 1918 and from August 1919 until mid/late 1946.
Coat of Arms of the Rákóczi family
Autor: OSeveno, Licence: CC BY-SA 4.0
Coat of Arms of Francis II Rákóczi, Prince of Transylvania, Prince of the Holy Roman Empire, and a member of the Order of the Golden Fleece. His motto: "Si Deus pro nobis, Qvis contra nos" (If God is with us, who can be against us)