Rédl

Rédl
Původní názevRédl
Žánrykriminální seriál
seriálový thriller
kriminální film
filmový thriller
ScénářMiro Šifra
RežieJan Hřebejk
HrajíOndřej Sokol
David Novotný
Martin Hofmann
Petra Hřebíčková
Martin Pechlát
Roman Polák
Nika Brettschneiderová
Kryštof Bartoš
Jiří Kout
Martin Evžen Kyšperský
… více na Wikidatech
Země původuČeskoČesko Česko
Jazykčeština
Počet řad1
Počet dílů4
Produkce a štáb
Výkonný
producent
Ilona Jirásková
ProducentJan Štern
KameraMartin Šácha
StřihVladimír Barák
Premiérové vysílání
Vysíláno11. listopadu 2018 – 2. prosince 2018
Oficiální webové stránky
Rédl na ČSFD, Kinoboxu, FDb, SZ, IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Minisérie Rédl (2018) režiséra Jana Hřebejka je čtyřdílný kriminální thriller České televize, sugestivně líčící atmosféru společnosti, složitě hledající vypořádání se s vlastní minulostí.[1] Děj je zasazen do éry rozdělení Československa: Na sklonku roku 1992 bojuje vojenský prokurátor Roman Rédl (Ondřej Sokol) proti organizovanému zločinu na pozadí odsunu sovětských vojsk z východní Evropy.[2]

Autor předlohy tohoto fiktivního příběhu, scenárista Miro Šifra, propojil reálné události: soudní proces generála Aloize Lorence (seriálový genpor. Josef Ferenc)[3] a stahování sovětských vojsk z území východního Německa přes ČSFR.[4] Seriál, představený 5. listopadu 2018,[5] byl premiérově vysílán od 11. listopadu do 2. prosince 2018[3] na ČT1; zaznamenal velký úspěch, byl oceněn na dvou festivalech a obdržel nominaci na ceny Českého lva.

Děj

Československo v roce 1992; teprve nedávno padl komunistický režim a sovětská okupační armáda se ve spěchu po železnici stahuje zpět do východní Evropy. Vagony odjíždějící ze země jsou napěchovány zbraněmi, náhradními díly, municí a dalšími cennými věcmi. Dva mladí studenti, testující nový železniční sledovací systém, zjišťují, že některé sovětské vagony se cestou na východ v evidenci nepochopitelně ztrácejí. Oba muži se rozhodnou přijít problému na kloub. O několik dní později je jeden z nich nalezen mrtvý a druhý je pravděpodobně na útěku. Poručík Roman Rédl se s týmem vyšetřovatelů snaží přijít na to, co bylo důvodem k vraždě a kam až sahají nitky zločinu, který možná překračuje hranice Československa až někam daleko na východ.

Obsazení

Ondřej Sokolpor. JUDr. Roman Rédl
David Novotnýmafián Karel Pashali
Martin Hofmannmafián Jiří Novák
Roman Polákgenerál Jozef Ferenc
Petra HřebíčkováIvana Kleinová
Michal Isteníkprokurátor Štift
Martin Pechlátprokurátor Navara
Kryštof BartošPetr Boček
Ján SedalJan Frim st.
Oskar HesJan Frim ml.
Mária PavlováHana Javornická
Zuzana ŠčerbováLenka Richtrová
Naďa Kovářovásoudkyně Císařovská
Helena ŠulcováJiřina Navarová

Seznam dílů

  1. Prokurátor
  2. Komu se dá věřit?
  3. Ivana
  4. Děs

Kritika

  • Stanislav Dvořák, Novinky.cz 80 %[6]
  • Mirka Spáčilová, Mladá fronta DNES / iDNES.cz 55 %[7][8]
  • Eva Vejdělková, Právo: Díky Hřebejkově režii vyzněl Rédl působivě a mimořádně – jak tématem, tak ztvárněním, přesto zanechal dojem díla ne úplně dotaženého k plně konzistentní formě. Šifrova zápletka sama o sobě nabízí něco mezi detektivkou a gangsterkou; děj si leckde pomáhá scenáristickými náhodami a občasné dějové mezery Hřebejk zdařile překlenuje, což ale nestačí. Po sarkasticky hořkém zakončení se vnucuje otázka, zda by tematizovaná 90. léta a prorůstání organizovaného zločinu s bývalými i těmi novými bezpečnostními strukturami nestálo za serióznější pokus o rekonstrukci Lorenzova případu. Pochybnosti zapříčiňuje dojem, že thriller nerozehrál pořádně ani jedno z obou témat a také (obě tato témata) spojující ne zcela přesvědčivá konstrukce. Tím slabým místem je samotný hlavní hrdina, ex-výsadkář a vojenský prokurátor, který zahodil všechny profesionální zkušenosti a instikty a rozjel soukromé pátrání na vlastní pěst. Absentující podrobnější psychologie prokurátora Rédla pak vede i k tomu, že jeho skrývaná homosexualita i tajemství z minulosti vyzní křečovitě a jako účelový způsob, jak drama finalizovat. (celý text viz[3])
  • Jarmila Křenková, A2larm: Rédl přesvědčivě zvýznamňuje, že jednoznačné pravdy jsou podezřelé a náhlé dějinné zlomy neexistují. Kromě toho ukazuje, že česká kriminálka nebo thriller nemusí být jen nikam nevedoucí pachtění za zahraničními vzory. (celý text on-line na[9])

Odkazy

Reference

  1. Eva Vejdělková. Rédl přichází s temnou náladou a ironií. Kultura. Právo. Borgis, 12. listopad 2018, roč. 28, čís. 263, s. 8. ISSN 1211-2119. 
  2. ČTK. Ondřej Sokol se postaví zločinu. Kriminální thriller Rédl natáčí Jan Hřebejk. Kultura. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2017 [cit. 2018-11-06]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  3. a b c Eva Vejdělková. Působivý thriller Rédl stojí na málo přesvědčivé konstrukci. Kultura. Právo. Borgis, 3. prosinec 2018, roč. 28, čís. 280, s. 9. Dostupné online [cit. 2019-03-07]. ISSN 1211-2119. 
  4. Eva Vejdělková. Hřebejk natočil pro televizi temný krimithriller. Fotografie Česká televize; Kultura. Právo. Borgis, 8. listopad 2018, roč. 28, čís. 260, s. 22. Dostupné online [cit. 2019-03-07]. ISSN 1211-2119. 
  5. vej. Hřebejk představil krimithriller Rédl. Fotografie Jan Handrejch; Zpravodajství. Právo. Borgis, 6. listopad 2018, roč. 28, čís. 258, s. 4. ISSN 1211-2119. 
  6. DVOŘÁK, Stanislav. RECENZE: Propracovaný český thriller z divokých devadesátek. Fotografie Česká televize; Kultura. Novinky.cz [online]. Borgis, 9. listopad 2018 [cit. 2019-03-07]. Dostupné online. 
  7. Mirka Spáčilová. Rédl čili estébácká kovbojka. Kultura. Mladá fronta DNES. MAFRA, 9. listopad 2021, roč. XXIX, čís. 261, s. 12. Placený obsah. Dostupné online [cit. 2021-08-23]. ISSN 1210-1168. 
  8. Mirka Spáčilová. RECENZE: Rédl je jako Rudý kapitán. Čili přehnaná estébácká kovbojka. Fotografie Michaela Buchtová; Kultura | Film a TV. iDNES.cz [online]. MAFRA, 12. listopad 2018 [cit. 2021-08-23]. Dostupné online. 
  9. KŘENKOVÁ, Jarmila. Hřebejkův případ Rédl. Fotografie Česká televize; televizní seriál. A2larm [online]. A2larm, 11. prosinec 2018 [cit. 2022-09-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“