Réseau Express Régional

Réseau express régional
logo RER
Základní informace
Stát	Francie
Město	Paříž a Île-de-France
Dopravce	RATP SNCF
Délka sítě	602 km
Počet linek	5
Počet stanic	249
Datum otevření	8.12.1977
Poslední rozšíření	2003
Linky
Parametry
Rozchod koleje	1435 mm
Napětí	1,5 kV DC 25 kV 50 Hz AC
Mapa sítě
Síť RER v Paříži a Île-de-France
Externí odkazy
OpenStreetMap	mapová data
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Réseau Express Régional (česky přeložitelné jako Regionální rychlodrážní síť, obvykle se zkracuje jako RER) je systém rychlé příměstské železnice či expresního metra doplňující klasické metro v Paříži a v regionu Île-de-France. V současné době má RER pět linek označených písmeny, 249 stanic a dosahuje celkové délky 602 kilometrů.

Všech pět linek sítě RER je koncipováno tak, že spojují zhruba centrum Paříže s jejími vzdálenými čtvrtěmi či předměstími. V husté zástavbě jsou většinou vedeny v tunelech (celkem 76,5 km tunelů), v řidší zástavbě pak po normálních, většinou železničních tratích často i se smíšeným provozem. Linky A a B provozuje pařížský dopravní podnik RATP společně s francouzskými železnicemi (státní společnost SNCF), o provoz linek C, D a E se stará výlučně SNCF. Část sítě RER je elektrifikována stejnosměrným napětím 1,5 kV, zbytek je napájen střídavým napětím 25 kV 50 Hz.

První plány železniční rychlodráhy se datují do roku 1936. Tehdy vznikla koncepce na vybudování druhé sítě metra s řidší sítí stanic a expresním charakterem. Tento plán oprášil RATP v 50. letech a na základě rozhodnutí komise v roce 1960 se začala připravovat výstavba první trasy, vedené západo-východním směrem. Již přesnější a propracovanější koncepce s názvem Schéma directeur d'aménagement et d'urbanisme s výhledem do několika desetiletí pak vznikla o pět let později, roku 1965. Bylo navrženo vybudovat dvě expresní trasy východo-západním směrem (dnešní linky RER A a RER C) a dvě severo-jižním, postavena však byla jen RER B, místo druhé slouží třináctá linka metra.

První fáze výstavby systému začala už v 60. letech, roku 1961. Jednalo se o první linku A, jejíž jednotlivé stanice se otevíraly v několika etapách mezi lety 1969 a 1977. Po dokončení tohoto úseku začaly být budovány další, především do čtvrti La Défense, která se tehdy hodně rozrůstala. Současně začala přestavbou původních železničních tratí i výstavbou nových vznikat také nová severo-jižní linka B. Jejím otevřením byla ukončena první fáze výstavby sítě RER. Součástí druhé fáze byla výstavba linky C metodou vykopej a přikryj na levém břehu Sieny. Tato linka vede většinou pod nábřežím (i pod Eiffelovou věží) a je částečně rovnoběžná s linkou A. Linky D a E, které procházejí také důležitými dopravními uzly jako je například Châtelet – Les Halles či Gare du Nord, se k síti připojily na konci osmdesátých a devadesátých letech 20. století. V roce 2024 byla linka E prodloužena z Haussman – Saint Lazare do stanice Nanterre-La Folie ve čtvrti La Défense. V roce 2026 bude linka jezdit dále na západ do města Mantes-la-Jolie.

Linka	Obrázek	Rok otevření	Poslední prodloužení	Délka v km	Počet stanic	Průměrná mezistaniční vzdálenost	Dopravce	Vozový park
		1977	1994	109	46	2 360 m	RATP/SNCF	MI 2N, MI 09
		1977	1994	80	47	1 700 m	RATP/SNCF	MI 79, MI 84
		1979	2000	187	84	2 160 m	SNCF	Z5600, Z8800, Z20500, Z20900
		1987	1995	197	59	3 300 m	SNCF	Z20500, Z57000
		1999	2024	60	25	2 615 m	SNCF	MI 2N, Z50000, Z 58000

• S-Bahn

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Réseau express régional d'Île-de-France na francouzské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Réseau Express Régional na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo RER ve Wikislovníku
• (francouzsky) Stránky pařížského dopravního podniku RATP
• (francouzsky) Stránky SNCF Transilien