Rýmařov

Rýmařov
Rýmařov z kopce Stráň
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Rýmařov
Obec s rozšířenou působností	Rýmařov (správní obvod)
Okres	Bruntál
Kraj	Moravskoslezský
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°55′55″ s. š., 17°16′19″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	7 953 (2023)[1]
Rozloha	60,73 km²[2]
Nadmořská výška	590 m n. m.
PSČ	793 42, 793 51, 795 01
Počet domů	1 521 (2021)[3]
Počet částí obce	7
Počet k. ú.	7
Počet ZSJ	21
Kontakt
Adresa městského úřadu	náměstí Míru 230/1 795 01 Rýmařov mesto@rymarov.cz
Starosta	Ing. Luděk Šimko
Oficiální web: www.rymarov.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Rýmařov
Další údaje
Kód obce	597783
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rýmařov (německy Römerstadt^[4]) je nejzápadnější město v Moravskoslezském kraji, leží v okrese Bruntál. Žije zde přibližně 8 000^[1] obyvatel.

Název

Osada byla založena pod jménem Reinmarsstadt (nejstarší doklad má podobu Reymarstat) – „město Reinmarovo“. Nářečním hláskovým vývojem vznikla podoba Rēmersstadt, jejíž první část byla posléze přikloněna k Römer („Římané“), ačkoli Římané s městem nemají žádnou spojitost. České Rýmařov vzniklo hláskovou úpravou jména německého.^[5]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1351. V roce 1406 Rýmařov získal od markraběte Jošta stejná městská práva jako měly Olomouc a Brno.^[6] Dne 3. dubna 1790 postihl město ničivý požár, při kterém shořely téměř všechny domy. Po této události bylo město znovu postaveno v duchu klasicismu a empíru.

V roce 1938 se stal převážně německy mluvící Rýmařov jako pohraniční město součástí Říše. Počátkem května 1945 bylo město osvobozeno, přičemž došlo k poškození barokní kaple sv. Josefa v historickém středu města (kaple byla později zbourána).^[7] Původní německé obyvatelstvo bylo na základě Benešových dekretů podrobeno odsunu.

Po zrušení Země moravskoslezské v roce 1949 se Rýmařov stal součástí Olomouckého kraje. V roce 1960 přišel Rýmařov o postavení okresního města a téměř celé území okresu Rýmařov se stalo součástí okresu Bruntál, tehdy jednoho z největších v republice. V roce 2001 při tvoření nových krajů měli původně zastupitelé města usilovat o přidružení města k Olomouckému kraji. Pak se ale radní rozhodli jinak, k nevoli nemalé části obyvatel města. Nakonec o tom, že Rýmařov zůstane součástí okresu Bruntál a tím i Moravskoslezského kraje, rozhodla nízká účast voličů v referendu. Rýmařov se pak alespoň stal obcí s rozšířenou působností.

Historické jádro města bylo v roce 2003 vyhlášeno městskou památkovou zónou, a to i navzdory tomu, že je narušeno novodobou výstavbou. K největšímu narušení historického rázu města došlo mezi lety 1955–1974, kdy zmizela většina domů na západní straně náměstí, dále původní zástavba v Radniční a Jungmannově ulici, ale především dvě kaple, jedna barokní, druhá novogotická. Několika nevhodných zásahů se ale historický střed města dočkal i po roce 1989. Mezi významné objekty památkové zóny patří rovněž dochovaná zástavba na Třídě hrdinů, na severní straně náměstí a v neposlední řadě i dvojice funkcionalistických domů v Radniční ulici. Historický střed města je postupně rekonstruován; opravami dosud prošly Horní ulice (2009), Náměstí míru (2013, slavnostně otevřeno v roce 2014), Radniční ulice (2014–15) a Školní náměstí (2015). Mimo památkovou zónu jsou výraznými budovami pivovar a hotel Excelent, budova Komerční banky a několik secesních vilek (např. budova Policie ČR), ale především areál filiálního kostela Navštívení Panny Marie v Lipkách.

Městský znak

Městský znak tvoří na modrém poli zlatá, heraldicky vpravo otočená, vlčice ve skoku shora šikmo prostřelená zlatým šípem. Tento motiv nese nejstarší rýmařovské pečetidlo z roku 1543. Tento znak se rovněž nachází vytesán na pískovcovém kameni s datem 1844 zasazeném nad vchodem do radnice. Zde je však vlčice otočená nesprávně heraldicky vlevo.

V roce 1994 byl předsednictvem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky schválen městský prapor, na kterém se opakuje stejný motiv jako na městském znaku.

Představitelé města

Po roce 1989 starosty města postupně byli:

• 1989–1994 Miroslav Slováček
• 1994–2002 Pavel Kolář
• 2002–2018 Petr Klouda
• 2018–doposud Luděk Šimko

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel celého města Rýmařova podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:^[8]

V celém městě Rýmařov je evidováno 1 643 adres: 1 608 čísel popisných (trvalé objekty) a 35 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).^[9] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 1 323 domů, z toho 1 190 trvale obydlených.

Počet obyvatel samotného Rýmařova podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:^[10]

V samotném Rýmařově je evidováno 1 041 adres: 1 039 čísel popisných a 2 čísla evidenční.^[11] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 870 domů, z toho 842 trvale obydlených.

Pamětihodnosti

• Kaple Navštívení Panny Marie, místními také nazývaná kaple V Lipkách, velmi významná barokní stavba místního stavitele Friedricha Höslera z let 1711–15. Uvnitř vymalována malbami Ferdinanda Nabotha a Johanna Christopha Handkeho. Poblíž se nachází socha Panny Marie Vítězné z roku 1774 a skupina Ukřižování, lidová práce z roku 1812. Kaple je od roku 2011 přístupná veřejnosti.
• Radnice – monumentální stavba s prvky gotiky, renesance, baroka a klasicismu
• Hrádek – chráněná archeologická lokalita, dříve se zde nacházela drobná pevnůstka, nyní je zde geologická expozice
• Kostel svatého archanděla Michaela – původně goticky kostel, později renesančně přestavěn, s barokní Růžencovou kaplí
• Budova fary – cenná renesanční stavba ze šestnáctého století, dříve horní úřad.
• Socha Panny Marie Immaculaty v blízkosti fary (socha původně stávala v areálu parku u chátrajícího zámku v Janovicích u Rýmařova, na své současné místo byla instalována v roce 2010).
• Boží muka – na levé straně silnice z Rýmařova do Bruntálu
• Mariánský sloup – barokní plastika olomouckého sochaře Franze Leblose z roku 1683 nacházející se v západní části náměstí Míru. Sloup byl postaven na náklady Marie Elisabethy Richtensteinové na paměť morové epidemie, která postihla Rýmařov v roce 1680. Socha prošla restaurováním v roce 1993.
• Socha svatého Jana Nepomuckého – sochařská práce Severina Tischlera z roku 1736.

Charakteristickým znakem Rýmařova je velké množství domů s černými střechami,^[zdroj?] ať už s původní břidlicí či s novějšími krytinami. Výše zmíněná ochrana historického centra v rámci památkové zóny se mimo kulturních památek a budov dotvářejících charakter památkové zóny týká i poměrně cenného^[zdroj?] celkového pohledu na město od jihu, který není narušen žádným vysokým sídlištěm.

Části obce

• Rýmařov (k. ú. Rýmařov)
• Edrovice (k. ú. Edrovice)
• Harrachov (k. ú. Rýmařov)
• Jamartice (k. ú. Jamartice)
• Janovice (k. ú. Janovice u Rýmařova a Janušov)
• Ondřejov (k. ú. Ondřejov u Rýmařova)
• Stránské (k. ú. Stránské)

Rýmařov se skládá, mimo samotné město, z dalších celkem šesti místních částí. Ty však netvoří ve všech případech jedno katastrální území. Místní část Janovice je rozdělena na dva historické katastry, a to Janovice u Rýmařova (dříve Janowitz) a Janušov (Johnsdorf). Naopak osada Harrachov, ležící přibližně dva kilometry severně od Rýmařova, svůj vlastní katastr nemá a s Rýmařovem tvoří jednu součást.

Muzea

• Městské muzeum v Rýmařově – Náměstí Míru 6. Muzeum s bohatými sbírkami mapující historii regionu období od nejstaršího pravěkého osídlení až do období první poloviny dvacátého století. Významné jsou též sbírky zachycující vývoj hornictví a tkalcovství, dvou nevýznamnějších odvětví této oblasti. Součástí stálé výstavy je rovněž exposice hornin mapující bohaté geologické složení oblasti. V muzeu také působí Galerie Octopus.
• Hedva – Opavská ulice. V přízemí hlavní budovy rýmařovské textilky Hedvy byla v roce 2013 otevřena expozice zabývající se historií závodu. V roce 2015 byla prohlídková trasa rozšířena a její název změněn na Dějiny textilnictví na Rýmařovsku.
• Muzeum turistických známek – sídlí v budově bývalého gymnázia z roku 1872 na ulici Julia Sedláka. Cílem Muzea je vybudovat sbírku všech evropských turistických známek.^[12] K dispozici je návštěvnické centrum s kavárnou a restaurací.
• Galerie Marie Kodovské

Přírodní zajímavosti

• V parčíku v Lipové ulici vedle Střediska volného času se nacházela dominantní lípa Jana Amose Komenského zasazená v roce 1592; po úderu blesku zůstalo ze stromu jen torzo.^[13]
• Národní přírodní rezervace Rešovské vodopády asi 10 kilometrů jihozápadně od Rýmařova.

Kultura

V Rýmařově je tradice ochotnické kultury, ať už se týče divadelních spolků či hudebních těles. Proto je následující výčet pouze orientační.

• Divadelní spolek Mahen funguje již od roku 1945 a je tak jedním z nejstarších fungujících spolků v moravském a slezském pohraniční. V současné době inscenují ochotníci spolku Mahen především situační komedie domácí i zahraniční provenience. Pro děti spolek sehrál i několik pohádek.
• Spolek Pradivadlo vznikl počátkem století. V posledních sezónách se spolek specializuje na muzikály. Spolek hraje ve vlastním amfiteátru La Skála v Janovicích.
• Hudební skupina Variace
• Smíšený pěvecký sbor Vox montana
• Chrámový sbor

Budova městského divadla (a zároveň kina) se od divadelní sezóny 2013–2014 nevyužívá, spolek Mahen v současnosti působí při Středisku volného času, které bylo rekonstruováno a předáno do užívání v roce 2013. Nyní se uvažuje o přestavbě budovy divadla na prostory ZUŠ.

ZUŠ Rýmařov nabízí zájemcům kurzy zpěvu, hry na různé hudební nástroje, dramatický obor a výtvarný obor.

Doprava

Městem prochází silnice první třídy č. 11 spojující Hradec Králové s Ostravou. Rýmařov je rovněž konečnou stanicí na trati č. 311. Vlakové spoje provozuje ČD v rámci linky Esko S10 z Opavy do Rýmařova. Ve městě staví dálkové autobusové linky jedoucí do Olomouce, Přerova, Šumperku a Ostravy. Autobusové nádraží prošlo v červnu 2015 rekonstrukcí.

Významní rodáci a osobnosti města

• Adam Gilg (1651–1710?), jezuita, misionář v Mexiku
• Johann Christoph Handke (1694–1774), významný barokní malíř
• Ferdinand Flemmich (1843–1906), podnikatel a politik, zakladatel textilní továrny v Rýmařově, zemský poslanec
• Eugen Jettel (1845–1901), malíř náladového impresionismu
• Ferdinand Schnitzler (1857–1933), vládní rada, profesor na Německé technice v Brně a poslední německý starosta Brna (1916–1918)
• Otto Marburg (1874–1948), neurolog
• Karl Schinzel (1886–1951), inženýr a chemik, vynálezce barevné fotografie
• Marie Kodovská (1912–1992), malířka a básnířka
• Mons. František Vaňák (1916–1991), teolog, olomoucký arcibiskup
• Harald Pager (1923–1985), německý grafik a prehistorický badatel, který působil v jižní Africe
• Jiří Karel (* 1936), archeolog a historik
• Pavel Verner (1947–2009), novinář, spisovatel a dramatik
• Ladislav Velebný (* 1957), politik, poslanec za ČSSD
• Jiří Meitner (* 1958), malíř
• Hana Marvanová (* 1962), právnička a politička
• David Langer (* 1976), fotbalista
• Tomáš Ujfaluši (* 1978), fotbalista
• Ivana Uhlířová (* 1980), divadelní herečka
• Martin Kotačka (* 1987), genealog a historik
• Sebastian Gorčík (* 1995), hokejista

Partnerská města

• Arco, Itálie
• Belœil, Belgie
• Crosne, Francie
• Krompachy, Slovensko
• Ozimek, Polsko
• Rajec, Slovensko
• Schotten, Německo
• Zeil am Main, Německo

Galerie

• 

  Radnice

• 

  Od jihozápadu

• 

  Od jihu

• 

  Náměstí Míru

• 

  Kluziště

• 

  Morový sloup

• 

  Márnice

• 

  Večerní pohled

Odkazy

Reference

Literatura

• PINKAVA, Viktor. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Unčovský a rýmařovský okres.. Brno: Musejní spolek v Brně, 1922. 393 s. 

Související články

• Římskokatolická farnost Rýmařov
• TJ Jiskra Rýmařov

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rýmařov na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Rymařov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Rýmařov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Rýmařov – oficiální webové stránky města
• Mikroregion Rýmařovsko
• Městské muzeum v Rýmařově
• Stránky gymnázia v Rýmařově
• Základní umělecká škola Rýmařov