Rýnský spolek

	; znak
geografie	; Rýnský spolek v roce 1812
	; Rýnský spolek v roce 1812
hlavní město:	Frankfurt
rozloha:	325 752 km²
	obyvatelstvo
počet obyvatel:	14 608 877
jazyky:	němčina, francouzština
náboženství:	římskokatolické, protestantské
	státní útvar
státní zřízení:	konfederace klientských států Francie
mateřská; země:	Francouzské císařství
	státní útvary a území
	Svatá říše římská
	Německé království
	Německý spolek

Rýnský spolek (německy Rheinbund), oficiální název však byl Konfederované státy rýnské z doslovné francouzštiny (francouzsky États confédérés du Rhin, běžně také francouzsky Confédération du Rhin), vznikl v západní části bývalé Svaté říše římské, která zanikla po 844 letech v roce 1806.

Rozpad říše a vytvoření Rýnského spolku bylo zaviněno porážkou říšských vojsk Napoleonem v prosinci roku 1805 v bitvě u Slavkova nazývanou také bitvou tří císařů. Po této bitvě byl uzavřen bratislavský mír, kde se právě František II. zřekl titulu římského císaře a ponechal si pouze titul rakouského císaře (stal se tedy Františkem I.). V říjnu 1806 po francouzském pokoření Pruska přistoupily do Rýnského spolku i státy středního a severního Německa. Do roku 1808 přistoupilo k Rýnskému spolku dalších dvacet států a státečků a dosáhl svého největšího rozmachu.

Pouze státy Rakousko, Prusko, knížectví Holštýnsko náležející k Dánsku a švédské Pomořansko zůstaly mimo spolek. Knížectví Erfurt bylo anektováno přímo Francií a tvořilo tak francouzskou enklávu uvnitř Německa.

V roce 1810 byla velká část severozápadního Německa s územím mezi řekami Emže, Vezera a Labe přičleněna k Francii, kvůli utužení kontinentální blokády. K rýnskému spolku náleželo skrz personální unii se Saskem také Varšavské velkoknížectví. Celkem zahrnoval spolek 325 752 čtverečních kilometrů s 14 608 877 obyvateli.

Rýnský spolek zanikl po porážce francouzských jednotek na podzim roku 1813, kdy se většina jeho členů pod tlakem spojeneckého postupu na západ přidala na stranu spojenců, nebo byla vojensky okupována spojeneckými vojsky.

Rýnský spolek byl roku 1815 po vídeňském kongresu nahrazen Německým spolkem.

Členské státy

Mapa rýnského spolku se státy které ho tvořily

Království

Bavorské království Bavorské království – spoluzakladatel, připojilo se 12. 7. 1806
Württemberské království – spoluzakladatel, připojilo se 12. 7. 1806
Saské království Saské království – připojilo se 11. 12. 1806
Vestfálské království Vestfálské království – připojilo se 15. 11. 1807, vytvořeno Napoleonem

Velkovévodství

Bádenské velkovévodství Bádenské velkovévodství – spoluzakladatel, připojilo se 12. 7. 1806
Velkovévodství Berg Velkovévodství Berg – spoluzakladatel, připojilo se 12. 7. 1806
Hesensko-darmstadtské velkovévodství – spoluzakladatel, připojilo se 12. 7. 1806
Würzburské velkovévodství Würzburské velkovévodství – spoluzakladatel, připojilo se 12. 7. 1806
Frankfurtské velkovévodství Frankfurtské velkovévodství – připojilo se 12. 7. 1810

Vévodství

Nasavské vévodství Nasavské vévodství – spoluzakladatel, připojilo se 12. 7. 1806
- Nasavsko-Usingen Nasavsko-Usingen – spojeno 30. 8. 1806
- Nasavsko-Weilburg Nasavsko-Weilburg – spojeno 30. 8. 1806
Meklenbursko-střelické vévodství Meklenbursko-střelické vévodství – spoluzakladatel, připojilo se 12. 7. 1806
Meklenbursko-zvěřínské vévodství Meklenbursko-zvěřínské vévodství – spoluzakladatel, připojilo se 12. 7. 1806
Oldenburské vévodství Oldenburské vévodství – připojilo se 14. 10. 1808, anektováno Francií 13. 12. 1810

Knížectví

Řezenské knížectví Řezenské knížectví – spoluzakladatel, připojilo se 12. 7. 1806
knížectví Leyen knížectví Leyen – spoluzakladatel, připojilo se 12. 7. 1806
Lichtenštejnské knížectví Lichtenštejnské knížectví – spoluzakladatel, připojilo se 12. 7. 1806
knížectví Lippe-Detmold – spoluzakladatel, připojilo se 12. 7. 1806
knížectví Reuss-Ebersdorf – připojila se 11. 4. 1807
knížectví Reuss-Greiz
knížectví Reuss-Lobenstein
knížectví Reuss-Schleiz
Schaumbursko-lippské knížectví Schaumbursko-lippské knížectví