Růžohorská rozsocha

Růžohorská rozsocha
Nejvyšší bod	1390 m n. m. (Růžová hora)
Nadřazená jednotka	Růžohorská hornatina
Sousední jednotky	Východní Slezský hřbet, Východní Český hřbet, Černohorská rozsocha, Maloúpská rozsocha
Světadíl	Evropa
Stát	Česko Česko
Povodí	Úpa
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Růžohorská rozsocha je geomorfologický podokrsek Krkonoš. Nachází se v jejich východní části a v severní části Královéhradeckého kraje v okresu Trutnov. Nejvyšší horou Růžohorské rozsochy je Růžová hora (1390 m).

Geomorfologie

Růžohorská rozsocha náleží do geomorfologického celku Krkonoš, podcelku Krkonošské rozsochy a okrsku Růžovohorská hornatina^[1]. Tvoří ji dvojice rozsoch vybíhající jižním směrem z Východního Slezského hřbetu oddělených od sebe Lvím dolem. První vybíhá z masívu Sněžky a je tvořena trojicí vrcholů Růžová hora (1390 m), Pěnkavčí vrch (1105 m) a Červený vrch (961 m). Druhá vybíhá z masívu Svorové hory a tvoří ji jediný vrchol Jelení hora (1172 m). Na západě a jihu ji od Černohorské rozsochy odděluje údolí Úpy. Na severozápadě v Obřím dole tvoří Úpa i krátkou hranici s Východním Českým hřbetem. Východní hranici s Maloúpskou rozsochou tvoří řeka Malá Úpa. Patří k ní ale část jižního svahu krátkého hřebenu tvořeného vrcholy Tabule a Čelo, díky čemuž zasahuje v prostoru Pomezních Bud až k polské státní hranici.

Vodstvo

Západní svahy Růžohorské rozsochy odvodňuje Úpa, východní Malá Úpa. V jižním zakončení rozsochy se nalézá jejich soutok. Lvím dolem v prostřední části rozsochy protéká Jelení potok, který se do Malé Úpy zprava vlévá ve Spáleném Mlýně.

Vegetace

Souvislý hospodářský porost Smrku ztepilého je v současné době rozrušen četnými pasekami. Vrcholová partie Růžové hory je porostlá klečí. Nachází se zde několik nevelkých lučních enkláv (např. Šímovy Chalupy), jediná rozsáhlejší luční oblast se rozkládá na jižním svahu Pěnkavčího vrchu.

Ochrana přírody

Celý prostor Růžohorské rozsochy se nachází na území Krkonošského národního parku.

Komunikace

Veřejné silniční komunikace pouze kopírují obvod rozsochy, konkrétně se jedná o silnice II/296 a II/252. Luční enklávy a lesní porosty uvnitř území rozsochy obsluhují neveřejné komunikace různého charakteru. Nejvýznamnější z nich spojuje Velkou Úpu přes Janovy Boudy se Spáleným Mlýnem, druhá pak obsluhuje Lví důl a úbočí Jelení hory. Nejdůležitější turistická trasa je žlutě značená hřebenová Kubátova cesta ze Sněžky k soutoku Úp, ze které odbočuje několik značených tras do přilehlých údolí. Masív Jelení hory není turistickými trasami obsluhován.

Stavby

Kromě svahů Pěnkavčího vrchu, kam zasahuje roztroušená zástavba obcí Velká a Malá Úpa, se na nevelkých lučních enklávách vyskytují horské chalupy. Na Růžové hoře má přestupní stanici Lanová dráha Pec pod Sněžkou - Sněžka, která mohla mít dle pamětníků ve své dolní části v závěru třicátých let nákladní předchůdkyni sloužící k dopravě materiálu ke právě se rozbíhající výstavbě pohraničních opevnění. Lanovka ale údajně nebyla dokončena^[2]. Lanová dráha Velká Úpa - Portášovy Boudy je zakončena v sedle mezi Růžovou horou a Pěnkavčím vrchem. V jejím areálu se nachází nejvýznamnější lyžařské centrum^[3].

Reference