Vympel R-33

Vympel R-33
R-33 (AA-9 Amos)
Typ	střela vzduch-vzduch
Místo původu	Sovětský svaz Sovětský svaz
Historie služby
Používána	Rusko Rusko, Kazachstán Kazachstán
Historie výroby
Konstruktér	Vympel (V. V. Žuravlev, později J. K. Zacharov)
Základní údaje
Hmotnost	490 kg
Délka	4,15 m

Vympel R-33 (v kódu NATO: "AA-9 Amos") je protiletadlová střela dlouhého dosahu s poloaktivním radarovým naváděním. Je určena k ničení bombardérů, průzkumných letadel, raket s plochou dráhou letu a letadel AWACS. R-33 byla první sovětskou raketou vybavenou vestavěným digitálním počítačem.

Je schopna provozu za všech povětrnostních podmínek a také v prostředí silného rušení.^[1]

Vývojem a zaváděním nízkoletících bombardérů (typy FB-111A a B-1A) do amerického letectva vznikla pro Sovětský svaz nová hrozba, na kterou nedokázali reagovat tehdejšími prostředky. Letadla Tu-128 a MiG-25 byla totiž určena k likvidaci letadel ve vysokých letových hladinách a nebyla vybavena raketami schopnými zasahovat nízkoletící cíle. Z toho důvodu začali sovětští konstruktéři pracovat nejen na vývoji nového MiGu-31, ale i na modernější protiletadlové střele.

Zpracováním projektu takto výkonné protiletadlové řízené střely byly pověřeny hned dvě konstrukční kanceláře, a to konstrukční kancelář Vympel a PKPK Minaviaproma M.R. Bisnovata. Vítězným se přitom stal návrh konstrukční kanceláře Vympel v podobě typu K-33. Vývoj zpočátku probíhal pod dohledem hlavního konstruktéra V. V. Žuravleva a později ho vedl J. K. Zacharov.

Původně měla být raketa K-33 do zbraňového systému MiGu-31 zavedena hned ve čtyřech modifikacích, z nichž jedna počítala s poloaktivní radiolokační, druhá s aktivní radiolokační, třetí s pasivní infračervenou a čtvrtá s kombinovanou pasivní IČ a poloaktivní radiolokační samonaváděcí soustavou. Nakonec se tato zbraň dočkala realizace pouze v jedné verzi vybavené poloaktivní samonaváděcí hlavicí, která spolupracovala s palubním radiolokátorem Zaslon. Ten disponoval na svou dobu moderní pevnou anténou s fázovanou mřížkou a digitálním vychylováním paprskem. Díky tomu tento typ radaru dokázal střely typu K-33 navádět hned na čtyři vzdušné cíle zároveň.

První střelecké testy byly provedeny na letadle Tu-104 a následně na prototypu Je-155MP, co už probíhalo v reálných výškách a při reálných rychlostech. Testování rakety probíhalo v letech 1975 až 1980, přičemž první sestřel bezpilotního letounu MiG-17 se uskutečnil 26. března 1976. Střela byla zařazena do výzbroje stíhaček MiG-31 dne 6. května 1981 pod názvem R-33.

R-33 má na dnešní dobu již klasické uspořádání. V přední části se nachází poloaktivní radarový naváděcí systém, za kterým je bezkontaktní rádiový, ale i kontaktní elektromechanický zapalovač. Následuje zařízení autopilota a vysoce výbušná bojová hlavice o hmotnosti 47 kg. V zadní části je pohonná jednotka na pevná paliva.^[2] Raketa je dlouhá 4,15 m a váží 490 kg. Za dlouhými nosnými plochami v polovině trupu následují čtyři ovládací plochy v zadní části rakety, které jsou sklopné kvůli lepšímu umístění pod trupem letadla. Trup střely má průměr 38 cm a rozpětí zadních ovládacích ploch je 1,18 m.

Střela je schopná ničit nepřátelské letouny manévrující s přetížením 4 g s pravděpodobností 60–80 %. Byla vyvinuta pro letadlo MiG-31, které může nést na závěsníky AKU-33 až 4 rakety tohoto typu. MiG-31 dokáže navádět tyto střely současně na 4 cíle nacházející se v různých výškách. R-33 je schopna zasáhnout jednak nízkoletící cíle ve výškách 25–50 m nad zemí, ale i cíle ve vysokých letových hladinách až do nadmořské výšky 28 000 m. Raketa má maximální rychlost Mach 4,5 a může tak likvidovat cíle letící až rychlostí 3 700 km/h.

V počáteční fázi letu přibližně do vzdálenosti 100 km od MiGu-31 je navedení inerciální s povelovou korekcí pomocí datalinku, v závěrečné fázi je raketa naváděná poloaktivním radarovým systémem.^[3]

• R-33 (AA-9A Amos A) – počáteční produkční verze zavedená v roce 1981
• R-33E – exportní verze
• R-33S (AA-9B Amos B) – modernizovaná R-33S prodlouženým dosahem, která byla zavedena v roce 1999

• Kazachstán Kazachstán
• Rusko Rusko

V tomto článku byl použit překlad textu z článku R-33 na slovenské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu R-33 na Wikimedia Commons