R. Bojko

JUDr. Alois Horák
Narození31. března 1877
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko Bedřichov
Úmrtí22. prosince 1952 (ve věku 75 let)
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo Napajedla
PseudonymR. Bojko
Povoláníadvokát, básník a prozaik
Národnostmoravská
Alma materUniverzita Karlova
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

R. Bojko, vlastním jménem Alois Horák (31. března 1877 Bedřichov[1]22. prosince 1952 Napajedla) byl moravský právník, básník a prozaik.

Život

Narodil se v rodině hostinského a řezníka v Bedřichově Karla Horáka (1837–1880) a jeho manželky Eleonory Dufkové.[1] Měl tři sourozence Václava (1873), Marii (1875) a Emilii (1880). Když mu byly tři roky, otec zemřel.[2] Jako třináctiletý odešel do Brna studovat české gymnázium, kde maturoval v roce 1898.[3]

V letech 1898–1903 vystudoval Právnickou fakultu české Karlo–Ferdinandovy univerzity.[4] Po soudní a koncipientské advokátní praxi v Brně si roku 1910 otevřel vlastní advokátní kancelář v Napajedlích.[5]

Politické a spolkové aktivity

Rodinný život

Dne 23. listopadu 1903 se v Křeptově oženil s Magdalenou Válkovou (1879), dcerou místního gruntovníka.[6] Manželé Horákovi měli čtyři děti – Aloise, Miladu, Květu a Doubravku.[3]

Dílo

Dílo R. Bojka je básnické, výjimkou je román Jejich život, ve kterém se pokusil zobrazit historii venkovského a maloměstského živnostnického rodu do konce 1. světové války.[3]

Noviny a časopisy

R. Bojko přispíval do časopisů jako Besedy Času (nedělní příloha deníku Čas),[7] Zvon[8], Zlatá Praha[9] a novin – Lidové noviny.[10]

Básně

  • Modlitby víry a lásky – Praha: Grosman a Svoboda, 1912 — Praha: Gustav Dubský, 1922
  • Zbytečný – výzdoba knihy Jar. Votruba. Přerov: Přerovský obzor, 1916
  • Naše večery – Přerov: Přerovský obzor, 1917
  • O boha, život a můj lid – Přerov: Obzor, 1919
  • Prosté květy – upravil Vratislav Hugo Brunner. Praha: Kvasnička a Hampl, 1924
  • Smrti silnější – Praha: Kvasnička a Hampl, 1924
  • Na tichém ostrověBrno: Družstvo MKS, 1929
  • Plaché kročeje – úvod Alois Vojkůvka. Brno: Jan Amos Kajš, 1940
  • Ze dna věčnému – Brno: Družstvo MKS, 1948
  • Modlitba za mé dílo – sestavila a doslov napsala Milada Písková: Napajedla: Muzejní klub, 1997

Próza

Hudebniny

  • Smyčcový kvartet s barytonovým sólemVáclav Kaprál. Brno: Oldřich Pazdírek, 1931
  • Novye pesni – redaktor G. N. Chubov [Po moskovskomu vremeni – Sigizmund Abramovič Kac a Michail Lvovič Matusovskij — Kak-to v utro vešnee … – Vasilij Pavlovič Solovjov-Sedoj a M. L. Matusovskij — Ja o buduščem našem mečtaju – V. P. Solovjov-Sedoj a Michail Arkadjevič Svetlov — Pesenka o mečte – Kiril Vladimirovič Molčanov a Nikolaj Konstantinovič Dorizo – FestivalnajaR. Bojko a S. Benke]. Moskva: Muzgiz, 1957
  • Jitro a Osiřelý – zhudebnila formou písně Vítězslava Kaprálová.[11][p 1]

Odkazy

Poznámky

  1. Lexikon české literatury uvádí, že Alois Horák a Václav Kaprál (otec Vítězslavy Kaprálové) byli přátelé.

Reference

  1. a b Matriky – ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2022-03-09]. Dostupné online. 
  2. Matriky – ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2022-03-09]. Dostupné online. 
  3. a b c d PEŠTA, Pavel. R. Bojko. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1985. ISBN 80-200-0797-0. Svazek 1 A–G. S. 264–265.
  4. Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity II. (1900–1908). is.cuni.cz [online]. [cit. 2022-03-09]. Dostupné online. 
  5. Alois Horák (inzerát). Lidové noviny. 22. 7. 1910, s. 7. Dostupné online. 
  6. Matriky – ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2022-03-09]. Dostupné online. 
  7. Např. R. Bojko: Nevezmeš nadarmo božího jména. Besedy Času. 5. 4. 1912, s. 1. 
  8. Např. R. Bojko: Své ženě. Zvon. 2. 9. 1910, s. 720. Dostupné online. 
  9. R. Bojko: Hymna slunci. Zlatá Praha. 13. 9. 1912, s. 3. 
  10. Např. R. Bojko: Na výspě. Lidové noviny. 27. 10. 1925, s. 1. Dostupné online. 
  11. Kaprálová Vítězslava: Písně pro zpěv a klavír – souborné vydání. www.muzia.cz [online]. [cit. 2019-08-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-07-31. 

Literatura

  • PEŠTA, Pavel. R. Bojko. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1985. ISBN 80-200-0797-0. Svazek 1 A–G. S. 264–265.

Externí odkazy

  • Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je R. Bojko
  • R. Bojko v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
  • Jubileum básníka R. Bojka. Literární noviny. 10/1952, s. 2. 

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
R Bojko 1927.png
R. Bojko (own name Alois Horák), Czech poet (1877-1952)