Royal Australian Air Force

Royal Australian Air Force Královské australské letectvo
Logo RAAF
Země	Austrálie Austrálie
Vznik	31. března 1921
Typ	letectvo
Velikost	14 120 příslušníků v aktivní službě, 4273 v záloze 265 strojů (2014)
Posádka	Canberra (stanoviště velitelství)
Motto	Per ardua ad astra
Velitelé	letecký maršál Gavin Davies
Nadřazené jednotky	Australian Defence Force
Účast
Války	druhá světová válka korejská válka Malajské povstání „konfrontace“ mezi Indonésií a Malajsií válka ve Vietnamu válka v Afghánistánu válka v Iráku válka proti Islámskému státu
Mise	berlínský vzdušný most INTERFET operace Astute
Insignie
Znak
	Letecký výsostný znak
Letouny
Průzkumné	EA-18G Growler AP-3C Orion P-8A Poseidon E-7 Wedgetail
Stíhací	F/A-18A/B Hornet F/A-18F Super Hornet F-35A Lightning II
Cvičné	PC-9 Hawk 127 B300
Dopravní	Boeing 737 Business Jet[1] Challenger 600 C-27J Spartan
Transportní	C-130J Super Hercules C-17 Globemaster III KC-30A
Bezpilotní	Heron

Royal Australian Air Force (zkratka RAAF) je letectvo Australského svazu. Přímo navazuje na tradice druhého nejstaršího letectva na světě Australian Flying Corps (AFC), vytvořeného 22. října 1912. V současnosti (2012) v RAAF slouží 17 375 vojáků a letectvo provozuje 275 letadel. Od svého vzniku se jeho jednotky zúčastnily obou světových válek, Korejské války i války ve Vietnamu. Posledním bojovým nasazením jednotek RAAF je zapojení do bojů proti Islámskému státu v Iráku počínaje říjnem 2014.^[2] Mottem RAAF (stejně jako RAF) je latinské Per ardua ad astra.

Historie

Předchůdcem RAAF byly Australian Flying Corps založené v roce 1914 jako součást britských Royal Flying Corps. AFC poskytovaly během první světové války podporu britským jednotkám v Iráku, Egyptě, Palestině, ale byly nasazeny také na západní frontě. Po skončení války se AFC v roce 1921 přeměnilo na nezávislé Royal Australian Air Force,^{[p 1]} jako druhé letectvo světa organizačně zcela nezávislé na pozemních a námořních silách,^[4] po britském Royal Air Force.

Na začátku druhé světové války se Australané zapojili do společného výcvikového programu letectev Commonwealthu (Empire Air Training Scheme). Cílem tohoto programu bylo připravit v co nejkratší době co největší počet pilotů ze všech částí britského impéria pro předpokládanou válku s Třetí říší a jejími spojenci.

Celkem bylo v průběhu války pod britským velením nasazeno 19 australských perutí. Většina jednotek byla umístěna na Britských ostrovech, ale některé ve Středomoří a Severní Africe. Australané také tvořili posádky bombardérů v britských perutích RAF.

19. února 1942 podniklo japonské letectvo nálet na Darwin. Australská vláda tak poprvé pocítila japonské ohrožení a začala se stahováním některých jednotek z Evropy, ačkoliv většina jich v Evropě zůstala až do konce války. Z nedostatku vlastních letounů schopných boje s Japonci Austrálie přistoupila k dovozu britských a amerických. Šlo především o letouny Bristol Beaufighter. Koncem roku 1942 započala výroba prvních v Austrálii vyvinutých stíhacích letounů typu CA-12 Boomerang. RAAF se od roku 1943 významně podílela na znovuzískání ztracených území v Pacifiku. Celkově se bojů druhé světové války účastnilo přibližně 20 000 pilotů RAAF. V australském letectvu v tomto období sloužilo 219 600 lidí, z nichž 11 061 ve válce zahynulo.

Během války v Koreji obdrželo RAAF první proudové letouny Gloster Meteor. Nasazeny byly také transportní letouny k zásobování jednotek OSN. V následném konfliktu ve Vietnamu byly poprvé u RAAF použity vrtulníky Bell UH-1. Dvoumotorové bombardéry English Electric Canberra prováděly až do roku 1972 nálety na jednotky Vietkongu.

V následujících desetiletích se RAAF soustředilo zejména na logistickou podporu jednotek Spojených národů. Zvláštní akcí byla mírová mise v roce 1999 ve Východním Timoru pod vedením australských jednotek. V roce 2003 se australské letectvo účastnilo války v Iráku. Bojové letouny F/A-18 Hornet podnikaly společně s britskými Tornády nálety na cíle v Iráku. Navíc se podílely i na kontrole iráckého vzdušného prostoru. Nasazení v Iráku ovšem vyvolalo ostrou kritiku.^[zdroj?!] Letecká operační skupina 630 (anglicky Air Task Group 630) RAAF se od října 2014 podílelo na operacích proti hnutí Daeš na území Iráku,^[2] a od září 2015 i v Sýrii.^[5]

Budoucnost

V roce 1996 zahájilo australské ministerstvo obrany program obnovy strojového parku. Jako náhrada za F/A-18 a F-111 bylo u firmy Lockheed Martin objednáno 100 letounů F-35A. Dosluhující tankovací Boeingy 707 budou nahrazeny pěti stroji Airbus A330 MRTT. Bylo objednáno i šest letadel včasné výstrahy Boeing 737 AEW&C Wedgetail. Pro strategickou přepravu byly roku 2008 čtyři Boeingy C-17 Globemaster III.

Letadla

Foto	Letadlo	Výrobce	Typ	Verze	Ve službě[6]	Poznámky
	McDonnell Douglas F/A-18 Hornet	USA	Víceúčelové letadlo	A B[p 2]	54 15	Na rok 2018 je plánován začátek nahrazování ve službě typem F-35A Lightning II.
	Boeing F/A-18E/F Super Hornet	USA	Víceúčelové letadlo	F	24	Stroje F/A-18F nahradily letadla F-111C.
	Boeing EA-18G Growler	USA	Letoun pro elektronický boj	EA-18G	12[8]
	Airbus A330 MRTT	Francie Francie	Tankovací letadlo	KC-30A	6[9]	Austrálie objednala celkem 7 ks A330.
	Boeing 737	USA	AWACS	737 AEW&C (E-7A Wedgetail)	6	Do budoucna plánováno zvýšení počtu na 9.
	Lockheed AP-3C Orion	USA	Námořní hlídkový letoun	AP-3C/P-3C	15	V plánu je náhrada stroji P-8A Poseidon a bezpilotními MQ-4C Triton.[10]
	Boeing P-8 Poseidon	USA	Námořní hlídkový letoun	P-8A	4[11]
	Lockheed Martin C-130J Super Hercules	USA	Transportní letoun	C-130J	12
	Boeing C-17	USA	Transportní letoun	C-17ER	8
	Alenia C-27J Spartan	Itálie Itálie	Taktické transportní letadlo		7[12]	Austrálie objednala celkem 10 ks C-27J.
	Beechcraft King Air	USA	Transportní/cvičné letadlo	B350	8	Nahradilo DHC-4 Caribou.
	BAE Hawk	Spojené království Spojené království	Cvičný letoun	Mk.127	33
	Pilatus PC-9	Švýcarsko Švýcarsko	Cvičný letoun	PC-9A(F)	59	Po roce 2018 nahrazeny typem Pilatus PC-21.[10]
	Pilatus PC-21	Švýcarsko Švýcarsko	Cvičný letoun		6[13]	Celkem objednáno 49 kusů.
	Lockheed Martin F-35 Lightning II	USA	Víceúčelové stíhací letadlo	F-35A	2	Letadla F-35A zatím v RAAF nedosáhla počáteční operační schopnosti a oba exempláře jsou dislokovány na Lukeově letecké základně v USA, kde slouží k výcviku. Australská objednávka typu zní na 70 kusů, s možností rozšíření až na celkem 100 letounů.
	IAI Heron	Izrael Izrael	Bezpilotní letoun	Heron 1	4	Vyřazeny v létě 2017.[14]
	Northrop Grumman MQ-4C Triton	USA	Bezpilotní letoun			V plánu je zakoupení 7 strojů, doplňujících pilotované P-8 Poseidon, ale objednávka ještě nebyla oficiálně potvrzena.

Galerie

• 
  Bristol Beaufighter 30. squadrony RAAF nad Novou Guineou v roce 1942
• 
  Curtiss Kittyhawk Mk.IA od 75. perutě RAAF, na kterém v srpnu 1942 létal F/O Geoff Atherton na Nové Guineji^[15]
• 
  Dvě Mirage III RAAF v roce 1980
• 
  Australská F-111C v lednu 1989
• 
  První australský F-35A Lightning II na základně Luke AFB (prosinec 2014)

Odkazy

Poznámky

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Royal Australian Air Force na anglické Wikipedii.

Literatura

• JOHNSTON, Mark. Whispering Death: Australian Airmen in the Pacific War. Sydney, Melbourne, Auckland, London: Allen & Unwin, 2011. ISBN 978-1-74175-901-3. (anglicky) 

Související články

• Australské obranné síly
• Australian Army Aviation
• Fleet Air Arm (Royal Australian Navy)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Královské australské letectvo na Wikimedia Commons
• (anglicky) Oficiální stránky RAAF