RER E

RER E
Stát	Francie
Provozovatel dráhy	Société nationale des chemins de fer français
Datum otevření	14. července 1999
Technické informace
Délka	52,3 km
Rozchod koleje	1435 mm (normální)
Maximální rychlost	90 km/h
Externí odkazy
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
Průběh trati
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

RER E je označení nejmladší z pěti tras příměstské železnice RER v Paříži a regionu Île-de-France. V systému MHD je značena fialovou barvou. Spojuje centrum Paříže s východní oblastí Île-de-France. Na rozdíl od ostatních linek RER prozatím neprotíná město napříč. Až do svého otevření byla linka více známá pod názvem projektu Éole (Est-Ouest liaison express - Expresní spojení východ-západ). Linka byla otevřena 12. července 1999 po sedmi letech náročných pracích, neboť bylo třeba vyhloubit tunel pod Paříží. Trasa je dlouhá 56 km, má 22 stanic a ročně přepraví 60 miliónů cestujících, což ji v rámci RER řadí na poslední místo. Linku provozuje společnost SNCF.

Historie

13. října 1989 premiér Michel Rocard oznámil realizaci projektů Éole a Meteor. 4. května 1995 byl dokončen severní tunel a v listopadu 1996 skončila stavba jižního tunelu. 17. ledna 1999 byl tunel pod Paříží zapojen do elektrického napětí. 12. července 1999 proběhlo slavnostní otevření linky a 14. července byl uveden doprovozu úsek Haussmann - Saint-Lazare — Chelles - Gournay. 30. srpna téhož roku se otevřela druhá větev až do Villiers-sur-Marne - Le Plessis-Trévise. 14. prosince 2003 byla linka prodloužena z Villiers-sur-Marne do Tournan.

Charakteristika

Konečnou linky RER E v Paříži označenou jako větev E1 je stanice Haussmann - Saint-Lazare poblíž Opery. Další dvě stanice na území města jsou Magenta (poblíž nádraží Gare du Nord a Gare de l'Est) a poté Rosa Parks. Východně od Paříže se linka dělí na dvě větve - kratší E2 končící v Chelles-Gournay a delší E4 vedoucí do Tournan jihovýchodně od Paříže.

Další rozvoj

Největším současným projektem v síti RER je prodloužení linky E ze stávající konečné Haussmann - Saint-Lazare do La Défense a dále na západ do města Mantes-la-Jolie. Prodloužení se buduje jednak kvůli současné západní konečné stanici, jejíž omezená kapacita neumožňuje nasazení vyššího počtu spojů, ale také kvůli posílení značně přetížené RER A, na kterou při své cestě do La Défense mnoho cestujících z linky E přestupuje.

První etapa tohoto projektu zahrnuje ražbu nového tunelu a výstavbu stanic Neuilly - Porte Maillot, La Défense a Nanterre - La Folie, ta bude novou konečnou stanicí pro spoje přijíždějící z východu. Zahájení provozu na tomto úseku je naplánováno na rok 2023. Součástí druhé etapy, která má termín dokončení v roce 2024, je modernizace trati, výstavba nového mostu přes Seinu a úprava některých stanic mezi Nanterre-La Folie a Mantes-la-Jolie.

Stanice Nanterre-La Folie zůstane konečnou pro vlaky přijíždějící z východu (Chelles - Gournay/Tournan) i po dokončení druhé etapy, naopak spoje z Mantes-la-Jolie ukončí svou jízdu ve stanici Magenta. Díky tomuto systému nebude docházet k přenášení případných provozních nepravidelností z východní části linky na západní a obráceně. Zároveň bude zajištěno přímé spojení ze všech předměstí na trase i z La Défense do všech důležitých stanic v Paříži. Na trati do Mantes-la-Jolie nahradí prodloužená linka RER E jednu z větví příměstských vlaků Transilien J vyjíždějících z nádraží Saint-Lazare.

Vozový park

Od počátků provozu až do současnosti na lince jezdí pětivozové patrové jednotky řady Z 22500, což je upravená verze jednotek MI 2N používaných na lince RER A. Na konci roku 2015 se k nim přidaly osmivozové jednotky řady Z 50000 ve Francii známé pod obchodním názvem Francilien. V druhé polovině roku 2020 začalo testování nových jednotek RER NG vyráběných společnostmi Alstom a Bombardier, které jsou určeny pro linky RER D a E.^[1]

Názvy vlaků

Vlaky RER nemají čísla, ale jsou rozlišovány jmény, skládajícími se ze čtyř písmen. Každá konečná stanice má přiřazené vlastní písmeno, kterým začíná název vlaku. Rozlišení jednotlivých stanic je následující:

první písmeno (konečná stanice)

B = Roissy-en-Brie (BOTA)
C = Chelles-Gournay (CISI, COHI, CUSI)
D = Nogent-Le Perreux (DOHA)
E = Émerainville - Pontault-Combault (EAVA, EOHA)
G = Gagny (GISI)
G = Gretz-Armainvilliers (GAVA, GOHA)
H = Haussmann - Saint-Lazare (HAVA, HISI, HIVA, HOCI, HONY, HOTA, HOVA)
N = Magenta ; (NOHY, NUSI)
S = Noisy-le-Sec ; (SOHA)
T = Tournan ; (TAVA, TIVA, TOBA, TOHA, TOVA)
V = Villiers-sur-Marne - Le Plessis-Trévise (VOHA, VOTA)

druhé písmeno (druh vlaku)

A = bez zastávky v úseku Magenta ↔ Noisy-le-Sec ↔ Val de Fontenay ↔ Villiers, poté jako osobní vlak
I = bez zastávky v úseku Magenta ↔ Val de Fontenay ↔ Villiers, poté jako osobní vlak nebo bez zastávky v úseku Magenta ↔ Noisy-le-Sec, poté jako osobní vlak do Chelles
O = osobní vlak, staví ve všech zastávkách
U = odjezd ze zastávky Magenta, přímý do Noisy-le-Sec, poté jako osobní vlak do Chelles

třetí písmeno (místo odjezdu)

C = Chelles-Gournay
H = Haussmann - Saint-Lazare
N = Magenta (kromě přímých spojení do Noisy-le-Sec) do Chelles
T = Villiers-sur-Marne a Tournan (v běžném provozu); Nogent-Le Perreux, Émerainville - Pontault-Combault, Gretz-Armainvilliers (při výlukách)
S = osobní vlak odjíždějící z Noisy-le-Sec
V = osobní vlak odjíždějící z Villiers-sur-Marne

čtvrté písmeno (druh linky)

A = vlak jezdící na větvi Tournan (E4)
I = vlak jezdící na větvi Chelles (E2)
Y = vlak jezdící pouze po místní dráze

Příklady

VOHA = V směr Villiers, O osobní vlak, H vyjíždí ze stanice Haussmann, A jede po větvi Tournan (E4)
CISI = C směr Chelles, I nestaví v Pantin, S osobní vlak odjíždějící z Noisy-le-Sec, I jede po větvi Chelles (E2)
TOVA = T směr Tournan, O osobní vlak, V osobní vlak odjíždějící z Villiers-sur-Marne, A jede po větvi Tournan (E4)