RMS Majestic (1914)

RMS Majestic (1914)
RMS Majestic, 1922
Základní údaje
Majitel	White Star Line
Zahájení stavby	1913
Spuštěna na vodu	20. 6. 1914
Panenská plavba	12. 5. 1922 (za White Star Line)
Osud	po požáru a potopení vyzvednut a sešrotován
Technická data
Prostornost	56 551 BRT
Délka	291,3 m
Šířka	30,5 m
Pohon	čtyři Parsonovy turbíny
Rychlost	23,5 uzlů
Dosah	-
Kapacita	2145 pasažérů, z toho: 750 - 1. třída 545 - 2. třída 850 - 3. třída

RMS Majestic, vybudován roku 1914 jako SS Bismarck, byl do dokončení Normandie v roce 1935 se svou hrubou prostorností 56 551 BRT největší parník na světě. Původně byl plánován jako třetí a největší z trojice zaoceánských parníků německé společnosti Hamburg America Line, ale jeho dokončení bylo opožděno kvůli první světové válce. Po válce ho získala britská společnost White Star Line a přejmenovala ho na Majestic. Stal se její vlajkovou lodí a byl již druhou lodí společnosti tohoto jména (první byl Majestic (1890). Po službě pro White Star Line se stal cvičnou lodí Royal Navy pod jménem HMS Caledonia.

Bismarck byl vybudován v loděnicích Blohm & Voss v německém Hamburku. Na vodu byl spuštěn 20. června 1914 za účasti hraběnky Hanny von Bismarck, vnučky německého kancléře Otto von Bismarcka. Měl být vlajkovou lodí Hamburg America Line a poslední z „velké trojky“ Alberta Ballina (společně s parníky Imperator, později RMS Berengaria, a Vaterland, který později dostal jméno Leviathan). Původně měl mít stejné rozměry jako Vaterland, ale chybná informace zapříčinila, že si Hamburg America Line vyžádala jeho prodloužení o 6 stop a tím i zvětšení hrubé prostornosti, aby byl větší než parník Cunard Line Aquitania. Ve skutečnosti ale byla Aquitania o 50 stop kratší než Vaterland a Bismarck.

První světová válka následně ovlivnila jeho osud tak, že nikdy neplul pod německou vlajkou kromě zkoušek v roce 1922. Po postoupení do Británie podle podmínek Versailleské smlouvy si Bismarck a Imperator koupily White Star Line a Cunard. Tyto lodě jim zůstaly ve společném vlastnictví až do roku 1932, kdy Cunard zrušil příslušnou dohodu o společném vlastnictví lodí.

Samotné předání vůbec neprobíhalo hladce. Pod nátlakem na jeho rychlé dokončení ho dělníci vymalovali v barvách Hamburg America Line se jménem Bismarck, a dokonce jeho kapitánský můstek používali jako skladiště.

Jako vlajková loď White Star Line sloužil v letech 1922-1934. Po své první plavbě pod jménem Majestic v roce 1922 se stal hodně oblíbeným a v roce 1923 převezl více pasažérů, než kterákoli jiná loď na transatlantických linkách. V letech 1924, 1926, 1928 a 1930 převezl více pasažérů než jeho sesterské lodě a vysloužil si přezdívku „Kouzelná hůlka“.

V prosinci 1924 se na něm díky strukturálním vadám otevřela trhlina dlouhá 100 stop, kvůli čemuž byl až do dubna 1925 v opravách, které zahrnovaly i zesílení trupu podél paluby B. Podobné trhliny menšího rozsahu byly zaznamenány i na jeho sesterské lodi Leviathan, které však vyžadovaly pouze menší opravy. Stejně dlouhá trhlina se ale na Leviathanu objevila o pět let později.

V roce 1925 dosáhl své rekordní rychlosti 25 uzlů, což bylo více než v případě jeho sesterských lodí, nicméně Leviathan ho v průměrných rychlostech každoročně lehce překonával.

V roce 1928 podstoupil rozsáhlé modernizace, což mělo za následek nárůst počtu pasažérů, ale následující rok toto číslo mírně kleslo a pak se v roce 1930 naplno projevila velká hospodářská krize.

V roce 1934 se přes můstek Majestiku přehnala enormní vlna, která zranila prvního důstojníka a posledního komodora White Star Line Edgara J. Tranta. Trant byl měsíc hospitalizován a svou službu na lodích poté ukončil.

Po sloučení White Star Line a Cunardu v roce 1934 zůstal Majestic nadále ve službě až do roku 1936. V roce 1935 bylo oznámeno, že jako první bude odstavena jeho sesterská loď Berengaria kvůli několika požárům zapříčiněných starým vedením, ale rozhodnutí bylo odvoláno a první byl místo toho odstaven Majestic.

Po odstavení v Southamptonu byl 15. května 1936 prodán do šrotu. Vzhledem k tomu, že v rámci reparací připadl White Star Line, si ho tehdy nemohlo námořnictvo nechat. Nyní dalo namísto něj do šrotu 24 starých torpédoborců, kterými nahradili hodnotu šrotu z Majestiku a ten se teď stal výcvikovou lodí pod jménem HMS Caledonia.

Přestavba Majestiku zahrnovala zkrácení stěžňů a komínů, aby mohl proplout pod železničním mostem Forth Bridge a zmenšení počtu záchranných člunů.

8. dubna 1937 opustil parník Southampton, aby se vydal na svoji novou základnu ve městě Rosyth, kde 23. dubna 1937 vstoupil do služby s kapacitou 1500 kadetů.

Po vypuknutí druhé světové války byli kadeti ubytováni na břehu a loď byla dočasně ukotvena v zálivu Firth of Forth, aby se přístav uvolnil pro vojenské účely. Ve svém novém kotvišti Caledonia čekala, než se rozhodlo o jeho likvidaci.

29. září 1939 Caledonii zachvátil požár a posléze se potopila. V březnu 1940 byl vrak prodán do šrotu, což se ale stalo až 17. července 1943 poté, co byly zbytky Caledonie vyzvednuty a odtáhnuty na vrakoviště.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku RMS Majestic (1914) na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu RMS Majestic na Wikimedia Commons