RTN

RTN byl československý výzkumný program, probíhající v letech 1935–1958, jehož cílem byla léčba chronických degenerativních onemocnění za pomoci extraktů z živočišné nebo rostlinné tkáně.

Historie

Vývoj v továrně Eko (1935–1948)

Program vznikl při továrně „Eko“, chemicko-farmaceutická továrna Dr. Mr. Bohumír Rakušan a spol.[1] Řešitelem byl kolektiv pod vedením farmaceuta Bohumíra Rakušana, který dále tvořili Jaroslav Fanta, Osvald Zicha, Karel Zicha, Gabriel Urbánek, Alois Vystrčil a Bedřich Doležel.[2] Zkoušky in vitro probíhaly s mnoha preparáty RTN. Od testů na zvířatech se záhy upustilo po zjištění, že nejsou dostatečně průkazné kvůli odlišnosti zvířecího metabolismu od metabolismu lidského.[3] Přistoupilo se tedy přímo ke klinickým testům. Výsledky byly publikovány v odborném časopisu Časopis lékařů českých. Bylo prokázáno, že všechny preparáty jsou netoxické a bez nežádoucích vedlejších účinků.[4] Na vybrané tkáňové preparáty (RTN33=RETISIN,[5] RTN102=LYASTIN,[6] RTN121=SILEXIL[7]) byly zaregistrovány ochranné známky. v roce 1945 začínají testy na II. interní klinice kardiologie a angiologie prof.dr. Antonína Vančury.[8]

Po roce 1948

Po Únoru 1948 byla továrna EKO znárodněna[9] a dokumentace výzkumu i ochranné známky tak byly společně s majetkem firmy převedeny do vlastnictví Spojených farmaceutických závodů (SPOFA). Vznikl samostatný závod Eko, kde se původní členové výzkumného týmu RTN ve složení Osvald Zicha, Bohumír Rakušan, Gabriel Urbánek, Bedřich Doležel, Karel Zicha a Alois Vyskočil věnovali dalšímu výzkumu[10] a o rok později zveřejnil Gabriel Urbánek výsledky klinických testů při podávání preparátů RTN[8]. Po rozdělení podniku SPOFA v roce 1952 vzniká Biogena a pod ní Výzkumný ústav léčivých rostlin, pod vedením Zdeňka Blažka, který se věnuje dalšímu výzkumu preparátů RTN[11]. V roce 1958 je výzkumný program RTN definitivně zastaven a probíhá pouze omezená výroba Lyastinu s Floristenem.

Na Sympoziu vědecké rady Ministerstva Zdravotnictví ČSR, organizovaném Českou lékařskou společností Jana Evangelisty Purkyně ten stejný rok, jsou připravené léky na základě výzkumného programu RTN podpořeny pro zavedení do průmyslové výroby a v roce 1959 získávají schválení SÚKL. V roce 1961 začíná SPOFA s průmyslovou výrobou přípravků Retisin, Lyastin, Silexil, Floristen a Floristen Forte.[2]

V rámci „Akce Mars“ v sedmdesátých letech, byly přípravky vyřazeny z lékopisu a přestává jejich průmyslová výroba[1].

Výsledky programu

Po odchodu z místa vedoucího VÚFB v Hloubětíně, Bedřich Doležel navázal s výzkumem RTN ve spolupráci s Gabrielem Urbánkem a Zdeňkem Rejdákem na LFUK a později na VŠCHT v Praze. Zřizují laboratoř na pracovišti pro psychotronický výzkum a juvenologii[12][13] a začínají zkušebně vyrábět přípravek Juvenil. Ten prošel i armádními testy, ovšem s neznámým výsledkem. Bedřich Doležel, Zdeněk Rejdák a Gabriel Urbánek se v roce 1983 staly autory patentu na „Způsob výroby tkáňového preparátu“[14]. V roce 1985 tým ve složení MUC. Bedřich Doležel, Ing. František Andrs, Dr. Zdeněk Rejdák, MUDr. Gabriel Urbánek, MUDr. Ivan Helfert, CSc podávají žádost o autorské osvědčení AO2498 (nebylo uděleno) na „Regeneračně preventivní přípravek do nápoje a způsob jeho výroby“[15], na výrobek, který byl k dispozici jako prostředek pro urychlení regenerace buněk při onkologické léčbě. Byl testován i v Sovětském svazu a doporučen na další zkoumání pro pacienty ozářené po výbuchu černobylské elektrárny v roce 1986[1]. Kvůli komplikacím s registrací ochranné známky Juvenil došlo k pojmenování komerčního výrobku „Imuregen“.[1]

Tým okolo Imuregenu na VŠCHT navázal spolupráci s Jednotou Hronov, která později zastupovala ostatní výrobce při jednání s autory vynálezu a kde pod vedením Bedřicha Doležela připravil SVUS (dnes člen Farmax) výrobní kolonu optimalizovanou pro potřeby výroby Imuregenu, o který byl zájem v Itálii, Rakousku, NSR, Spojených státech nebo Sovětském svazu. Smlouvu na výrobu preparátu VŠCHT uzavřela ještě s dalšími třemi výrobními podniky a připravovala se výroba nových variant výrobku z třezalky, bezinek a kopřiv.[16]

  • 14. 11. 1989 podala Jednota, spotřební družstvo v Hronově žádost o ochranou známku na název Imuregen.[17] Do roku 1991 probíhala spolupráce s Bedřichem Doleželem při VŠCHT. V roce 1998 získala ochranou známku i s výrobním provozem společnost UNIREGEN s.r.o. (od roku 2000 IMUREGEN s.r.o.), která pokračuje ve výrobě přípravku z živočišné tkáně a v roce 2019 s produkty vstoupila na trh ve Spojených státech.
  • 15. 12. 1989 Zdeněk Rejdák spolu s Františkem Andrsem zažádali o nový patent na „Způsob biotechnologické výroby prostředku pro harmonizaci fyziologických procesů v organismu“[18] a pod firmou Natim a.s. / Juwima a.s. (dnes JUWITAL s.r.o.) začali vyrábět nový preparát svým výrobním postupem. Dnes je účinný komplex látek Juwim získáván i z rostlinné tkáně a některé z přípravků jsou tak vhodné pro vegany i vegetariány.
  • 12. 6. 1991 podává Bedřich Doležel přihlášku patentu na „Preventivní posilující a protisklerotický prostředek a způsoby jeho výroby“ v průmyslové produkci.[19]
  • 29. 06. 2001 podávají Miroslav Mahel a Zdeněk Rejdák přihlášku patentu na „Ochrannou a hojivou mast na bázi vazelíny s regeneračními a protiplísňovými účinky“.[20]

V devadesátých letech byly s přípravky Juwim i Imuregen spojeny různé kontroverze, přičemž podle některých zdrojů lze vážně pochybovat o jejich léčebných účincích.[21] V roce 2006 Jiří Heřt ve Zpravodaji Sisyfa uvedl, že Imuregen neprošel žádnou terénní epidemiologickou studií či placebem kontrolovanou, randomizovanou, dvojitě slepou studií ani k jednomu onemocnění a proto také neměl ambici být klasifikován jako léčivo.[22] Účinky Imuregenu se zabývala i česká výzkumná práce z roku 2019, a to s pozitivním výsledkem, kdy byl zaznamenán cytotoxický účinek extraktu a jeho příznivý vliv na rychlost generování buněk.[2] Preparát je v současnosti dostupný jako doplněk stravy ke zvýšení imunity a regenerace organismu pod označením Imuregen/Juvenil, Juwital/Juwim a Preventan/Farmax.[21][22][23] Pro ověření potenciálu originálních preparátů RTN a jejich výroby, zakládá skupina okolo syna Bohumíra Rakušana v roce 2018 firmu EkoRTN, která se věnuje re-výzkumu původních léčivých přípravků. Od roku 2022 probíhají privátní studie nově dostupných výrobků postavených na originálních preparátech firmy Eko pod firmou RTN Therapeutics.[24]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d A SHORT HISTORY OF IMUREGEN - AN ORIGINAL TISSUE EXTRACT
  2. ↑ a b c NATURAL IMMUNE BOOSTER IMUREGEN SIGNIFICANTLY AFFECTS THE PROLIFERATION OF TUMOR CELLS
  3. ↑ Zvláštní otisk z časopisu lékařů českých 86 : č. 44, s. 1341-1345, 1947. Příspěvek k bádání o tumorech. I. část v systému MEDVIK (Národní lékařská knihovna)
  4. ↑ Zvláštní otisk z časopisu lékařů českých 86 : č. 46, s. 1397-1400, 1947. Příspěvek k bádání o tumorech. II. část. v systému MEDVIK (Národní lékařská knihovna)
  5. ↑ UPV OZ/4161
  6. ↑ UPV OZ/0163
  7. ↑ UPV OZ/4159
  8. ↑ a b Zvláštní otisk z časopisu lékařů českých 88 : č. 49, s. 1187-1197, 1949. Příspěvek k bádání o tumorech. III. část: Klinická pozorování při podávání tkáňových výtažků RTN u lidské rakoviny. v systému MEDVIK (Národní lékařská knihovna)
  9. ↑ VYHLÁŠKA ZE DNE 27.6.1948 O ZNÁRODNĚNÍ PODNIKŮ PODLE ZÁKONA Č. 114/1948 SB.
  10. ↑ VĚSTNÍK - Orgán slovanské podporující jednoty státu Texas. 14.12.1949, str. 11. Velká pokusná práce našich lékařů v boji proti rakovině
  11. ↑ Historický ústav AV ČR, Bibliografický slovník - Životopis Zdeňka Blažka
  12. ↑ Petr Kalač: Stručná historie české esoterické scény od konce 19. století do roku 1989 dcch.grimoar.cz
  13. ↑ Oldřich Válek, Heslo psychotronika, Praha 2007
  14. ↑ Patentová přihláška 1981-5343
  15. ↑ Patentová přihláška 1982-8848, Autorské osvědčení patentu AO2498
  16. ↑ TOMEŠOVÁ, Lenka. Žádné šarlatánství. Rudé Právo. 5.10.1989, roč. 69-70, čís. 235, s. 4. 
  17. ↑ Ochranná známka Imuregen O-56672
  18. ↑ Patentová přihláška 1989-7122
  19. ↑ Patentová přihláška 1991-1803
  20. ↑ Patentová přihláška 2001-2430
  21. ↑ a b Návrat krále. Euro.cz [online]. 2007-06-05 [cit. 2020-02-29]. Dostupné online. 
  22. ↑ a b HEŘT, Jiří. FROMIN „na ptačí chřipku“. S. 6–7. Sisyfos [online]. Český klub skeptiků Sisyfos, 2006-04 [cit. 2020-02-29]. Roč. 12, čís. 1, s. 6–7. Dostupné online. 
  23. ↑ Retisin po roce 1989
  24. ↑ EkoRTN - the RTN tissue preparations. ekortn.com [online]. [cit. 2023-02-28]. Dostupné online. 

Literatura

  • Dosavadní zkušenosti s tkáňovými preparáty RTN. Vojenské zdravotnické listy. 1956-01-15. Dostupné online. 

Externí odkazy