RWD-9

RWD-9
RWD-9S, pilot Jerzy Bajan, vítěz Challenge 1934
Určení	sportovní letoun
Výrobce	DWL
Šéfkonstruktér	Stanisław Rogalski a Jerzy Drzewiecki
První let	4. prosince 1933
Zařazeno	1934
Uživatel	Polsko, Československo Španělsko, Francie
Výroba	1933-1934
Vyrobeno kusů	8 (4 s motorem Walter Bora, 4 s motorem GR-760)
Vyvinuto z typu	RWD-6
Některá data mohou pocházet z datové položky.

RWD-9 byl polský sportovní letoun z roku 1934, postavený týmem RWD.

Vznik a užití

Letoun RWD-9 byl dalším pokračováním úspěšného letounu RWD-6, který zvítězil v mezinárodní soutěži, v III. ročníku Challenge de Tourisme 1932. Oproti typu RWD-6 bylo podstatně zesíleno křídlo. RWD-9 byl speciálně navržen pro IV. ročník mezinárodní soutěže Challenge International de Tourisme, která se konala ve Varšavě na přelomu srpna a září 1934. Postavili ho Stanisław Rogalski a Jerzy Drzewiecki z týmu RWD v dílnách DWL ve Varšavě. Pro splnění nových pravidel soutěže bylo nové letadlo navrženo jako čtyřmístné, se zvýšenou hmotností, výkonem motoru a ještě lepšími schopnostmi pro krátký start a přistání.

První prototyp RWD-9 byl dokončen v říjnu 1933 ještě s motorem Menasco o výkonu 195 kW/265 koní a poprvé vzlétl 4. prosince 1933. V lednu 1934 byl vybaven československým devítiválcovým hvězdicovým motorem Walter Bora (vzletový výkon 162 kW/220 koní) a na jaře 1934 s nově postaveným polským hvězdicovým motorem Škoda GR-760 (vzletový výkon 213 kW/290 koní), který vytvořil Stanisław Nowkuński z továrny Zakłady Škoda ve Varšavě. V roce 1934 bylo postaveno 8 RWD-9: 4 RWD-9W s motorem Walter Bora (registrace: SP-DRA, SP-DRB, OK-AMC, OK-AMD) a 4 RWD-9S s motorem Škoda GR-760 (registrace: SP-DRC -DRD, -DRE, -DRF). RWD-9W měl slabší výkon ve srovnání s RWD-9S.

Polský tým pro soutěž Challenge využil celkem pět letounů RWD-9, zbývající dva si objednal československý tým prostřednictvím Ministerstva veřejných prací (OK-AMC, OK-AMD). Oba byly zapsány do leteckého rejstříku ve stejný den, necelý měsíc před soutěží (10.8.1934).^[1] Československý letoun OK-AMC (pilot kpt. Pavel Pochop, st. č. 53) při tréninku na soutěž havaroval a před soutěží již stroj nebyl opraven. V samotné soutěži Challenge, která se konala ve dnech 28. srpna - 16. září 1934, obsadila polská RWD-9S první (pilot Jerzy Bajan, SP-DRD, st. č. 71) a druhé místo (pilot Stanisław Płonczyński, SP-DRC, st. č. 75). Poláci vyhráli mimo jiné proti německým celokovovým jednoplošníkům Messerschmitt Bf 108 a Fieseler Fi 97. Další polští piloti se stroji RWD-9 obsadili 7. (pilot Buczynski, RWD-9S, st. č. 72) a 15. místo (pilot Skrzypiňski, RWD-9W, SP-DRB, st. č. 76). Československý RWD-9W (OK-AMD) obsadil 8. místo (pilot Jan Anderle, st. č. 54). Polský letoun RWD-9W (pilot Florjanowicz, SP-DRA) soutěž nedokončil. Letouny RWD-9 obsadily na této soutěži 1., 2., 7., 8. a 15. místo, což z 34 startujících a 19, kteří soutěž dokončili, byl výborný výsledek.^[2][3]

Popis

Sportovní a turistický letoun RWD-9 byl čtyřmístný hornoplošník smíšené konstrukce. Dřevěná křídla byla na každé straně vyztužena jedním párem vzpěr ve tvaru V. V trupu svařeném z ocelových trubek a potaženém plátnem byla prostorná kabina pro 4 osoby, po dvou vedle sebe. Kabina měla troje dvířka, otevíratelná okénka, topení, větrání, regulovatelná sedadla s pneumatickým polštářováním, elektrické osvětlení. Před předními sedadly bylo zdvojené řízení. Za kabinou byl prostor pro zavazadla. Odpérovaný, kapotovaný podvozek byl brzděn brzdami Bendix.^[4]

Motor Walter Bora byl namontován na motorovém loži s gumovými tlumiči a byl zakrytován prstencem Townend. Vrtule Letov byla kovová, na zemi stavitelná. Benzínové nádrže byly umístěny v křídlech a v trupu za kabinou.^[5]

Použití po roce 1934

Po Challenge 1934 byl letoun RWD-9 používán sportovním letectvím. V roce 1935 byly dva z nich (SP-DRA, -DRB) prodány do Španělska a třetí SP-DRE do francouzského institutu CEMA (Centre d'Essais de Matériels Aériens, Testovací centrum pro letecká zařízení), ve Villacoublay (označení: F-AKHE). Letoun s imatrikulací SP-DRC 16. července 1936 narazil v Gdaňském zálivu na hladinu Baltského moře při nízkém letu. Posádka zahynula, pilot kpt. Aleksander Łagiewski, generál Gustaw Orlicz-Dreszer a fotbalista Polonie Warszawa Stefan Loth. Zbývající dva polské RWD-9S byly použity v polském Aero Clubu (SP-DRF později havaroval). Španělské letadlo bylo používáno jako spojovací letadlo na straně republikánské armády během španělské občanské války.

Letouny s československou imatrikulací byly využívány do prosince 1937 (OK-AMD) resp. do října 1939 (OK-AMC), kdy byly vymazány z leteckého rejstříku.^[6][7]

Uživatelé

• Polsko Polsko

• Československo Československo

• Španělská republika Španělská republika
  • Letectvo Španělské republiky
• Francie Francie

Specifikace (s motorem Walter Bora)

Údaje podle^[4][5]

Technické údaje

• Typ: turistický sportovní hornoplošník
• Osádka: 2+2
• Rozpětí: 11,64 m
• Délka: 8,0 m
• Výška: 2,03 m
• Nosná plocha: 16,0 m²
• Plošné zatížení: 58,0 kg/m2
• Hmotnost prázdného letounu: 560 kg
• Celková hmotnost za letu: 930 kg
• Pohonná jednotka: vzduchem chlazený devítiválcový hvězdicový motor Walter Bora
• Jmenovitý výkon motoru: 200 k (147 kW)
• Vrtule: dvoulistá, na zemi stavitelná, elektronová vrtule Letov^[8]

Výkony

• Maximální rychlost: 240 km/h
• Cestovní rychlost: 200-210 km/h
• Minimální rychlost: 55,6 km/h
• Dolet: 750 km

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků RWD 9 na anglické Wikipedii a RWD-9 na polské Wikipedii.

Literatura

• CYNK, Jerzy B. Polish Aircraft 1893-1939. 1st. vyd. London, UK: Putnam & Co, Ltd., 1971. Dostupné online. ISBN 0-370-00085-4. (anglicky) Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“..

Související články

• Aero A-200
• Walter Bora

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu RWD-9 na Wikimedia Commons
• (polsky) Samoloty Polskie, RWD-9, 1933
• (polsky) Historia DWL, RWD-9
• (slovensky) Challenge International de Tourisme / 1934 Archivováno 19. 2. 2019 na Wayback Machine.