Račíněves

Račíněves
kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova
kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova
Lokalita
Charaktervesnice
ObecKácov
OkresKutná Hora
KrajStředočeský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°46′23″ s. š., 15°2′3″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel67 (2021)[1]
Katastrální územíKácov (7,62 km²)
PSČ285 09
Počet domů38 (2011)[2]
Račíněves
Další údaje
Kód části obce61646
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Památník obětem první světové války

Račíněves (Račinoves[3], Ražnoves,[4]německy Ratschinowes)[5] je vesnice, část městyse Kácov v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji. Nachází se asi 1,5 km na jihovýchod od Kácova. Vesnicí protéká Čestínský potok, který je pravostranným přítokem řeky Sázavy. Je zde evidováno 54 adres.[6] Trvale zde žije 36 obyvatel.[7]

Račíněves leží v katastrálním území Kácov o výměře 7,62 km2.

Dějiny

Osada vznikla s výstavbou papíry Annou Marií Františkou Toskánskou v Kácově v roce 1727.[8] V osadě, zřízené na pustém pozemku, se usazovali dělníci, kteří pracovali v papírně (tovaryši, tesař, učedníci, pomocníci a nádeníci a dělnice) a nemohli nocovat v Kácově, protože tu nebylo ani přívoz ani most. Proto nechala  Anna Marie Františka Toskánská postaviti kapličku zasvěcenou Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu.[9]

Databáze veřejné správy uvádějí jako nejstarší zmínku o osadě r. 1736.[10]

V obci nebyl průmysl, proto často přejímáni nalezenci. V r. 1884 uvedly Národní listy, že obec Račiněves ošetřovala v posledním desetiletí s 219 obyvateli 121 nalezenců.[11]

Na úpatí vrchu Klenek byl lom na vápenec a vypalovalo se zde vápno.  Později zanikl. Objekt je zakreslen na speciálních mapách III. vojenského mapování z období mezi dvěma světovými válkami.

Na cestě k Holšicům byla zřízena cihelna s obytným domkem. Poslední majitel odešel za II. světové  války a objekt postupně zanikl.

V letech 1869 – 1910 pod názvem Račinoves byla osadou obce Kácov, od r.  1921 je částí obce Kácov.[10]

Pamětihodnosti

  • Kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova
  • Památník první světové války. U můstku přes Čestínský potok je umístěn památník se jmény třinácti obětí první světové války z Račíněvsi. Na památníku jsou emblémy T. G. Masaryka, Jana Husa a Jana Amose Komenského.

Místní pojmenování

Na hadrárně - louka, na kterou byly sváženy pro papírnu z příkazu vrchnosti staré hadry a zde se třídily.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Vlasák, N.: Okres Uhlířsko-Janovický v Čáslavsku. Bibliotéka místních dějepisův pro školu a dům. Tábor 1885, 162 s.
  4. ↑ Zevrubný popis rozdělení země království Českého ... : spolu přehled úřadů politických a soudních v tomtéž království nejvýš schválených = Ausführliche Darstellung der ... Landeseintheilung des Königreiches Böhmen : nebst einer Uibersicht der für dasselbe Allerhöchst geneihmigten politischen und Gerichts-Behörden. -- [Praha : Druck der k.k. Hofbuchdruckerei von Gottlieb Haase Söhne, 1855]. -- 506 [i.e. 1012] s. ; 25 cm
  5. ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  6. ↑ Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 9. říjnu 2009
  7. ↑ Počet obyvatel dle sčítání lidu, domů a bytů podle databáze ČSÚ 2001
  8. ↑ Zuman, F.: Posázavské papírny. Praha, Archiv pro dějiny průmyslu, obchodu a technické práce 1936. 116 s. .
  9. ↑ Kutnohorsko slovem i obrazem : Práce vešk. učitelstva okresu. Díl II, Místopis okresního hejtmanství. Část I-II / Uspoř. odbor. zeměp. red. Ant. J. Zavadila. -- Kutná Hora : Šolc, 1912. -- 2 sv. ; v. 8°
  10. ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 / [vedoucí autorského kolektivu Jiřina Růžková, Josef Škrabal]. -- 1. vyd.. -- Praha : Český statistický úřad, 2006. -- 2 sv. (759, 623 s.) : mapy ; 31 cm
  11. ↑ Staroměstský občanský klub. Ve: Národní listy 1884, r. 24, 20. 9. 1884. Příloha k číslu 261.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Račíněves.Památník obětem I. světové války.jpg
Autor: ProchazkaVA, Licence: CC BY-SA 4.0
Račíněves - památník obětem první světové války