Račice (okres Třebíč)

Račice
Filiální kostel svatého Václava
Znak obce RačiceVlajka obce Račice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecHrotovice
Obec s rozšířenou působnostíTřebíč
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°6′29″ s. š., 16°1′29″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel91 (2024)[1]
Rozloha3,61 km²[2]
Katastrální územíRačice u Hrotovic
Nadmořská výška433 m n. m.
PSČ675 55
Počet domů38 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduRačice 5
675 55 Hrotovice
ou.racice@volny.cz
StarostaBc. Jakub Fukal
Oficiální web: www.hrotovicko.cz/racice/
Račice
Další údaje
Kód obce591521
Kód části obce137341
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Račice jsou obec v okrese Třebíč, v Kraji Vysočina. Žije zde 91[1] obyvatel.

Račice leží asi 9 km jihovýchodně od Třebíče a 20 km severovýchodně od Moravských Budějovic. Sousedními obcemi sídla jsou Zárubice, Hrotovice, Myslibořice, Odunec a Krhov.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1252, kdy jsou zmíněny v zakládací listině kláštera na Hradišti u Znojma louky u Račic, může se však jednat o zaniklé Račice u Jemnice. V roce 1279 však v listině o sporu mezi farářem z Kněžic Vojslavem a Zdislavou z Dubu je zmíněn jako svědek Kuna z Račic. V roce 1349 předala Eva z Račic práva na část majetku v Račicích svým bratrům Ctiborovi a Oldřichovi, roku 1358 pak Oldřichova manželka Eliška předala věno Mikulovi z Račic a ten pak věno předal své manželce. Jeniš z Račic se v roce 1366 spojil se synem a Žibřidovi (bratrovi Mikuly) prodali dvůr a část patronátu v Račicích. V roce 1368 pak Mikula koupil další část Račic od bratrů Adama a Peška. V roce 1376 však Žibřid majetek i děti předal do poručenství Arkleba z Říčan, následně brzy zemřel. V roce 1390 prodal Mikul synovi dvůr v Račicích a roku 1417 se jeho manželka se synem spojila a navýšili tak majetek ve vsi.[4][5]

V roce 1447 pak olomoucký děkan Petr z Račic prodal Jiřímu Bílému z Popic téměř celé Račice. Jiří pak získal i další část Račic od Mikuláše z Račic. Ale až do roku 1466 se s ním soudila Uršula z Račic o své dědictví. Po smrti Jiřího z Popic však jeho majetky v Račicích byly zadluženy a tak je získal Vaněk z Říčan, ale až roku 1480 prodali vesnici s dvěma dvory Hynkovi z Kukvic, nicméně opět nastaly soudní spory o majetek v Račicích. Postupně se soudily Dorota z Račic, Šťastna z Račic a Uršula z Račic. V roce 1492 pak Znata z Kukvic prodal veškerý majetek v Račicích Janovi Zelenému z Říčan, který již vlastnil blízký Krhov. Opět nastaly soudní spory, ale ty Jan Zelený vyřešil a postupně vyplatil nebo jinak zajistil spory a od roku 1493 byly Račice součástí krhovského panství.[4][5]

Syn Jana Zeleného Burian z Říčan panství postupně rozšiřoval a v roce 1570 pak postoupil vesnici Janu Zahradeckému ze Zahrádek, jeho syn Arnošt pak přikoupil i Hrotovice. Jeden z jeho potomků Jindřich pak roku 1643 prodal Krhov a okolní vesnice (Bačice, Udeřice, Račice, Odunec, Zárubice, Litovany) Janu Arnoštovi ze Scharfenberku. Roku 1681 obec získala pečeť. Následně pak majetek získal Ondřej Roden z Hirzenau, tomuto rodu Krhov patřil až do roku 1825. V roce 1826 majetek získal Hubert z Harnoncourtu[6] a v roce 1845 pak Jiří Sina. Od roku 1882 je byl majitelem Anton Dreher.[7]

V roce 1829 byl založen u vsi hřbitov. Roku 1853 byl důkladně rekonstruován kostel svatého Václava.[4] V roce 1992 byl v obci rozveden obecní vodovod a roku 1996 byl v domech rozveden plyn. Od roku 1997 byl postupně budován sportovní areál v obci. V roce 2017 byl představen nový územní plán obce.[8]

Do roku 1849 patřily Račice do krhovského panství, od roku 1850 patřily do okresu Hrotovice, pak do okresu Moravský Krumlov, v letech 1942 až 1945 okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1867 patřily Račice pod Krhov a mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna pod Hrotovice, následně se obec osamostatnila.[9]

Vývoj počtu obyvatel Račic[10]
Rok1869188018901900191019211930195019611970198019912001
Počet obyvatel1301371421671911761611441551371067777

Doprava

Obcí prochází silnice druhé třídy II/152.

Politika

Starostou je od 7. prosince 1990 Jiří Rosický.[11]

Volby do Poslanecké sněmovny

Volby do PSP ČR v obci Račice
2006[12]2010[13]2013[14]2017[15]2021[16]
1.ČSSD (40,81 %)KSČM (36,95 %)KSČM (32,07 %)ANO (38,0 %)ANO (35,84 %)
2.KSČM (28,57 %)ČSSD (23,91 %)ČSSD (28,3 %)STAN (12,0 %)SPD (20,75 %)
3.ODS (16,32 %)TOP 09 (21,73 %)ANO 2011 (22,64 %)KSČM (12,0 %)SPOLU (13,2 %)
účast87,50 % (49 z 56)85,19 % (46 z 54)85,71 % (54 z 63)79,37 % (50 z 63)76,81 % (53 z 69)

Volby do krajského zastupitelstva

Volby do krajského zastupitelstva v obci Račice
1.2.3.účast
2000[17]KSČM (50 %)SNK (37,5 %)SV (12,5 %)53,33 % (32 z 60)
2004[18]KSČM (37,14 %)SNK (22,85 %)KDU-ČSL (17,14 %)63,63 % (35 z 55)
2008[19]ČSSD (39,47 %)KSČM (31,57 %)DOHODA pro Vysočinu (15,78 %)70,37 % (38 z 54)
2012[20]KSČM (36,84 %)Pro Vysočinu (26,31 %)ČSSD (21,05 %)65,52 % (38 z 58)
2016[21]ČSSD (32,25 %)STO (25,8 %)SPD+SPO (16,12 %)46,27 % (31 z 67)
2020[22]STAN+SNK ED (39,39 %)ANO (18,18 %)KSČM (12,12 %)46,48 % (33 z 71)
2024[23]ANO (68,42 %)ODS+TOP 09+STO (7,89 %)NeKa (5,26 %)47,5 % (38 z 80)

Prezidentské volby

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (12 hlasů), druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (11 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (10 hlasů). Volební účast byla 82,76 %, tj. 48 ze 58 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (38 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (12 hlasů). Volební účast byla 86,21 %, tj. 50 ze 58 oprávněných voličů.[24]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (19 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (16 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (5 hlasů). Volební účast byla 70,77 %, tj. 46 ze 65 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (25 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (19 hlasů). Volební účast byla 69,84 %, tj. 44 ze 63 oprávněných voličů.[25]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (28 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (15 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (13 hlasů). Volební účast byla 81,82 %, tj. 63 ze 77 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (39 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (26 hlasů). Volební účast byla 85,53 %, tj. 65 ze 76 oprávněných voličů.[26]

Pamětihodnosti

  • Kostel svatého Václava v gotickém slohu
  • Sousoší svatého Kříže
  • Socha svatého Šebestiána
  • Kamenný kříž uprostřed hřbitova z roku 1727[4]
  • Pomník na návsi věnovaný Josefu Urbánkovi a Karolíně Urbánkové, umučeným za druhé světové války v koncentračním táboře Mauthausen

Osobnosti

  • Mikul ze Zbraslavi, šlechtic, dožil v chudobě v Račicích
  • Bohuslav Pavlů (1922–1950), protikomunistický odbojář, při své smrti se skrýval v Račicích

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ a b c d Historie Račic [online]. Račice: Obec Račice [cit. 2021-11-14]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Hrotovský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1916. 330 s. S. 220–228. 
  6. ↑ Z historie [online]. Hrotovice: Město Hrotovice [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  7. ↑ DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Hrotovský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1916. 330 s. S. 140–145. 
  8. ↑ Investiční akce [online]. Račice: Obec Račice [cit. 2021-11-14]. Dostupné online. 
  9. ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 252. 
  10. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591. 
  11. ↑ Zastupitelstva obce Račice [online]. Račice: Račice [cit. 2015-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-10. 
  12. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  13. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  14. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  15. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  16. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  17. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2000 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-14]. Dostupné online. 
  18. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2004 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-14]. Dostupné online. 
  19. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-14]. Dostupné online. 
  20. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-14]. Dostupné online. 
  21. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-14]. Dostupné online. 
  22. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-14]. Dostupné online. 
  23. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2024 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-14]. Dostupné online. 
  24. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  25. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  26. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Racice st wenceslaus church.jpg
(c) I, Nostrifikator, CC BY-SA 3.0
Račice. Kostel svatého Václava
Račice TR flag.jpg
vlajka, Račice, okres Třebíč
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com