Raškovice
Raškovice | |
---|---|
Kaple zasvěcená Panně Marii | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Frýdek-Místek |
Obec s rozšířenou působností | Frýdek-Místek (správní obvod) |
Okres | Frýdek-Místek |
Kraj | Moravskoslezský |
Historická země | Slezsko |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°37′11″ s. š., 18°28′22″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 2 025 (2023)[1] |
Rozloha | 8,62 km²[2] |
Katastrální území | Raškovice |
Nadmořská výška | 395 m n. m. |
PSČ | 739 04 |
Počet domů | 599 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 5 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Raškovice 207 739 04 Pražmo obec@raskovice.cz |
Starosta | Jiří Blahuta |
Oficiální web: www | |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Raškovice | |
Další údaje | |
Kód obce | 549665 |
Kód části obce | 139505 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Obec Raškovice (německy Raschkowitz) se nachází v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji. Leží v podhůří severovýchodní části Moravskoslezských Beskyd na soutoku řeky Morávky a Mohelnice mezi vrcholy Prašivou (843 m n. m.) a Kyčerou (892 m n. m.) v nadmořské výšce 395 m. Žije zde přibližně 2 000[1] obyvatel.
Z části této obce se vytvořila obec Morávka, dále obce Pražmo a Krásná.
Znak a prapor
Prapor: List tvoří dva vodorovné pruhy, modrý nad bílým v poměru 3:2. V horním rohu žlutý brhlík. Poměr šířky k délce listu je 2:3.
Znak: V modrém štítě na stříbrném vykořeněném listnatém stromě sedící zlatý brhlík (raška).
Historie
Z historických pramenů je zřejmé, že patří k nejstarším obcím podhůří Beskyd. První zmínku o ní nalezli historikové v souboru listin „Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae" III, s. 313, v listině z roku 1261, kde je zmiňováno jméno Vojtěcha z Raškovic („Boycich de Raschkowicz“). V soupisu desátků vratislavského biskupství „Liber fundationis episcopatus Wratislaviensis“, vzniklém okolo roku 1300, název Raškovice uveden není. Je možné, že jsou tam zapsány pod názvem jiným a historikové soudí, že to může být buď „In der Holzmul“ (Ve mlýně) nebo „Rudgeri villa“ (Rudgerova, Rozkova nebo možná Raškova ves). Pod současným názvem se Raškovice definitivně objevují až v soupisu osad frýdeckého panství v roce 1573. Na základě některých doprovodných znaků jako je typ osídlení, skladba a počet usedlostí se historikové shodují v tom, že se jedná o ves výrazně starší, existující patrně již ve 13. století. Z celého regionu byly Raškovice nejen vsí nejstarší, ale svou rozlohou i největší. Rozprostíraly se od hranic se Skalicí a Lhotami až po hranice slovenské (tehdy uherské). Dá se říci, že Morávka (těsně po roce 1615), Krásná (1639) a Pražmo (1777) vznikly dělením území „Velkých Raškovic“ (obec Pražma, od roku 1922 Pražmo, vznikla z části území Raškovic a Morávky).
Nejstarší dochovaný soupis všech obyvatel Raškovic pochází z roku 1580. Podle něj tu žilo 21 selských rodin a ves byla šestou největší na frýdeckém panství. Původ jména obce nemá jednoznačné vysvětlení. Písmák J. L. Mikoláš odvozuje pojmenování od Vojtěcha Rašky, který „… ves tu svou čeledí osadil a po něm obyvatelé její sluli Raškovici“. Podle lidové pověsti obec získala jméno od hojného výskytu rašek, což bylo zdejší označení brhlíka lesního, jehož symbol figuruje v obecním znaku od roku 1700. Za jistých podmínek nelze zcela vyloučit ani hypotézu Josefa Nitry, že Raškovice získaly své jméno podle ženských sukní šitých z raše, nazývaných rašky, které se údajně v 16. století ve vsi nejen nosily, ale patrně i šily (raš byla směsná tkanina ze lnu a hrubé ovčí vlny). Vychází se ze skutečnosti, že existovalo frýdecké mílové právo a nejbližším místem s cechovním právem, tedy šitím těchto sukní byla tato obec.
Místní názvy Folvark a Dvorek dokládají existenci panského dvora (zámečku) v Raškovicích, který byl i letním sídlem hrabat Pražmů. Až do roku 1848 sloužila jeho budova jako správní sídlo šlechtického velkostatku, poté do roku 1918 jako arcivévodská hospoda a sklad knížecího truňku. Posléze obec objekt odkoupila a v roce 1923 v něm zřídila první venkovskou měšťanskou školu v soudním okrese Frýdek. Nutné stavební úpravy však do určité míry změnily jeho původní historickou podobu. Již předtím, v roce 1850, byla zřízena v pronajatém domku čp. 47, tzv. výpomocná školní stanice, jako součást skalické školy. V roce 1870 se škola osamostatnila a o dva roky později byla slavnostně otevřena přízemní budova nové národní školy se dvěma třídami a bytem pro učitele. V roce 1922 byla školní budova přestavěna a přistavěno 1. patro. V roce 1961 byla v sousedství staré „měšťanky“ otevřena budova nové šestnáctitřídní základní školy.
Až do 19. století se místní obyvatelé živili výhradně prací v zemědělství, v lese a domáckým tkalcovstvím. Významným doplňkem obživy bylo dřevařství. Pila v Raškovicích je zaznamenána již v urbáři frýdeckého panství v roce 1636, ke které byli povinni vozit trámy sedláci ze Skalice, Janovic a Pržna. Místní muži vyráběli, hlavně přes zimu, šindele (střešní krytina). V roce 1778 zřídil hrabě Jan Nepomuk Pražma papírnu, jejíž papír byl dodáván nejen do českých zemí, ale i do Vídně. Fungovala do roku 1849. V přibližně tutéž dobu byla v provozu také palírna lihovin, jež po roce 1848 rovněž zanikla. Někdy již před rokem 1792 založil místní statkář Jan Adámek primitivní bělidlo na úpravu plátna. Jeho syn Josef I. a po roce 1858 jeho vnuk Josef II. původní manufakturu modernizovali a posléze přeměnili na menší továrnu. Pravnuk Josef III (po roce 1890) v podnikání již tak úspěšný nebyl a v roce 1913 byl nucen předat firmu libereckému Němci Ing. Rudolfu Kirchhoffovi, který se synem Franzem vybudoval mezi světovými válkami špičkovou úpravnu s mezinárodní pověstí. V roce 1953 textilní výroba zaniká, továrna je přebudována na výrobu nikl-kadmiových akumulátorů a i přes řadu změn a úprav funguje dodnes. V roce 1912 zahájila v Raškovicích také provoz mechanická tkalcovna firmy Lederer und Wolf z Vídně. Tkalcovna nepřežila hospodářskou krizi a v roce 1934 zastavila výrobu. V roce 1940 byl Němci objekt přebudován na sklárnu s názvem Sigla (výroba bezpečnostního skla pro válečné účely). Textilní výroba byla obnovena v roce 1949 a do března 2008 byla součástí podniku Slezan. Od této doby je továrna uzavřena. V současnosti v obci funguje také Foldynova pila a Šebestovo stolařství.
Rodáci
- Jaroslav Ludvík Mikoláš, vlastivědný pracovník, písmák, spoluzakladatel čtenářského spolku Palacký (1909), autor vlastivědné čítanky Památník Raškovic a okolí (1912) a spoluvydavatel časopisu Beskydské Besedy (1914–1918)
- Rod Adámků: Jan, zakladatel manufaktury na úpravu plátna, Josef I a II., jeho syn a vnuk, přebudovali úpravnu na menší továrnu, Josef III., poslední vlastník továrny, pokrokový člověk vlasteneckého cítění, dlouholetý starosta obce, původně přízemní dům přebudoval na moderní palác se zahradou (dnešní Adámkova vila)
- Josef Skotnica, sochař a řezbář, profesor školy pro sochařský a dřevařský průmysl v Zakopaném
- ThDr. Jindřich Mánek, teolog, biblista, profesor Československé bohoslovecké fakulty v Praze
- Josef Těšínský, pilot stíhač RAF 310. a 312. perutě, účastník západního odboje za druhé světové války
- prof. RNDr. Richard Pastorek, CSc., profesor anorganické chemie Univerzity Palackého v Olomouci
- Sylvie Nitrová, přední herečka (Mahenova) Národního divadla v Brně
- Josef Nitra, novinář, spisovatel a dlouholetý přední činitel Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska
- Jiří Nitra, spolu se svou ženou Anežkou dlouholetý kronikář obce (od roku 1974), uznávaný "místní historik" s akcentem na raškovický průmysl, v letech 2002–2014 předseda Sdružení Památníku Raškovic
Vybavenost obce a pamětihodnosti
Obec má dostatečnou síť obchodů, včetně nákupního střediska. Soukromý sektor zajišťuje řadu služeb, např. kadeřnictví, stolařství, klempířství atd. Ke sportovnímu vyžití slouží dva areály, a to fotbalový a volejbalový, jehož využívají i tenisté.V roce 2016 byla otevřena víceúčelová sportovní hala. Je zde mateřská a základní škola, zdravotní středisko, zubní ordinace, lékárna a pošta. V obci působí řada společenských organizací. Nejstarší je zcela jistě Sbor dobrovolných hasičů, založen byl už 15. srpna 1913.
V relativně nové budově poblíž školy se nachází „Kulturní centrum Raškovic“, jehož součástí je velice dobře vybavena knihovna (založena v roce 1909), Malá galerie (1997), významná pravidelným pořádáním výstav a Památník Raškovic – muzejní expozice k dějinám obce otevřena v roce 2002 a o Selskou jizbu rozšířena v roce 2003. Jeho významnou činností je bohatá publikační aktivita. V péči Památníku jsou také tři kapličky zasvěcené Panně Marii, nacházející se na území obce. Na budově staré měšťanské školy je pamětní deska občanům Raškovic padlým v první světové válce.
Obec Raškovice je vhodnou výchozí stanicí do dvou beskydských údolí řek Morávky a Mohelnice, v létě pro pěší turistiku, v zimě pro lyžování. Obec protíná několik cyklostezek a naučných stezek. Do katastru obce zasahuje národní přírodní památka Skalická Morávka, chránící zachovalý podhorský úsek přirozeného divočícího toku řeky Morávky.
Obyvatelstvo
Věková struktura obyvatel obce Raškovice roku 2011
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
Literatura
- Mikoláš Jaroslav Ludvík: Památník Raškovic a okolí, Příbor 1912.
- Nitra Josef: V podkově šťastných hor, Praha 2005.
- Nitra Jiří: Historie průmyslu v Raškovicích, Raškovice 2005.
- Pastorek Richard: O počátcích obcí v povodí řek Morávky a Mohelnice.Současný stav vědění, Sborník okresního archivu Frýdek-Místek, Frýdek-Místek 2011, roč. 12, s.7 a literární odkazy uvedené v něm
- Zemanová Marie, Pastorek Richard, Veselská Jiřina: Tradiční mluva podhůří Beskyd. Údolí řeky Morávky a Mohelnice, Raškovice 2010.
- Palát Jiří: Raškovice beskydská Ostrava, Raškovice 2017.
- Palát Jiří, Veselská Jiřina, Nitra Jiří : Raškovice beskydská Ostrava II, Raškovice 2019
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Raškovice na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Raškovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Raškovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
(c) Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0
Věková struktura obyvatel obce Raškovice podle údajů získaných při sčítání lidu, domů a bytů 2011. Zdroj dat: Český statistický úřad
Autor: Michal Klajban, Licence: CC BY-SA 3.0
Tento obrázek byl nahrán v rámci projektu Wiki miluje památky 2012.