Raabs an der Thaya

Raabs an der Thaya
	Hrad Raabs an der Thaya
	; znak
Poloha
Souřadnice	48°50′53″ s. š., 15°29′35″ v. d.
Nadmořská výška	410 m n. m.
Stát	Rakousko
	Raabs an der Thaya
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	134,7 km²
Počet obyvatel	2 651 (2018)
Hustota zalidnění	19,7 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.raabs-thaya.gv.at
E-mail	gemeinde@raabs-thaya.gv.at
Telefonní předvolba	02846
PSČ	3820
Označení vozidel	WT
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Raabs an der Thaya (česky Rakous či Rakousy nad Dyjí) je malé město se stejnojmenným hradem, na samém severu Rakouska. Leží v Dolním Rakousku v okrese Waidhofen an der Thaya. Skládá se ze 34 katastrálních území. Žije zde přibližně 2 700^[1] obyvatel.

Geografie

Městečko leží v severní části Waldviertelu (Lesní čtvrti) na soutoku dvou zdrojnic Dyje, Moravské Dyje a Rakouské Dyje. Obec zaujímá plochu 134,65 km², z níž 27,6% je zalesněno.

Území obce na severu hraničí s Českem (Jihočeský a Jihomoravský kraj), samotné městečko leží asi 7 km od hranic. Dále sousedí s obcemi Waldkirchen an der Thaya, Karlstein an der Thaya, Groß-Siegharts a Ludweis-Aigen z okresu Waidhofen/Thaya, a Japons a Drosendorf-Zissersdorf z okresu Horn.

Katastrální území

hvězdičkou (*) označena území hraničící s Českem

Alberndorf
Eibenstein
Grossau
Koggendorf
Kollmitzdörfl
Liebnitz
Lindau
Luden*
Modsiedl
Mostbach
Neuriegers*
Niklasberg
Nonndorf
Oberndorf bei Raabs
Oberndorf bei Weikertschlag
Oberpfaffendorf
Pommersdorf
Primmersdorf
Raabs an der Thaya
Rabesreith
Reith
Rossa
Schaditz*
Speisendorf
Süßenbach
Trabersdorf
Unterpertholz*
Unterpfaffendorf
Weikertschlag an der Thaya*
Wetzles
Wilhelmshof
Zabernreith
Zemmendorf
Ziernreith*

Pravopis místního jména se může poněkud lišit od názvu katastrálního území. Katastrální území Grossau je dnes na místní tabuli označeno "Großau".

Poloha vůči sousedním obcím

Písečné, Županovice	Dešná	Vratěnín
Karlstein an der Thaya		Drosendorf-Zissersdorf
	Raabs an der Thaya

Groß-Siegharts	Ludweis-Aigen	Japons

Historie

O významu Raabsu (Rakouse) coby pohraničního hradu rakouské marky svědčí už to, že jeho jméno se pro Čechy stalo inspirací pro název celé země.

Z Rakouse pochází první purkrabí v Norimberku, páni a hrabata von Raabs. V červnu roku 1260 královna Markéta Babenberská (1204-1266) předala hrabství Rakous českému šlechtici Voku z Rožmberka (1220-1262). Jeho synové Jindřich I. z Rožmberka († 1310) a Vítek z Příběnic) († 1277) darovali 12. března 1272 podle listiny sepsané na Rožmberku nad Vltavou patronátní právo Raabského kostela přešlo na klášteru Vyšší Brod. Dne 26. března 1282 předal Jindřich z Rožmberka, podle listiny sepsané ve Vídni, panství Raabs rakouskému vévodovi Albrechtu I. Habsburskému (1255-1308).^[2].

V období první světové války byl v Grossau Internační tábor Grossau.

Po první světové válce se majitel hradu dostal do úpadku a roku 1932 byl proto hrad Raabs an der Thaya vydražen. V sedmdesátých letech prošel areál hradu rozsáhlou obnovou.

Význam názvu pro češtinu

Ve středověku bylo hrabství Raabs v češtině označováno jako Rakousy nebo Rakousko (hrad Raabs označuje roku 1100 Kosmova kronika jako castrum Racouz). Tento výraz byl později rozšířen také na území „za Raabs“ a přenesl se na podunajské rakouské vévodství. Díky tomu má čeština (a z ní slovenština) vlastní jedinečný termín pro Rakousko, v ostatních jazycích nazývané odvozeninami z domácího Österreich, případně přes lat. Austria.^[3]

Vývoj počtu obyvatel

Od poloviny 19. století až do 30. let 20. století počet obyvatel obce stagnoval na necelých 6 tisících (ty přesáhl jen roku 1900). Ještě před druhou světovou válkou a zejména pak po ní začal značně klesat, což souviselo s obecným vylidňováním rakouského venkova přilehlého k Československu, který se vznikem neprostupné Železné opony octl zcela na periferii. Pokles se nezastavil ani po otevření hranic v 90. letech, pouze zpomalil. (V rámci Raabsu ještě dlouho nevznikl žádný hraniční přechod a přilehlé české pohraničí je také velmi odlehlou, periferní oblastí negenerující mnoho příležitostí.) Dnes nemá Raabs ani poloviční populaci oproti předválečnému období.


rok	1869	1880	1890	1900	1910	1923	1934	1939	1951	1961	1971	1981	1991	2001	2011	2021
počet obyvatel	5908	5980	5796	6039	5729	5913	5845	5531	5386	4576	4194	3748	3295	3114	2772	2644
rozdíl	–	+1,2 %	–3,1 %	+4,2 %	–5,1 %	+3,2 %	–1,2 %	–5,4 %	–2,6 %	–15,0 %	–8,3 %	–10,6 %	–12,1 %	–5,5 %	–11,0 %	–4,6 %

Politika

Starostou města je Rudolf Mayer, vedoucím kanceláře Herbert Hauer.

Po obecních volbách konaných v roce 2010 bylo 23 křesel v městském zastupitelstvu rozděleno podle získaných mandátů takto:

ÖVP 18
SPÖ 5

Partnerská města

Jemnice
Reszel
Mimo toho existuje přátelský vztah také s moravským městem Třešť.

Kultura a pamětihodnosti

Stavby

Nad obcí se tyčí zachovalý středověký hrad Raabs an der Thaya (dříve Ratgoz; česky Rakús), z jehož názvu byl odvozen český název pro Rakousko.
V katastrálním území „Eibenstein“ je zřícenina hradu Eibenstein a farní kostel svatého Jiljího (Ägidia).
V katastrálním území „Kollmitzdörf“ je rozsáhlá zřícenina hradu Kollmitz, hradby a Klingermausoleum.
V katastrálním území „Weikertschlag an der Thaya“ je v dřívější radnici zřízeno vlastivědné muzeum.

Dolnorakouská zemská výstava 2009

Dne 28. března 2006 dolnorakouský zemský hejtman Dr. Erwin Pröll schválil uspořádání „Dolnorakouské zemské výstavy 2009“ společně s městem Horn a poprvé s moravským městem Telčí. Téma výstavy znělo "RAKOUSKO. ČESKO.: rozděleni – odloučeni – spojeni“. Ve farním dvoře Raabs, nazývaném "Lipový dvůr" je zobrazena hranice a život na pomezí a hlavní tržiště. Český název Rakouska je odvozen od názvu města (resp. hradu) a má znamenat „země za Raabsem“, proto byl Raabs ideálním místem pro téma hranic.

Hospodářství a infrastruktura

Nezemědělských pracovišť bylo v roce 2001 121, zemědělských a lesnických pracovišť bylo v roce 1999 328. Počet výdělečně činného obyvatelstva v místě bydliště v roce 2001 bylo 1259, tj. 42,26 %.

Raabs leží na státní silnici B30, vedoucí severním Rakouskem podél hranice s Českem. S ní se zde kříží zemské silnice L52 a L55. Dříve byl napojen i na železniční síť slepou tratí z Göpfritz/Wild přes Groß-Siegharts, která končila v dnešním průmyslovém areálu na jižním okraji města (Bahnstraße). Trať byla později pro nerentabilitu zrušena a přestavěna na cyklostezku.

Na staré silnici z Raabsu do moravské Jemnice (v Česku II/410) je hraniční přechod Hluboká/Schaditz, určený pro turistický provoz chodců, cyklistů a jezdců na koních. Během omezení přeshraničního pohybu na jaře 2021 byl přechod uzavřen.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Raabs an der Thaya na německé Wikipedii.

↑ ^a ^b Einwohnerzahl 1.1.2018 nach Gemeinden mit Status, Gebietsstand 1.1.2018. Dostupné online. [cit. 2019-03-09]
↑ Valentin Schmidt a Alois Picha: Urkundenbuch der Stadt Krummau in Böhmen. I. Band. 1253–1419. Prag, 1908, S. 2–5
↑ Gerhard Stenzel: Von Burg zu Burg in Österreich. Kremayr und Scheriau, Wien 1973, ISBN 3-218-00278-8, S. 54

Související články

Hraniční přechod Hluboká–Schaditz

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Raabs an der Thaya na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Raabs v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Die Zřícenina Eibenstein Archivováno 10. 12. 2008 na Wayback Machine. u Raabsu v Dolních Rakousích
Die Zřícenina Kollmitz u Raabsu v Dolních Rakousích

[e49e74cba12ebc857db3ff1e3141c6ab850aaa31-1] Einwohnerzahl 1.1.2018 nach Gemeinden mit Status, Gebietsstand 1.1.2018. Dostupné online. [cit. 2019-03-09]

[2] Valentin Schmidt a Alois Picha: Urkundenbuch der Stadt Krummau in Böhmen. I. Band. 1253–1419. Prag, 1908, S. 2–5

[3] Gerhard Stenzel: Von Burg zu Burg in Österreich. Kremayr und Scheriau, Wien 1973, ISBN 3-218-00278-8, S. 54

[1]

[2]

[3]

Navigation

Navigace

Tématické portály