Rabštejnek
Rabštejnek | |
---|---|
Zřícenina hradu Rabštejnek | |
Základní informace | |
Sloh | gotický |
Výstavba | 1. polovina 14. století |
Zánik | 2. polovina 16. století |
Poloha | |
Adresa | západně od Rabštejna, Rabštejnská Lhota, Česko |
Souřadnice | 49°54′16,7″ s. š., 15°45′10,6″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 16765/6-948 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rabštejnek (též Rabštejn) je zřícenina hradu, který stával nedaleko Heřmanova Městce v okrese Chrudim. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[1] Hrad byl založen v první polovině čtrnáctého století a po většinu své existence býval vrchnostenským sídlem malého šlechtického panství. Opuštěn byl ve druhé polovině šestnáctého století a změnil se ve zříceninu, která byla v devatenáctém století romanticky upravena pro Františka Josefa z Auerspergu.
Historie
Hrad byl založen v první polovině čtrnáctého století[2] a nepřímo je doložen roku 1390 v přídomku Matyáše z Rabštejnka.[3] Na přelomu čtrnáctého a patnáctého století byl majitelem hradu Jan z Orle, po jehož smrti se Rabštejnek stal roku 1405 odúmrtí.[3] Majetek od panovníka získal Slavibor Vrš, ale z nejasných důvodů se jeho správy neujal a krátce poté Václav IV. hrad daroval Matěji Holci z Nemošic. S převodem nesouhlasili Vítek z Tuněchod, který zastupoval své nároky a navíc práva dědiců Mikuláše z Orle, a dále žestocký farář Pavel zastupující Jetřicha ze Žestok a Jana Pyska ze Žestok. Jejich námitky byly marné. Hrad si ponechal Matěj Holec, ale dědičné právo zůstalo vladykům z Orle.[4]
Patnácté století
Během husitských válek na Rabštejnku sídlil Aleš z Orle, který prodal hrad s poplužním dvorem, selskými dvory, poplužním a selským dvorem v Sobětuších, selskými dvory ve Lhotě a polovinou vsi Smrkový Týnec Hertvíkovi z Ostružna. Ten se po Rabštejnku psal už roku 1430, ale k zápisu do zemských desek došlo až v roce 1437 za Viléma z Ostružna. Vilém obvykle používal přídomek z Rabštejnka a před rokem 1446 hradní panství prodal za 510 kop grošů Vaňkovi z Vlkova. Do zemských desek byl převod zapsán 5. prosince 1450.[4]
V polovině patnáctého století se rozhořel právní spor o vlastnictví hradu. Příčinou se stalo provolání odúmrti po Janu Těchlevci, bratrovi Mikuláše Pyska ze Žestok, který měl nějaké nároky na hrad po svém příbuzném Janu Pyskovi, zmiňovaném v roce 1405. Statek si vyprosili Petr Kdulinec z Ostroměře a Vilém ze Dřele a v roce 1456 svá práva převedli na Soběslava z Miletínka. Současně se ale řešil spor o nároky Václava z Května, který byl pravděpodobně totožný s Václavem z Vlkova, a Hertvíka z Ostružna. Dvorský soud hrad přiřkl Václavovi a Hertvíkovi.[4]
Šestnácté století
Okolo roku 1484 Rabštejnek patřil Zikmundu Šárovci ze Šárova. Jeho nástupcem se stal syn Zdeněk Šárovec ze Šárova, za něhož v době nezletilosti v roce 1508 panství spravoval Jiří z Kunčího. Zdeněk Šárovec přenechal většinu panství své manželce. Sám si ponechal pouze jeden poplužní dvůr a selské dvory v Rabštejně a 25. září 1538 je prodal za 1500 kop grošů městu Chrudim. Větší díl panství zdědily dcery Dorota a Kateřina ze Šárova, které jej 27. února 1540 také prodaly za 1650 kop grošů městu. K prodávanému statku tehdy patřily vsi Týnec, Sobětuchy, Lipina, Lhota a Kochánovice[4]
Město statek vlastnilo jen sedm let, protože za účast na stavovském povstání roku 1547 muselo hrad s dalším majetkem odevzdat do správy královské komory. Král Ferdinand I. 19. listopadu 1547 hrad prodal Janovi z Pernštejna na Helfštejně. Od něj už 9. prosince téhož roku Rabštejnek s několika vesnicemi (Slatiňany, Škrovád, Trpišov, Kochánovice, Týnec, Lipina a drobnější statky v Sobětuších, Čejkovicích a Pohledu) koupil za tři tisíce kop českých grošů Heřman Lhotský ze Zásmuk.[5]
Heřman Lhotský se oženil s Barborou z Ronovce, s níž měli syna Ctibora a dceru Markétu. V závěti z roku 1554 odkázal Markétě 250 kop grošů věna a Ctiborovi celé rabštejnské panství. Po manželově smrti však nezletilé děti zastupovala vdova Barbora a panství přenechala Jindřichu Fráňkovi z Liběchova na Stráži, aby uhradila dluh ve výši 5750 kop českých grošů. Tuto dohodu roku 1555 potvrdil i syn Ctibor Lhotský. Jindřich Fráněk krátce poté zemřel a statek spravovala vdova Alena z Hodkova, poručnice synů Václava a Jana. Ti se v dospělosti o otcovy statky rozdělili, přičemž Rabštejnek si ponechal Václav Fráněk z Liběchova. Václav se časem velmi zadlužil a 21. října 1575 postoupil Rabštejnek a tvrz ve Slatiňanech za 9750 kop grošů Bohuslavu Mazancovi z Frymburka.[5]
Bohuslav Mazanec byl původem měšťan povýšený roku 1561 do vladyckého stavu. Na panství řádně hospodařil a začal s rozšiřováním slatiňanské tvrze, k čemuž chtěl použít stavební kámen získaný rozebíráním, tehdy už zchátralého, Rabštejnka. Krátce po zahájení prací však roku 1589 zemřel. Pravděpodobně byl posledním možným majitelem, který na hradě bydlel, protože už v roce 1585 byl Rabštejnek popsán jako pustý.[5]
Novodobé dějiny
Ve druhé polovině devatenáctého století byl hrad zříceninou, kterou nechal kníže František Josef z Auerspergu upravit v duchu romantismu. V místě bývalé stavby na východní straně nechal postavit novou zeď, čímž vznikla budova s novorománskými ostěními oken a pultovou střechou. Uvnitř se nacházely dvě místnosti: menší komora a prostorný sál určený pro pobyt majitele po dobu lovu v blízké oboře.[3]
V roce 2014 koupili zříceninu od Lesů České republiky tři nadšenci s cílem zabránit dalšímu chátrání.[6]
Popis
Dvoudílný hrad se skládal z obdélného předhradí a přibližně oválného jádra. Předhradí obíhal příkop s valem a hradba, která se na severozápadě napojovala na skalní útvar. V místech přiléhajících k jádru měla charakter parkánové zdi. Dominantou hradního jádra byl čtverhranný donjon, za nímž bývala úzká budova, postavená do značné míry ze dřeva. Další stavba stávala v nižší části jádra v prostoru, ve kterém byla v devatenáctém století postavena romantizující budova. Obvodovou hradbu u ní zesiluje dvojice opěráků. Na severní straně z obvodu jádra vystupovala polookrouhlá dovnitř otevřená věž nebo bašta, přičemž její vnitřní strana byla v některé mladší stavební fázi zazděna.[2]
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-10-31]. Identifikátor záznamu 127352 : Hrad Rabštejn/Rabštejnek, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vyd. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Rabštejnek, s. 470–471.
- ↑ a b c Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Tomáš Šimek. Svazek VI. Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989. 726 s. Kapitola Rabštejnek – hrad, s. 405–406.
- ↑ a b c d SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek I. Chrudimsko. Praha: František Šimáček, 1882. 292 s. Dostupné online. Kapitola Rabšteinek hrad, s. 1450. Dále jen Sedláček (1882).
- ↑ a b c Sedláček (1882), s. 146.
- ↑ Rabštejn. Hrad koupili nadšenci. Metro Praha. Duben 2014, čís. 67, s. 5. Dostupné online. ISSN 1211-7811.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Rabštejnek na Wikimedia Commons
- Hrad Rabštejnek na Facebooku
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Harold, Licence: CC BY-SA 3.0
Hrad Rabštejn, Rabštejn, Rabštejnská Lhota, okres Chrudim