Rabenštejnská věž

Rabenštejnská věž
Účel stavby

obranný, sklad zbraní a střelného prachu, vězeňský, obytný, zdravotní prohlídky prostitutek, galerie

Základní informace
Výstavba14. století[1]
Přestavba1551, 1620, 1828, 2000
Materiálkámen
Poloha
AdresaPanská 14/5, České Budějovice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice48°58′39,4″ s. š., 14°28′18,95″ v. d.
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rabenštejnská věž (též Rabštejnská věž, Havraní věž[1]) je jedna ze dvou dochovaných hradebních věží ze 14. století, která stojí na okraji historického centra Českých Budějovic.[2]

Umístění

Stojí na rozcestí ulic Panská a Mlýnská mezi původní vnitřní a vnější městskou hradbou, vsazená k vnitřní (hlavní) hradební zdi. Hradební zdi se v těchto místech nedochovaly, zůstal pouze ochoz.[2] Na konci Mlýnské ulice bývala v hradbách branka k Mlýnské stoce. Karel Pletzer uvádí, že: „Podle tradice tudy byli na konci roku 1505 z města vyhnáni Židé“.[3]

Místo bývalo dříve nazýváno Na Táboře, podle kroniky zde byli 8. června. 1482 pobiti Táborští (táboři). Pokládá se za pravděpodobnější, že spíše došlo k oloupení a vraždě trhovců z Tábora, po nichž byl dům, kde k události došlo, až do roku 1604 označován jako Tábor.[4]

Charakteristika

16,6 metrů vysoká[5] čtyřpatrová[6] stavba. Podobně jako (s jedinou výjimkou – Rauscher) všechny ostatní hradební věže v Českých Budějovicích má i Rabenštejnská věž obdélníkový půdorys. Vybavení gotickými okny je původní. Oproti některým dalším věžím (např. Manda), u nichž došlo k prolomení oken dodatečně při úpravách prostor k obývání, byla okna namísto střílen přítomna od vzniku stavby.[1] Hrany zpevňuje kamenná armatura, vysoká valbová střecha ukrývá původní krov z období pozdní gotiky.[1] S výjimkou stěny orientované k centru vystupují z konstrukce krovu arkýře na dvou krakorcích. Předpokládá se, že pojmenování má vztah k Wolfgangu Rabensteinovi, mnichu z dominikánského kláštera, ale není známo, zda byl jejím majitelem, obyvatelem nebo donátorem při stavbě.[6]

Využití

Původní obranný účel byl posílen po rozšíření palných zbraní, kdy se v ní skladoval střelný prach i zbraně samotné.[6] Využití se postupně měnilo a časem převážily vězeňské účely, k nimž věž sloužila do počátku 19 . století.[6] Méně závažné přestupky byly trestané vězněním v patrech, těžší zločinci pykali v přízemní kobce bez oken, tehdy přístupné jen otvorem v podlaze prvního patra.[6] Později ve věži dvakrát týdně prováděl městský lékař zdravotní prohlídky prostitutek.[6]

Historie a úpravy

Partie s Mlýnskou stokou na přelomu 19. a 20. století

Původně byla věž přístupná z ochozu na vnitřní straně hradeb ve výši prvního patra.[1] Přízemí i vyšší patra, oddělená plochými trámovými stropy, byla přístupná po vnitřních žebřících.[1] Současnou podobu jí dala pozdně gotická rekonstrukce v roce 1551.[2] Později prošla renezančními úpravami, patrně v souvislosti s explozí střelného prachu roku 1620.[2] V roce 1828 došlo k významné přestavbě interiérů, která jednotlivá patra upravila v byty ve stylu pozdního klasicizmu.[1] Nový vstup byl proražen z Panské ulice a přízemí zaklenuto.[1] V roce 1903 kritizoval českobudějovický list Budivoj, že stavební úřad povolil na věž přistavět vysoký „cihlový komín jako na nějaké tovární budově“.[7] Novodobá rekonstrukce proběhla v roce 2000.[8]

Současnost

Ve věži je umístěna expozice brnění a historických zbraní.[6] V únoru 2020 oznámil spolek Umění ve městě, že město schválilo pronájem věže ve výši 8000 Kč[9] měsíčně pro nekomerční účely.[10] Spolek plánuje ve věži otevřít prodejnu, infocentrum, v přízemí pořádat autorské výstavy větších formátů, podkroví upravit na minigalerii, v místě bývalého obchodu workshopy a dílny (tiskařský lis, pec na keramiku a porcelán) a v horním patře s dřevěnými trámy pořádat semináře.[9][10] K dalším cílům patří zrušení parkoviště pod věží a proměna plochy v menší náměstí, odkud by bylo možné promítat na stěnu věže a kde by se pořádaly koncerty.[9]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h THOMA, Juraj. Encyklopedie Českých Budějovic - Rabenštejnská věž [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2020-04-05]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d Turistika.cz. Rabštejnská věž - České Budějovice [online]. Turistika.cz s.r.o., rev. 2014-03-06 [cit. 2020-04-05]. Dostupné online. 
  3. ↑ PLETZER, Karel. Album starých pohlednic Českobudějovicko. Liberec: [s.n.] ISBN 80-86424-15-4, ISBN 978-80-86424-15-6. OCLC 76479922 S. 45. 
  4. ↑ PLETZER, Karel. Encyklopedie Českých Budějovic - zaniklé názvy [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2020-04-05]. Dostupné online. 
  5. ↑ PAVEL, Jakub. České Budějovice. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury a umění, 1965. 234 s. S. 21–22, 34, 44, 48-49. 
  6. ↑ a b c d e f g Město České Budějovice. Rabenštejnská věž [online]. Město České Budějovice [cit. 2020-04-05]. Dostupné online. 
  7. ↑ Budějovická bestia triumphans. Budivoj. České Budějovice: Družstvo Budivoj, 12. květen 1903, roč. XXXIX, čís. 39, s. 2. 
  8. ↑ Hrady.cz (Jiří Čížek). Rabenštejnská věž [online]. Hrady.cz, 2012-03-23 [cit. 2020-04-05]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b c BARTOŠ, Jakub. Spolek chce proměnit Rabenštejnskou věž v jeden z hitů Budějovic. idnes.cz [online]. MAFRA, a. s., 2020-02-17 [cit. 2020-04-05]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b DUFKOVÁ, Kamila; DAVIDOVÁ, Jitka. Rabenštejnská věž brzy ožije uměním. Českobudějovický deník.cz [online]. VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2020-02-26 [cit. 2020-04-05]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
České Budějovice - Calle - Torre.jpg
Autor: Ecelan, Licence: CC BY-SA 4.0
Rabenštejnská věž v Českých Budějovicích
Album starých Budějovic 04.jpg
Album starých Budějovic. Rabštejnská věž, Zadní mlýn, Vltava. (orig. text: Hradební věž „rabenštejnská“ u Zadního mlýna, od vtoku Mlýnské stoky do Vltavy.)