Racek žlutonohý
 Racek žlutonohý | |
|---|---|
 Racek žlutonohý na Britských ostrovech | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neoghathae) |
| Řád | dlouhokřídlí (Charadriiformes) |
| Čeleď | rackovití (Laridae) |
| Rod | Larus |
| Binomické jméno | |
| Larus fuscus Linné, 1758 | |
 | |
| Poddruhy | |
L. f. fuscus (Baltské moře, východní Skandinávie) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Racek žlutonohý (Larus fuscus) je velký, převážně mořský pták z čeledi rackovitých.
Popis
Patří mezi velké druhy racků, dorůstá přibližně 48–56 cm, váží 550–1180 g a v rozpětí křídel má 117–134 cm. Má silně stavěné tělo, poměrně dlouhý ocas a dlouhá úzká křídla. Svrchu je obvykle tmavý, šedý až téměř černý, často s modravým nádechem, konce křídel jsou tmavé, jejich okraje, ocas, břicho, prsa a hlavu má bílé. Končetiny jsou stejně jako silný zobák žluté, na zobáku je navíc výrazná velká červená skvrna.
Obě pohlaví se zbarvením neliší, mladí ptáci mají stejně jako u většiny ostatních druhů racků hnědá křídla a hřbet, tmavé zbarvení na ocasu, částečně šedé opeření na hlavě a růžové končetiny. Dospělí ptáci bývají v České republice nejčastěji zaměňováni s podobným rackem mořským, který je však výrazně větší a má růžové končetiny. Ozývá se velmi podobně jako racek stříbřitý, má však výrazně hlubší hlas.
Výskyt a rozšíření
Racek žlutonohý početně hnízdí při evropském pobřeží Atlantského oceánu. Zimující areál rozšíření je značně rozsáhlý a rozprostírá se na rozsáhlém území v rozmezí od Britských ostrovů v severní Evropě až po západ afrického kontinentu. Přes zimu bývá pravidelně zaznamenán také až v Severní Americe, kam přilétávají pravděpodobně jedinci z Islandu. Pravidelně, ale nepočetně protahuje také přes Českou republiku, ojediněle zde několik jedinců zůstává přes celou zimu.
Přes léto se zdržuje převážně na mořském pobřeží, často bývá zaznamenáván i na volném moři. V zimě ve vnitrozemí preferuje větší vodní plochy, obzvláště vodní nádrže, jezera nebo řeky.
Ekologie
Hnízdí v početných koloniích. Neúhledné hnízdo si staví na zemi nebo na útesech, velikost obvyklé snůšky činí 3 vejce, na kterých sedí střídavě oba rodiče přibližně 24–27 dní. Většinovou část jeho potravy tvoří malé až středně velké ryby, různí mořští i sladkovodní korýši, hmyz a různí červi. Často napadá i větší vodní ptáky a okrádá je o kořist nebo následuje větší rybářské lodě, na kterých požírá zbytky ulovených ryb.
(c) Foto: Jonn Leffmann, CC BY 3.0
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lesser Black-backed Gull na anglické Wikipedii.
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
Literatura
- Dungel J., Hudec, K. (2001): Atlas ptáků České a Slovenské republiky; str. 128. Academia, Praha. ISBN 978-80-200-0927-2
Související články
- Kruhový druh
Externí odkazy
Galerie racek žlutonohý na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu racek žlutonohý na Wikimedia Commons
- BioLib
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
(c) Foto: Jonn Leffmann, CC BY 3.0
Silltrut 1k. Småbåtshamnen Ystad 17dec 2009.
Autor: Klaus Rassinger und Gerhard Cammerer, Museum Wiesbaden, Licence: CC BY-SA 3.0
Lesser black-backed gull Larus fuscus , egg, Coll. Museum Wiesbaden
Autor: Henry Bucklow, Licence: CC BY-SA 3.0
A Lesser Black-backed Gull (Larus fuscus graellsii) in flight just off the island of Skomer, Pembrokeshire, Wales, UK.
Autor: Cephas, Licence: CC BY-SA 4.0
Geographical distribution of Lesser Black-backed Gull Larus fuscus.