Racek Kobyla ze Dvorce

Racek Kobyla ze Dvorce
Narození1350
Úmrtí2. února 1416 (ve věku 65–66 let)
Kutná Hora
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Racek Kobyla ze Dvorce, též nazývaný Racek z Dvojic (14. století? - 2. února 1416 Kutná Hora) byl český šlechtic a vyšehradský purkrabí.

Život

O dětství Racka Kobyly z Dvorce je známo velice málo, téměř vůbec nic. Racek Kobyla byl jedním z milců krále Václava IV. Nejpozději roku 1403 se stal držitelem hradu Stříbrná Skalice, který v tomto roce vypálilo vojsko uherského krále Zikmunda, nejspíše kvůli stříbru, které se ve Skalici težilo, a také fakt, že Racek Kobyla byl věrný Václavu IV.. Racek ovšem se svými lidmi před dobytím prchl do blízkých Ratají nad Sázavou.[1] V letech 1410-1416 byl vyšehradským purkrabím. Po vyhlášení interdiktu nad Prahou roku 1411 byl společně  s Voksou z Valdštejna určen mezi zplnomocněnce, kteří měli zabavit důchody duchovním osobám, obviněným ze spálení knih Jana Viklefa. Racek a Voksa byli posléze pověřeni vizitacemi českých klášterů. Roku 1412 založil hrad Veselé, který se stal jeho soukromým sídlem.[2] V roce 1416 byl společně se šlechticem Bořitou z Ostředka povolán do Kutné Hory, aby zde jednali s konšely o splátkách berně. Místní kněží na šlechtice poštvali kutnohorské havíře, kteří šlechtice 2. února 1416 přepadli v hostinci, v němž byli ubytováni. Bořitovi z Ostředka se podařilo uprchnout, Racek Kobyla byl společně se svými dvanácti služebníky zabit, rozsekán na kusy a jejich ostatky poházeli po ulici.[3]

Rodina

Manželkou Racka Kobyly byla Anna z Úlibic. Po smrti manžela převzala panství hradu Veselé,[4] sestávající ze vsí Chocerady, Vráž a Dolince.[5]

Odrazy v kultuře

Racek Kobyla je jednou z postav ve hře Kingdom Come: Deliverance.

Odkazy

Reference

  1. ↑ PALACKÝ, František, ed. Stařj letopisowé česstj od roku 1378 do 1527, čili pokračowánj v kronikách Přibjka Pulkawy a Benesse z Hořowic, z rukopisů starých wydané. Praha 1829. Scriptorum rerum bohemicarum; tomus III. V edici díla F. Palackého od Jaroslava Charváta: Dílo Františka Palackého. Svazek druhý. Praha 1941 [1945]., s. 29
  2. ↑ TEIGE, Josef. Archiv český XXVIII.. Praha: Filozofický ústav AV, 1912. Dostupné online. Kapitola Zprávy o statcích a přech venkovských z archivu města Prahy (L-Z), s. 334. 
  3. ↑ PALACKÝ, František, ed. Stařj letopisowé česstj od roku 1378 do 1527, čili pokračowánj v kronikách Přibjka Pulkawy a Benesse z Hořowic, z rukopisů starých wydané. Praha 1829. Scriptorum rerum bohemicarum; tomus III. V edici díla F. Palackého od Jaroslava Charváta: Dílo Františka Palackého. Svazek druhý. Praha 1941 [1945], s. 40
  4. ↑ Komorní Hrádek. www.hrady.cz [online]. [cit. 2020-05-16]. Dostupné online. 
  5. ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Kouřimsko Svazek XV. Praha: [s.n.], 1927. Dostupné online. S. 99. 

Literatura

  • BARTOŠ, František Michálek. České dějiny II/6. Čechy v době Husově 1378 – 1415.. Praha: J. Laichter, 1947. S. 515. 
  • MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha: Rohlíček & Sievers, 1986. Kapitola Racek Kobyla ze Dvorce, s. 352. 
  • SPĚVÁČEK, Jiří. Václav IV. 1361–1419. K předpokladům husitské revoluce. Praha: Svoboda, 1986. S. 773. 
  • ŠMAHEL, František. Husitská revoluce. 1, Doba vymknutá z kloubů. Praha: Karolinum, 1995. ISBN 80-7184-073-4. S. 498. 
  • ŠMAHEL, František. Husitská revoluce. 2. Kořeny české reformace. Praha: Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-074-2. S. 364.