Rachef

Rachef
Chafre, Chefren
Socha faraona Rachefa
(c) José-Manuel Benito Álvarez, CC BY-SA 2.5
Socha faraona Rachefa
Doba vlády2472–2448 př. n. l.[1] 26 let[2]


26 let (Beckerath)

66 let (Manehto)[3]
Rodné jméno


Rachef, Chafre
Horovo jméno
Jméno obou paní

User-em-Nebti
Zlatý Hor


Sechem em nebu
ManželkyChamerernebtej I.[4][5]
Hetepheres II.[6] (sestra), Meresanch_III.[7] (neteř), Hekenuhedžet (?),
Persenet (?)[5]
PotomciMenkaure, Nebemachet, Duaenre, Niuserre, Chentetka, Šepsetkau,

Sechemkare, Nikaure, Anchmare, Achre, Iunmin, Iunre, Rechetre, Hemetre

Chamerernebtej II. (dcera)[8]
OtecChufu
MatkaHenutsen[9]
NarozeníDesetiletí do 2610 př. n. l.
Úmrtí2448 př. n. l.[1]
HrobkaRachefova pyramida v Gíze
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rachef (dříve též Chefren nebo Chafre) byl egyptský pátý faraon 4.dynastie. Vládl přibližně v letech 2472–2448 př. n. l.[1]

Rodina a příbuzenstvo

Rachef byl synem Chufua, stavitele Velké pyramidy a Velké sfingy v Gíze, a královny Henutsen.[9] Měl několik bratrů, nejznámějším z nich byl Radžedef. Rachef měl několik manželek, k nejznámějším patří Chamerernebtej I.,[4] která byla jeho poloviční sestrou a se kterou měl syna Menkaure a dceru Chamerernebtej II.[8] Další jeho manželkou byla Meresanch III.[7] (dcera prince Kawaba[10] a královny Hetepheres II.).[6] S tou měl čtyři syny Nebemacheta, Niuserrea, Chentetku a Duaenre a dceru Šepsestkau. Jeho nejznámějším potomkem je Menkaure, který se později stal faraonem a nechal si postavit nejmenší pyramidu v Gíze.[11] Ta však nebyla zcela dokončena ve fázi uložení žulového obložení. Nicméně vysoká kvalita a bohatství Rachefovy hrobky, vybudované v průběhu jeho vlády, naznačuje, že Egypt byl za jeho vlády prosperující říší.[11]

Vláda

Velká sfinga v Gíze, v pozadí Rachefova pyramida
Rachefův údolní chrám

O Rachefově vládě toho není příliš mnoho známo. Na trůn nastoupil po svém bratrovi Radžedefovi, historikové Manehto a Hérodotos jej však považovali za nástupce jeho otce Chufua (Cheopse). S největší pravděpodobností vládl podobným způsobem jako jeho otec, tedy jako nikým neomezený vládce s pevnou vládnoucí strukturou. I přesto, že vládl asi 24 let, dokázal postavit několik výjimečných staveb, druhou největší pyramidu, dokončit otcem Chufuem rozestavěnou Velkou sfingu. Jeho sídelním městem byl Mennofer.

Králova hrobka

Podrobnější informace naleznete v článku Rachefova pyramida.

Rachef se do historie zapsal hlavně díky své hrobce, jeho pyramida je druhou největší, která kdy byla v Egyptě postavena. Její vrcholek má dodnes zachovalý vápencové obložením. Nachází se na pohřebišti v Gíze společně s Chufuovou a Menkaureovou. Její rozměry jsou úctyhodné, základna měří 215,3×215,3 m a dosahuje výšky 143,7 m. Nedaleko pyramidy ve směru k Nilu byl vybudován údolní chrám z červeného granitu, který se ve značném rozsahu zachoval. V blízkosti tlap sfingy je částečně zachovaný chrám sfingy. Mezi tlapami je stéla, kterou zde mnohem později nechal vložit Thutmose IV., když byla opět odkryta od navátého písku (asi 1400 let př. n. l.).[12]

Odkazy

Reference

  1. a b c HORNUNG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky) 
  2. VERNER, Miroslav. Abúsír.V srdci pyramidových polí. Praha: Nakladatelství Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2700-9. S. 65–73. 
  3. VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 517. 
  4. a b Chamerernebti I. [online]. Wikisofia, 2010. Dostupné online. 
  5. a b TYLDESLEY, Joyce A. Kronika egyptských královen. [s.l.]: Mladá fronta 224 s. ISBN 978-80-204-1642-1. Kapitola Královny věku pyramid, s. 36. 
  6. a b Hetepheres II. [online]. Wikisofia, 2010. Dostupné online. 
  7. a b Meresanch III. [online]. Wikisofia, 2010. Dostupné online. 
  8. a b Chamerernebti II. [online]. Wikisofia, 2010. Dostupné online. 
  9. a b Hanutsen [online]. 2010. Dostupné online. 
  10. Kawab [online]. Wikisofia, 2010. Dostupné online. 
  11. a b Pharoah Otline [online]. 2005. Dostupné online. (anglicky) 
  12. FELGR, Pavel. Co jste možná nevěděli o Sfinze – 20 faktů [online]. Liberec: Pavel Felgr, rev. 2018 [cit. 2024-09-05]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Předchůdce:
Baufre
Znak z doby nástupuEgyptský král
2472–2448 př. n. l.
Znak z doby konce vládyNástupce:
Menkaure

Média použitá na této stránce

Pschent2.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
Dvojitá koruna Dolního a Horního Egypta
Histoire de l’Art Egyptien by Theodor de Bry, digitally enhanced by rawpixel-com 103.jpg
Autor: Rawpixel, Licence: CC BY-SA 4.0
Ramses-Meïamoun fight against Katas on the edge of Orontes from Histoire de l'art égyptien (1878) by Émile Prisse d'Avennes (1807-1879). Digitally enhanced by rawpixel.
Khafra - Quefrén.jpg
(c) José-Manuel Benito Álvarez, CC BY-SA 2.5
Sitting portrait of the egyptian pharaoh named Khafra or Khafre (Greek Chephren); it was found in Mit Rahina and resides in the Egyptian Museum, in Cairo, Egypt. Fourth dynasty (between 2558 BC and 2532 BC)
S10.08 Gizeh, image 9622.jpg
Autor: William Henry Goodyear, Joseph Hawkes, and John McKecknie, Licence: No restrictions
Lantern Slide Collection: Views, Objects: Egypt. Gizeh [selected images]. View 14: Egyptian - Old Kingdom. Temple of Khepren. Gizeh, 4th Dyn., n.d. Brooklyn Museum Archives (S10|08 Gizeh, image 9622).