Radětice (okres Příbram)

Radětice
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 Okolí obecního úřadu
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Příbram
Obec s rozšířenou působností	Příbram (správní obvod)
Okres	Příbram
Kraj	Středočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°38′24″ s. š., 14°4′44″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	185 (2024)[1]
Rozloha	4,68 km²[2]
Katastrální území	Radětice
Nadmořská výška	526 m n. m.
PSČ	262 31
Počet domů	73 (2021)[3]
Počet částí obce	2
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Radětice 27 262 31 Milín obecradetice@seznam.cz
Starostka	Jitka Buraltová
Oficiální web: radetice.pb.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Radětice
Další údaje
Kód obce	564389
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

Radětice (německy Radietitz) jsou obec v okrese Příbram ve Středočeském kraji, asi 7 km jihovýchodně od Příbrami. Žije zde 185^[1] obyvatel.

Historické jádro má v západní části kolem pomníku válečným obětem. Současné jádro s obecní budovou, prodejnou a požární nádrží se nachází zhruba ve středu vsi. Ve východní části vsi je dalším výrazným prostranstvím oblast křižovatky se silnicí III/11813 do Drsníku, ve středu křižovatky stojí ozdobná studna. Na západním okraji vsi stojí kravín a nedaleko jihovýchodně od východního okraje vsi je v prostoru bývalé rudné šachty areál průmyslového výrobního podniku. U východního okraje vsi se nachází vyvýšenina s názvem Babylón (547 m n. m.), nedaleko jihovýchodně od vsi vyvýšenina Sylina (548 m n. m.). Severovýchodně od vsi je další kopec, jehož vedlejší vrchol (526 m n. m.) nese název Na Sylince.

Krajina je zvlněná a členitá, s početnými lesíky a remízky. Tradici zde má myslivecká činnost.

Od Radětic k jihu teče Stržený potok (hranice katastrálního území je před vtokem do Strženého rybníka). Západně od vrchu Babylón teče k jihu k Líšnickému potoku Radětický potok. Celá soustava rybníků kolem Líšnického potoka leží již mimo území obce Radětice. Z východní části katastrálního území Radětice teče k východu k Dalskabátům Sylinský potok. V severní části katastrálního území pramení a protéká Stěžovský potok směrem na východ ke Stěžovu.

Na vrchu Stráž byl nalezen starověký bronzový poklad o hmotnosti 7,5 kg.^[4] Na východní straně Siliny se nachází slovanské pohřebiště z 9. století, které bylo v letech 1953–1955 podrobeno archeologickému výzkumu s vynikajícími výsledky. Prostor byl prohlášen za archeologickou památku, později byla ochrana podle požadavku armády zrušena.^[4] První zmínku o vsi nalezneme v historických pramenech v roce 1298.^[4] Objekt čp. 1 je původní manský statek, později rozdělený na menší usedlosti. Na poli mezi Raděticemi a Palivem jsou prastaré opuštěné štoly, zřejmě na železnou rudu. V roce 1927 zde došlo k propadu, který byl zavezen 140 povozy zeminy. K dalšímu propadu, o velikosti 1x1 metr došlo v 80. letech 20. století. V červenci 2006 došlo k propadu o hloubce 9 metrů a průměru asi 5 metrů u osady Palivo.^[4]

Osada Palivo byla k Raděticím připojena roku 1953.^[4] Radětice byly připojeny k obci Milín, v roce 1990 se opět osamostatnily, zatímco sousední Stěžov i Buk součástí Milína zůstaly.^[4] Na návsi stojí obecní budova z roku 1953, zrekonstruovaná v letech 1984–1987. Sídlí zde obecní úřad, knihovna a hostinec a je zde kulturní a společenský sál.^[4] V roce 2008 odkoupila obec od družstva Jednota Příbram objekt prodejny na návsi, od obce i má pronajatu pan Podzimek, který zde prodává smíšené zboží.^[4] Na východní straně obce, v prostoru bývalé šachty Rudných dolů Příbram, je provozovna firmy INTOS Praha, která se zabývá výrobou plastových okenních rámů a dveří. Na polích hospodaří Zemědělsko-obchodní družstvo Milín,^[4] na západní straně vsi je kravín.

• Palivo (k. ú. Radětice)
• Radětice (k. ú. Radětice)

Sousedními obcemi sídla jsou Milín a Pečice.

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Příbram^[5]
• 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Příbram
• 1868 země česká, politický i soudní okres Příbram
• 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Příbram^[6]
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Příbram^[7]
• 1945 země česká, správní i soudní okres Příbram^[8]
• 1949 Pražský kraj, okres Příbram^[9]
• 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
• někdy kolem 70. let byla ves připojena k obci Milín. Znovu se osamostatnila roku 1990.
• 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Příbram

Do obce vedou silnice III. třídy. Železniční trať ani stanice či zastávka na území obce nejsou.

Autobusovou dopravu v obci Radětice zajišťuje společnost Arriva Střední Čechy. Obec je součástí Pražské integrované dopravy (PID). V obci se nachází zastávka Radětice a v Palivu zastávka Radětice,Palivo. Autobusová linka 500 propojuje Příbram s Milínem, Raděticemi, Jablonnou, Horními Hbity, Dolními Hbity, Solenicemi, Zduchovicemi, Kamýkem nad Vltavou, Řadovy, Krásnou Horou nad Vltavou a Petrovicemi.

Přes Radětice vede zeleně značená pěší turistická trasa č. 3064 ve směru U Buku – Palivo –Radětice – Pečice, na severní hranici území Radětic (rozcestí U Buku) vyúsťuje na červeně značenou trasu č. 0038 z Příbrami do Vestce. Oblast jižně až západně od Radětic (směrem k soustavě rybníků na Líšnickém potoce a k Milínu) je protkána sítí polních a lesních cest. Stará úvozová cesta propojující Radětice s Palivem severní stranou je neudržovaná a neprůchodná. Cyklotrasy na území Radětic vyznačeny nejsou.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Radětice na Wikimedia Commons
• Radětice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)