Radžedef

Radžedef
Džedefre[1], Ratoisés (řecky)[2]
Hlava sochy faraona Radžedefa, Louvre, Paříž
Hlava sochy faraona Radžedefa, Louvre, Paříž
Doba vlády2482–2475 př. n. l.[3][4]

9 let (Beckerath)

8 let (Turínský královský papyrus)[5]
Rodné jméno

(Rˁ ḏd=f (ḏd=f Rˁ)) Radžedef = „Re je jeho trváním“[6], (Dředefhor)
Horovo jméno
Jméno obou paní
Cheprem
ManželkyHetepheres II.[7][8] a Chentetka[9] [8]
OtecChufu)[2][6][10]
Matkaneznámá
NarozeníDesetiletí do 2610 př. n. l.
Úmrtí2475 př. n. l.[3]
Hrobkapyramida u Abú Rawáše[6][10] (u Abú Roášu[2])
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Radžedef (dříve též Džedefhor) byl egyptský panovník 4. dynastie. Vládl přibližně v letech 2482–2475 př. n. l.[3][4] Na trůn nastoupil po svém otci Chufuovi[2], jeho matkou byla jeho vedlejší žena. Pravděpodobně byl uzurpátorem, zabil svého staršího vlastního bratra, prince Kewaba který byl právoplatným dědicem trůnu. Za ženu si vzal Heteperes II.[7], která byla vdovou po jeho bratrovi. Tím legalizoval své nástupnictví. Jeho hlavní manželkou byla Chentetka.[9] Měl tři syny (Setka, Baka, Hernet) a dceru Neferhetepes.[11] Neví se nic ani o jeho vládě a činech.[2] V době jeho panování narůstal význam slunečního kultu[12], což odráží i samotné panovníkovo jméno Radžedef.[6] Radžedef se stal prvním faraonem, který začal používat titul „syn Reův“.[6][12][13] Někteří egyptologové si myslí, že Radžedef byl dědem Vesrerkafa, zakladatele 5. dynastie.[14]

Zbytky pyramidy Radžedefa k Gíze

Králova hrobka

Radžedef si nechal postavit pyramidu poblíž dnešní vesnice Abú Rawáš[6], která se nachází asi 10 km severozápadním směrem od Káhiry[2] (asi 8[15] kilometrů severně (severozápadně[13]) od Gízy[10]) na skalních útesech[6] z vápence vypínajících se vysoko nad údolím Nilu.[15] Proto se půdorys jeho zdejších staveb tak liší od jiných pyramidových komplexů.[6] Panovníkova pyramida je nejseverněji položená pyramida v Egyptě.[2] Stavba pyramidy skončila brzy po jejím zahájení.[13] Její základna měla rozměry asi 100×100 metrů.[2] Její trosky pokrývají zhruba polovinu původní plochy a zvedají se do výšky 10 metrů.[2] Velmi špatný stav zachování je způsoben mj. těžbou kamene, která probíhala především na počátku 19. století, kdy odtud směrem do Káhiry každý den odjíždělo 300 po okraj naložených velbloudů.[15] Archeologové nyní upouštějí od teorie, že pyramida nebyla nikdy dokončena. Nejnovější výzkumy dokazují, že Radžedef stihl svoji pyramidu dokončit, avšak velká část pyramidy byla ve 2. století rozebrána. V lepším stavu se zachovala pouze podzemní část,[2] pohřební komora je však zasypaná a nepřístupná.[2] Vyskytují se domněnky, že by se v ní mohl nacházet Radžedefův sarkofág.[2]

Protože se v Abú Rawáši našlo množství rozbitých faraonových soch, domnívali se egyptologové dříve, že Radžedef si uzurpoval trůn na úkor svého staršího bratra Kauaba a po smrti byl proto zatracen.[6][11] Mezi fragmenty více než 20 soch se však dochovala jedna celkem nedotčená, která zobrazovala panovníka jako sfingu.[15] Kromě této sfingy se zachovala hlava jiné sfingy tohoto panovníka vyrobená z červeného křemene opracovaná v největší umělecké kvalitě.[15] Použití červené barvy souviselo se slunečním kultem, ale i s tím, že tato barva se podobá barvě lidského těla.[12] Jedná se o vůbec nejstarší sochy sfing v Egyptě, o něco málo starší než slavná Rachefova sfinga v Gíze.[15]

Také existuje mnoho spekulací o důvodu stavby Radžedefovy hrobky mimo Gízu, kde byli pohřbeni jeho předchůdci. Možná se chtěl takto oddálit od své rodiny kvůli možným dynastickým sporům, zatímco Rachef si svoji hrobku postavil opět v Gíze. Zajímavé je také podotknout, že celkově faraoni 4. dynastie přesouvali místo, kde stavěli své pyramidy, čím dál severněji. Snofru postavil jednu pyramidu v Médúmu a pak se rozhodl postavit další dvě severněji v Dahšúru. Chufu postavil svou pyramidu severněji v Gíze a hrobka Radžedefa v Abú Rawáši je opět severněji. Třetím důvodem mohl být fakt, že se lokalita Abú Rawáše nachází na druhém břehu naproti Iunu (v této době stoupá sluneční kult).[16]

Odkazy

Reference

  1. ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha: Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 85. 
  2. a b c d e f g h i j k l ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha: Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 262. 
  3. a b c HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky) 
  4. a b VERNER, Miroslav. Abúsír.V srdci pyramidových polí. Praha: Nakladatelství Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2700-9. S. 65–73. 
  5. VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 517. 
  6. a b c d e f g h i VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 397. 
  7. a b Hetepheres II. [online]. 2010. Dostupné online. 
  8. a b TYLDESLEY, Joyce. Kronika egyptských královen. ?: Mladá fronta, ?. 224 s. ISBN 978-80-204-1642-1. Kapitola Královny věku pyramid, s. 36. 
  9. a b Chentetka [online]. 2010. Dostupné online. 
  10. a b c KREJČÍ, Jaromír; MAGDOLEN, Dušan. Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 NEJ ze starého Egypta. Praha: Libri, 2005. 416 s. ISBN 80-7277-251-1. S. 234. 
  11. a b Pharoah Otline [online]. 2005. Dostupné online. (anglicky) 
  12. a b c KREJČÍ, Jaromír; MAGDOLEN, Dušan. Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 NEJ ze starého Egypta. Praha: Libri, 2005. 416 s. ISBN 80-7277-251-1. S. 286. 
  13. a b c SHAW, Ian. Dějiny starověkého Egypta. Brno (?): Mladá fronta, 2003. 530 s. ISBN 80-7257-975-4. Kapitola Stará říše, s. 112. 
  14. SHAW, Ian. Dějiny starověkého Egypta. Brno (?): Mladá fronta, 2003. 530 s. ISBN 80-7257-975-4. Kapitola Stará říše, s. 124. 
  15. a b c d e f KREJČÍ, Jaromír; MAGDOLEN, Dušan. Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 NEJ ze starého Egypta. Praha: Libri, 2005. 416 s. ISBN 80-7277-251-1. S. 285. 
  16. http://www.ancient-egypt.org/history/old-kingdom/4th-dynasty/djedefre/pyramid-complex-at-abu.html

Související články

Externí odkazy

Předchůdce:
Chufu
Znak z doby nástupuEgyptský král
2482–2475 př. n. l.
Znak z doby konce vládyNástupce:
Rachef

Média použitá na této stránce

Pschent2.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
Dvojitá koruna Dolního a Horního Egypta
Egyptian illustration from the public domain, digitally enhanced by rawpixel-com 104.jpg
Autor: Rawpixel, Licence: CC BY-SA 4.0
Ramses-Meïamoun fight against Katas on the edge of Orontes from Histoire de l'art égyptien (1878) by Émile Prisse d'Avennes (1807-1879). Digitally enhanced by rawpixel.
Pyramid of Djedefre 01.jpg
Autor: Jon Bodsworth, Licence: Copyrighted free use
Djedefre's Pyramid at Abu Rawash was originally 106.2 metres square and 68 metres high. Quarrying since Roman times has now removed almost all the structure of the Pyramid. The photograph shows the Pyramid viewed from the North East.