Rada Evropské unie

Rada Evropské unie
Logo Rady Evropské unie
Logo Rady Evropské unie
Vznik1. července 1967
TypInstituce Evropské unie
SídloBudova Europa, Brusel
Souřadnice50°50′29,04″ s. š., 4°22′53″ v. d.
PředsednictvíBelgieBelgie Belgie
(od 1. ledna 2024)
Generální tajemniceThérèse Blancheová
(od 1. listopadu 2022)
Členové27 (1 na členský stát)
Mateřská organizaceEvropská unie
Oficiální webwww.consilium.europa.eu
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Evropská unie
Vlajka Evropské unie

Tento článek je o:
Politice a institucích
Evropské unie

Parlament
Rada Evropské unie
Evropská rada
Komise
Soudní dvůr
Ostatní instituce
Politika
Volby

  

Rada Evropské unie (též Rada ministrů, v právních dokumentech EU jen Rada) je nepermanentním, kolektivním vrcholným orgánem Evropské unie, který reprezentuje zájmy členských států. Její hlavní činností je přijímání legislativy společně s Evropským parlamentem, jako reprezentantem občanů Unie.

Rada Evropské unie představuje orgán, v němž jsou zastoupeny členské státy, a to vždy jedním zástupcem na ministerské úrovni zplnomocněným zavazovat svou vládu. Příslušným ministrem je ministr, do jehož resortu spadá projednávaná agenda. Může tedy zasedat i několik složení Rad současně. Dříve (do listopadu 1993) proto byla Rada výstižně zvána „Radou ministrů“. V předsednictví Rady se členské země střídají po šesti měsících.

Agenda Rady je připravována Výborem stálých zástupců (COREPER), který tvoří stálí zástupci členských zemí EU v Bruselu (většinou se jedná o velvyslance nebo zástupce velvyslanců dané země při Evropské unii), kteří se scházejí obvykle jednou až dvakrát týdně. Tento výbor řídí práci asi 250 výborů a pracovních skupin, kde se na pracovní úrovni a za účasti zástupců gesčních ministerstev připravují podklady pro následné projednávání COREPERem a Radou.

Váha členských států při hlasování dle Smlouvy z Nice

Europa building v Bruselu je od května 2017 oficiálním sídlem Rady EU
Zasedání Rady Evropské unie v prosinci 2017

Jak vyplývá z čl. 205 Smlouvy o založení Evropského společenství, pokud má být hlasováno kvalifikovanou většinou (což je pravidlem – prostou nadpoloviční většinou se hlasuje v podstatě pouze o procedurálních otázkách), je pro přijetí návrhu nutné naplnění těchto tří podmínek (tzv. systém trojí většiny):

1) Minimálně 260 hlasů z 352 (tj. 73,9 %), přičemž hlasy jsou státům přiděleny takto:

  • Německo, Francie, Itálie… 29
  • Španělsko, Polsko… 27
  • Rumunsko… 14
  • Nizozemsko… 13
  • Belgie, Česko, Řecko, Maďarsko, Portugalsko… 12
  • Rakousko, Švédsko, Bulharsko… 10
  • Dánsko, Chorvatsko, Irsko, Litva, Slovensko, Finsko… 7
  • Kypr, Estonsko, Lotyšsko, Lucembursko, Slovinsko… 4
  • Malta… 3

2) Pro návrh se vysloví nadpoloviční většina členských států (tj. 15), u návrhů nepředložených Evropskou komisí (méně časté) jsou nutné dvě třetiny členských států (tj. 19).

3) Součet počtu obyvatel zemí, které s návrhem souhlasí, musí představovat minimálně 62 % celkové populace EU. Dosažení se ověřuje pouze na žádost členského státu.

Tato současná úprava byla zavedena Smlouvou z Nice v roce 2003 a s výše uvedeným rozdělením hlasů je aplikována od posledního rozšíření o Chorvatsko 1. července 2013.

Váha členských států při hlasování dle Lisabonské smlouvy

Tato změna váhy hlasů je účinná od roku 2014, přičemž až do roku 2017 mohl členský stát požadovat hlasování podle kritérií Smlouvy z Nice. Pro posouzení dosažení kvalifikované většiny jsou stanovena dle čl. 16 Smlouvy o EU následující kritéria (tzv. systém dvojí většiny):

  • většinu musí tvořit alespoň 55 % členských států, tedy 15,
  • většina musí reprezentovat minimálně 65 % obyvatelstva Unie,
  • blokační menšinu musí tvořit nejméně čtyři členské státy (jinak se kvalifikovaná většina považuje za dosaženou).

Hlasování o povinných uprchlických kvótách

Dne 22. září 2015 schválili ministři vnitra členských států EU na jednání Rady Evropské unie povinné kvóty pro přerozdělování migrantů v rámci Evropské unie. Proti návrhu hlasovali ministři vnitra České republiky, Slovenska, Maďarska a Rumunska, Finsko se zdrželo hlasování a ministři ostatních zemí s návrhem souhlasili. Přestože Česká republika hlasovala proti rozhodnutí, byla přehlasována kvalifikovanou většinou, protože nebylo třeba souhlasu všech členských států, nýbrž stačil pouze souhlas 55 % členských států reprezentujících 65 % obyvatel EU. Slovenský premiér Robert Fico v reakci na schválení kvót uvedl, že kvóty nebudou na území Slovenska uplatněny a podal žalobu na Radu Evropské unie.[1][2] 2. dubna 2020 dospěl Soudní dvůr EU k závěru, že Česko, Polsko a Maďarsko odmítáním povinných kvót nesplnily své povinnosti plynoucí z evropského práva.[3]

Předsednictví zemí

Podrobnější informace naleznete v článku Předsednictví Rady Evropské unie.

Předsednictví Rady Evropské unie odpovídá za fungování Rady Evropské unie a je také zákonodárcem EU. Toto předsednictví rotuje mezi členskými státy EU každých šest měsíců. Úkolem předsednictví je předsedat zasedáním Rady, určovat její program a usnadňovat dialog na zasedáních Rady i s dalšími orgány EU.

Lisabonská smlouva snížila význam předsednictví oficiálním oddělením Evropské rady od Rady Evropské unie.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Evropští ministři schválili uprchlické kvóty, Slovensko je ostře proti [online]. iDNES.cz, 22. září 2015. Dostupné online. 
  2. ↑ Slovensko chce zpochybnit pravomoc ministrů vnitra při schvalování uprchlických kvót. Novinky.cz [online]. Borgis, 10. listopadu 2015. Dostupné online. 
  3. ↑ Odmítáním uprchlických kvót porušilo Česko své povinnosti, rozhodl soud EU. Novinky.cz [online]. Borgis, 2. dubna 2020. Dostupné online. 

Literatura

  • Jak funguje Evropská unie. Průvodce institucionálním rámcem EU. Lucemburk 2013, s. 14–18.
  • MCCORMICK, John: Understanding the European Union. A Concise Introduction. 6th ed. 2014, s. 84–87.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
European stars.svg
The twelve golden European Union stars.
EP 2009 PIE.png
Autor: JLogan, Licence: CC BY-SA 3.0
Chart of the results of the 2009 European election by the groups in Parliament, intended to replace Image:Composition of the European Parliament.svg.
  • In order to allow the chart to be used on all wikis, the chart has no annotations in English.
  • The colours follow the convention established on English Wikipedia and are coloured to the following schema:

 
Conservative/Christian Democrat (EPPD)
 
Conservatives only (ECR)
 
Social Democrats (S&D)
 
Communist/Far-Left (EUL/NGL)
 
Liberal/Centrist (ALDE)
 
Green/Regionalist (,G/EFA)
 
Independents (NI)
 
Eurosceptics (,EFD)
European Union legislative triangle.svg
Autor: aJAX, Licence: CC BY-SA 4.0
The legislative triangle of the European Union
Eurozone.svg
Eurozone
 
Countries using the Euro de jure
 
Countries and territories using the Euro de facto
 
EU member states that are outside the Eurozone
Schengen Agreement map.svg
Autor: Ssolbergj; description by Martinvl, Licence: CC BY-SA 4.0
Map showing the extent of theSchengen Agreement.
 
Signatories to the Schengen Agreement
 
Signatories to the Common Travel Area (Cooperates with the Schengen Area)
 
Legally bound to join the Schengen Area
EP Groups 1979-2009.png
Autor: JLogan, Licence: CC BY-SA 3.0
Chart of the results of each European election by their group in Parliament, intended to replace Image:Ep1979-2004.png.
  • In order to allow the chart to be used on all wikis, the chart has no annotations in English.
  • The chart has no exact percentages on it because exact percentages vary dependent on which source you're looking at: the problems inherent in assembling results from multiple member states, who supply results in different languages at different dates, using different methods, means that even reliable sources differ slightly when compared to each other. To get around this problem, the percentages depicted are based on the agreed average on English Wikipedia.
  • The colours follow the convention established on English Wikipedia and are coloured to the following schema:

 
Conservative/Christian Democrat (CD,EPP (79-92),EPP (92-99),FE,EPP-ED)
 
Conservatives only (C,ED,ECR)
 
Social Democrats (S,SOC,PES,S&D)
 
Communist/Far-Left (COM,LU,EUL,EUL/NGL)
 
Liberal/Centrist (L,LD,LDR,ERA,ELDR,ALDE)
 
National Conservatives (UDE,EPD,EDA,UFE,UEN)
 
Greens only (G)
 
Green/Regionalist (RBW (84-89),RBW (89-94),G/EFA)
 
Heterogeneous (CDI,TGI)
 
Independents (NI)
 
Eurosceptics (EN,I-EN,EDD,IND/DEM,EFD)
 
Far-Right Nationalist (ER,DR,ITS)
Council of the EU and European Council.svg
This is a logo for European Council and the Council of the European Union. The logo is inspired by the lantern-shaped structure at the heart of the Europa building, the headquarters of both institutions.
European Council (38185339475).jpg
Autor: EU2017EE Estonian Presidency, Licence: CC BY 2.0
Photo: Tauno Tõhk (EU2017EE)
Europa building in July 2017.jpg
Autor: Guy Delsaut, Licence: CC BY-SA 4.0
Europa building, siège du Conseil européen et du Conseil de l'Union européenne, à Bruxelles
Structure - Council of the European Union (2020).png
Autor: Arkhandar, Licence: CC BY-SA 4.0
The structure of the Council of the European Union as of 1 February 2020.