Radegast Parolek

prof. PhDr. Radegast Parolek, DrSc.
Narození	1. prosince 1920 Podolí
Úmrtí	15. září 2019 (ve věku 98 let) Praha
Místo pohřbení	Butovický hřbitov
Povolání	pedagog, spisovatel, překladatel, rusista, literární historik, baltista, literární vědec a literát
Témata	baltské jazyky, ruština, baltistika, rusistika, překlady z ruštiny, překlady z litevštiny, literární věda a překlad
Ocenění	Řád tří hvězd
Rodiče	František Parolek
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Radegast Parolek (1. prosince 1920 Podolí – 15. září 2019 Praha) byl vysokoškolský pedagog, překladatel z litevštiny a lotyštiny a autor několika prací o ruské literatuře a literatuře Pobaltí. Zasloužil se o obnovení kabinetu baltistiky Ústavu východoevropské slavistiky ČSAV.

Radegast se narodil jako nejstarší ze tří dětí legionáře Františka Parolka a jeho litevské manželky Dagmar Salmiņšové v tehdejším pražském předměstí Podolí v legionářské kolonii v Lopatecké ulici. Po smrti obou rodičů byli sourozenci vychováváni v rodině pěstouna, štábního kapitána Vaňka. Po absolutoriu měšťanské školy v Podolí odešel studovat na střední školu Atheneum, kde složil maturitu. Po uzavření vysokých škol v roce 1939 nemohl nastoupit k vysokoškolskému studiu, proto absolvoval kurs na obchodní akademii v Resslově ulici a nastoupil jako referent do továrny na laky ve Vysočanech, kde přečkal druhou světovou válku.

Roku 1945 nastoupil jako dramaturg a lektor do divadla v Ústí nad Labem, a zároveň na studia české a ruské literatury Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, navštěvoval semináře Bohumila Mathesia a Jana Mukařovského. V roce 1947 obdržel čtyřleté stipendium na filologii a rusistiku na filozoficko-historickou fakultu univerzity do Leningradu, kde tři čeští stipendisté založili seminář bohemistiky. Mezi vyučujícími ještě před politickými čistkami zastihli éru ruských strukturalistů, jako byli Viktor Šklovskij a Jurij Lotman, a docenta Tomaševského, katedru vedla docentka Jakubinská. V roce 1951 obhájil disertační práci o ruské literární kritice a v říjnu toho roku se vrátil do Československa. Po krátké epizodě v redakci Tvorby nastoupil znovu na filozofickou fakultu k profesoru Mukařovskému, kde se specializoval na klasickou ruskou literaturu a literatury malých národů Ruského impéria. Habilitoval se a v roce 1968 získal profesuru. ^[1]

Byl držitelem nejvyššího lotyšského státního vyznamenání Řádu tří hvězd ve stupni komandér (1997).

Zemřel roku 2019 a byl pohřben na Butovickém hřbitově.

Jeho pradědeček Parolec byl francouzského původu, přišel na Moravu s Napoleonovým vojskem, prchajícím z Ruska. Jeho otec František Parolek pocházel ze Starých Hutí na Uherskohradišťsku, byl nedostudovaný malíř, archivář, básník, esejista a ruský legionář. Matka Dagmar Salmiņšová byla dcerou litevského sládka, pocházela z Rigy a otec se s ní seznámil v legiích, oženil se s ní na Sibiři v Irkutsku, přivezl ji z legií. Radegast se narodil jako nejstarší ze tří dětí legionáře Františka Parolka (1877–1926) a jeho litevské manželky Dagmar Salmiņšové († 1928) v Podolí v legionářské kolonii v Lopatecké ulici. V šesti letech mu na tuberkulózu zemřel otec a v osmi letech matka, která se TBC nakazila od otce. Měl mladší sourozence Mojmíra a Dagmar. Vyrůstali pod vedením pěstouna, štábního kapitána Vaňka. Letní prázdniny sourozenci prožívali v Krnsku, kde vojáci vybudovali skautský tábor.

Radegast Parolek je autorem studie

• Fjodor Michajlovič Dostojevskij, Praha : Orbis, 1963,

a řady dalších literárních studií.

• Eduardas Mieželaitis: Ikarův stín

• Anna Baugová: Tři dobré věcí
• Rainis: Daleké ozvěny
• Kārlis Skalbe: Jak jsem plul ke královně Severu
• Andrejs Pumpurs: Souboj nad propastí, převyprávění umělého eposu Lāčplēsis

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Radegast Parolek
• Profil na webu Obce překladatelů
• Profil v databázi KDO JE KDO v české slavistice (Slovanská knihovna NK ČR)