Radek Sikora

Radek Sikora
Osobní informace
Datum narození	9. listopadu 1976 (47 let)
Stát	Česko Česko
Klubové informace
Aktivní roky	1997 až 2011
Kluby	FBC Ostrava UHC Grünenmatt
Trenérská kariéra
Roky
2011–2012 od 2012	UHC Grünenmatt SV Wiler-Ersigen
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Přehled medailí
Mistrovství světa
stříbro	MS 2004	Česko
bronz	MS 2010	Česko
1. liga
stříbro	1998/1999	FBC Ostrava
bronz	1999/2000	FBC Ostrava
bronz	2001/2002	FBC Ostrava
stříbro	2002/2003	FBC Pepino Ostrava
Unihockey Prime League (trenér)
zlato	2013/2014	SV Wiler-Ersigen
zlato	2014/2015	SV Wiler-Ersigen
zlato	2016/2017	SV Wiler-Ersigen
stříbro	2017/2018	SV Wiler-Ersigen
zlato	2018/2019	SV Wiler-Ersigen
stříbro	2020/2021	SV Wiler-Ersigen
stříbro	2021/2022	SV Wiler-Ersigen
zlato	2022/2023	SV Wiler-Ersigen
stříbro	2023/2024	SV Wiler-Ersigen

Radek Sikora (* 9. listopadu 1976) je český florbalový trenér a bývalý útočník a reprezentant. Jako hráč je dvojnásobný vicemistr Česka a vicemistr světa z roku 2004. Jako asistent trenéra SV Wiler-Ersigen je pětinásobný mistr Švýcarska.

Syn Radka Sikory a jeho jmenovec je také hráč florbalu.^[1][2]

Sikora začínal s florbalem v klubu FBC Ostrava. Za ten poprvé nastoupil v mužském týmu v nejvyšší soutěži v sezóně 1997/1998.^[3] V létě 1998 Ostrava vyhrála jako první český tým Czech Open.^[4] V následující sezóně získal s klubem první vicemistrovský titul. V sezóně 1999/2000 vstřelil rozhodující gól v zápase o třetí místo.^[5] Další bronz získal s týmem o dva roky později. V sezóně 2002/2003 byl nejproduktivnějším hráčem play-off^[6] a získal druhý vicemistrovský titul.^[7]

Po sezóně odešel do švýcarského klubu UHC Grünenmatt,^[8][9][10] který v té době hrál 1. ligu, tedy třetí nejvyšší švýcarskou soutěž. V roce 2005 pomohl týmu k postupu do National League B a o dva roky později i k postupu do nejvyšší soutěže (NLA). V týmu během svého působení hrál i s dalšími českými hráči, například Tomášem Chrápkem, Danielem Šebkem, Alešem Zálesným a Tomášem Trnavským.^[11][12][13] Po konci své vrcholové hráčské kariéry v roce 2011 působil v klubu rok v roli trenéra.^[14]

V roce 2012 přijal angažmá jako trenér mládeže v klubu SV Wiler-Ersigen, mistru Švýcarska.^[11] Později se stal i asistentem trenéra mužů. V této roli byl u zisku pěti mistrovských titulů v letech 2014, 2015, 2017, 2019 a 2023.^{[15][16][17][18][2]} V klubu se potkal i s dalšími českými hráči, mimo jiné s Danielem Šešulkou a znovu s Danielem Šebkem.^[17] Jako trenér vede v klubu i svého syna Radka Sikoru mladšího.^[19] Takto oba získali mistrovský titul v roce 2023 a další tři vicemistrovské v letech 2021, 2022 a 2024.^{[20][21][2][22]}

Sikora reprezentoval Česko na pěti mistrovstvích světa mezi lety 2002 a 2010. Patří tak k českým hráčům s nejvyšším počtem účastí. Na mistrovství v roce 2004 získal první českou stříbrnou medaili. Na turnaji patřil k nejproduktivnějším českým hráčům, mimo jiné vstřelil dva góly v prvním českém vítězném semifinále.^[23][24][25] Zúčastnil se i šampionátu v roce 2008,^[26][27] kde v prohraném utkání o třetí místo proti Švýcarsku vstřelil dva góly a byl vyhlášen nejlepším českým hráčem.^[28] Na svém posledním mistrovství v roli hráče v roce 2010 získal bronz.^[29]

Již v roce 2012 pomáhal v realizačním týmu reprezentace.^[30] V roce 2016 se stal oficiálně asistentem reprezentačního trenéra Radima Cepka, a v této roli se ve stejném roce zúčastnil mistrovství světa.^[31][32][33] Asistenta dělal i pod Petri Kettunenem na Světových hrách 2017 a na mistrovství v roce 2018.^[34][35][36]

V roce 2021 se stal asistentem u švýcarské reprezentace do 23 let.^[1]

Umístění	Soutěž
4.	Mistrovství světa ve florbale 2002
	Mistrovství světa ve florbale 2004
4.	Mistrovství světa ve florbale 2006
4.	Mistrovství světa ve florbale 2008
	Mistrovství světa ve florbale 2010
4.	Mistrovství světa ve florbale 2016 (asistent trenéra)
4.	Florbal na Světových hrách 2017 (asistent trenéra)
4.	Mistrovství světa ve florbale 2018 (asistent trenéra)

Sikora byl zařazen do Síně slávy klubu FBC Ostrava.^[37]

• Profil na webu Swiss Unihockey (německy)
• Profil na webu IFF (anglicky)