Radek Zbořil

Prof. RNDr. Radek Zbořil, Ph.D.
Prof. RNDr. Radek Zbořil, Ph.D. (25. září 2013)
Prof. RNDr. Radek Zbořil, Ph.D. (25. září 2013)
Narození21. května 1973 (51 let)
Alma materUniverzita Palackého v Olomouci
PracovištěRegionální centrum pokročilých technologií a materiálů
VŠB-TUO, Centrum nanotechnologií
Oborynanomateriály, chemie
OceněníCena města Olomouce (2014)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Radek Zbořil (* 21. května 1973) je profesor fyzikální chemie specializující se na výzkum nanomateriálů a jeden z nejcitovanějších českých i světových vědců.[1]

V letech 2010–2020 byl generálním ředitelem Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů v Olomouci.[2] V letech 2012–2019 byl ředitelem národního Centra kompetence Technologické agentury ČR, v rámci kterého se podílel na vývoji nových nanotechnologií a biotechnologií pro čištění vod a půd.[3] Podílel se například na objevu prvních nekovových magnetů,[4] řízení elektrických vlastností molekul pomocí nanomateriálů[5] nebo rezistence bakterií vůči nanočásticím stříbra.[6]

V letech 2018,[1] 2019[7] i 2020[8] byl americkou společností Clarivate Analytics zařazen na seznam nejcitovanějších vědců světa – tzv. Highly Cited Researchers.

Působí také na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě v Ostravě, kde vede výzkum v oblasti aplikací uhlíkových nanomateriálů. Prof. Zbořil patří k významným propagátorům nanotechnologií v Česku.[9][10][11]

Výzkumné zaměření

Radek Zbořil se ve svém výzkumu zabývá přípravou nízkodimenzionálních nanomateriálů na bázi uhlíku a kovů pro aplikace v medicíně, elektronice, magnetismu, energetice či v životním prostředí. Stál například u objevu nejtenčího známého izolantu – dvoudimenzionálního fluorografenu[12], prvního nekovového uhlíkového magnetu[13], či jednodimenzionálních nekovových polymerních vodičů[14].

Podílel se také na návrhu metody řízení elektrických a magnetických vlastností molekul pomocí 2D materiálů[15] nebo na vývoji tzv. uhlíkových kvantových teček pro optické měření teploty v živých buňkách[16].

Zasloužil se také o popis antibakteriálních a antifungálních vlastností nanočástic stříbra a vývoj technologií jejich použití v boji s bakteriálními infekcemi[17].

Se svým týmem přispěl také k vývoji nové metody urychlení chemických reakcí pomocí jednotlivých atomů kovů[18].

Radek Zbořil je původcem či spolupůvodcem řady tuzemských, evropských i US patentů a zasloužil se o zavedení nových technologií v oblasti životního prostředí, potravinářství či medicíny. Přispěl k zavedení technologií výroby a aplikace nanočástic železa pro čištění podzemních vod[19], vývoji metody pro kontrolu autenticity chemických a potravinářských produktů[20][21] , technologie separace antibakteriálních proteinů z kravského mléka[22], zavedení metody antimikrobiální úpravy povrchů pomocí nanočástic stříbra[23] nebo výroby magnetických nanočástic pro izolaci virové RNA v rámci diagnostiky COVID-19[24][25].

Profesní život

Radek Zbořil absolvoval v roce 1996 obor Matematika-chemie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Po ukončení doktorského studia (2000) se účastnil několika zahraničních stáží například na University of Delaware a University of Tokyo. V r. 2010 se stal  profesorem fyzikální chemie jako jeden z nejmladších profesorů v ČR (37 let).[zdroj?] V letech 2010–2020 působil jako generální ředitel Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM). Od r. 2020 působí také v Centru nanotechnologií na VŠB-TUO v Ostravě, kde vede skupinu věnující se interakcím biomolekul s uhlíkovými nanomateriály.

Účast na grantových projektech

Profesor Zbořil byl řešitelem, spoluřešitelem či spoluautorem návrhu více než 30 národních a mezinárodních grantových projektů.  Podílel se na získání grantů s celkovou dotací pro Univerzitu Palackého téměř 2 miliardy. Kč. [2]

Nejvýznamnější mezinárodní projekt:

7FP-NMP: Taking Nanotechnological Remediation Processes from Lab Scale to End User Applications for the Restoration of a Clean Environment [26] (2013–2017; řešitel za UP).

Významné projekty s podporou Evropských strukturálních fondů:

MŠMT OP VVV: Excelentní výzkum: Nanotechnologie pro budoucnost, 2018–2022, dotace 335 mil. Kč, řešitel.[27]

MŠMT OP VVV: Excelentní týmy: Pokročilé hybridní nanostruktury pro aplikaci v obnovitelných zdrojích energie, 2017–2022, dotace 132 mil. Kč, řešitel.[28]

Významné projekty s podporou Technologické agentury, resp. Grantové agentury ČR:

TAČR, Centrum kompetence: Ekologicky šetrné nanotechnologie a biotechnologie pro čištění vod a půd, 2012-2019, celková dotace cca 300 mil. Kč, řešitel/ředitel.[29]

GAČR, projekt EXPRO, Ovlivnění elektronických vlastností organometalických molekul pomocí jejich nekovalentních interakcí s rozpouštědly, ligandy a 2D nanosystémy, 2019–2023; celková dotace 53 mil. Kč, spoluřešitel.[30]

Publikační činnost

Profesor Zbořil je autorem nebo spoluautorem více než 500 vědeckých publikací v mezinárodních recenzovaných časopisech. Je korespondujícím autorem  časopisů vydávaných Nature Publishing Group (např. Nature Nanotechnology, Nature Communications), Americkou chemickou společností (např. Chemical Reviews, ACS Nano, Journal of the American Chemical Society, Nano Letters), Královskou chemickou společností (např. Chemical Society Reviews), společností Wiley (např. Advanced Materials, Angewandte Chemie, Advanced Functional Materials) či společností Elsevier (např. Nano Today, Progress in Materials Science).

Prof. Zbořil je také autorem více než 20 příspěvků a kapitol v knihách publikovaných např. Americkou chemickou společností, společností Wiley nebo Americkým institutem fyziky. [2]

Jeho práce získaly více než 40 000 citací. V roce 2019 byl s více než 6 700 citacemi vůbec nejcitovanějším českým vědcem.[31][2]

Publikační a citační údaje aktuální k datu: prosinec, 2020.

Ocenění, členství ve vědeckých společnostech a edičních radách

  • 2020 – Highly Cited Researcher v oboru chemie
  • 2019 – Highly Cited Researcher v oboru „cross-field“
  • 2018 – Highly Cited Researcher v oboru chemie
  • 2018 – Hlavní organizátor česko-americké konference o nanotechnologiích pod záštitou ambasadora USA, Stephena Kinga[32]
  • 2018 – Cena Wernera von Siemense za nejlepší disertační práci – vedoucí práce.
  • 2016 – Vítězství v kategorii Chemie, zemědělství, zdravotnictví a biotechnologie za vynález Systém a způsoby pro ověřování pravosti výrobku, Mezinárodní výstava technických novinek, patentů a vynálezů INVENT ARENA
  • 2015 – Cena města Olomouce za rok 2014 za oblast vědy a výzkumu
  • 2011 – Cena Ministra školství mládeže a tělovýchovy za mimořádné výsledky ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích
  • 1998 – Cena Ministra školství mládeže a tělovýchovy za práci v oboru termální dekompozice síranu železnatého
  • Hlavní odborný garant mezinárodní konference Nanocon[33]
  • Člen Vědecké rady oboru chemie Nadačního fondu Neuron[34] (2015-2019)
  • Zakladatel mezinárodní série přednášek Rudolf Zahradník Lecture Series[35]
  • Člen ediční rady časopisu Applied Materials Today (vydavatelství Elsevier)
  • Člen ediční rady časopisu Scientific Reports (vydavatelství Nature Publishing Group)
  • Člen ediční rady časopisu View (vydavatelství Wiley)
  • Člen ediční rady časopisu Nanomaterials (vydavatelství MDPI)

Retrahované články

Tři články, kterých byl profesor Zbořil spoluautorem, autorský tým stáhl kvůli pochybení prvních autorů článků. Jedná se o článek Tuček et al. Nature Communications 2016[36], ve kterém autoři popsali zapouzdření ultramalých částic železa do uhlíkové matrice. Práci autorský tým retrahoval kvůli ztrátě zdrojových dat ke dvěma obrázkům, přestože přeměření v zahraničích laboratořích potvrdila validitu práce[37] a externí odborníci vyloučili jakékoliv etické pochybení.

Druhou práci, kterou autorský tým stáhl, je práce Heřmánek et al. JACS 2007[38] z důvodu nekonzistence rtg-difrakčních dat, která měřil první autor práce. Profesor Zbořil považuje jakékoliv propojování jeho jména s těmito pochybeními za účelové politické akty spojené se vznikem VŠ ústavu Catrin na UP v Olomouci, jehož je dlouhodobě jedním z hlavních podporovatelů, zatímco vznik ústavu dlouhodobě odmítá vedení Přírodovědecké fakulty UP[39].

Třetí retrahovaná práce je z Catalysis Today 328, 111-117 (2019),[40] kde opět šlo o chybné vyobrazení, jmenovitě u fotoaktivity kysličníku titaničitého.[41]

Reference

  1. ↑ a b Mezi nejcitovanějšími vědci je 12 badatelů působících v Česku | Věda. Lidovky.cz [online]. 2018-12-02 [cit. 2021-01-08]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d Prof. Radek Zbořil, Ph.D. [online]. Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů [cit. 2018-09-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-11. (anglicky) 
  3. ↑ MATERIÁLŮ, Regionální centrum pokročilých technologií a. Regional Centre of Advanced Technologies and Materials [online]. [cit. 2021-01-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Událostí roku pro českou vědu byl objev nekovového magnetu. Stojí za ním olomoučtí chemici. Olomouc [online]. 2017-12-25 [cit. 2021-01-08]. Dostupné online. 
  5. ↑ Vědci odhalili nový způsob řízení vlastností molekul supertenkou tuhou. iDNES.cz [online]. 2018-09-06 [cit. 2021-01-08]. Dostupné online. 
  6. ↑ Olomoučtí vědci umí zrušit odolnost bakterií vůči nanostříbru | Věda. Lidovky.cz [online]. 2018-01-25 [cit. 2021-01-08]. Dostupné online. 
  7. ↑ Prestižní úspěch olomoucké univerzity: mezi nejcitovanějšími vědci na světě jsou tři její zástupci. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2021-01-08]. Dostupné online. 
  8. ↑ MATERIÁLŮ, Regionální centrum pokročilých technologií a. Regional Centre of Advanced Technologies and Materials [online]. [cit. 2021-01-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Radek Zbořil - Hyde Park Civilizace | Česká televize. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  10. ↑ Vynálezy z říše Nano. Detektor výbušnin i teploměr pro buňky. iDNES.cz [online]. 2017-12-26 [cit. 2021-01-08]. Dostupné online. 
  11. ↑ MRÁZOVÁ, Šárka. Pátrání je na vědě to nejúžasnější, říká oceňovaný šéf olomouckého nanocentra Zbořil. Hospodářské noviny (iHNed.cz) [online]. 2018-12-31 [cit. 2021-01-08]. Dostupné online. 
  12. ↑ ZBOŘIL, Radek; KARLICKÝ, František; BOURLINOS, Athanasios B. Graphene Fluoride: A Stable Stoichiometric Graphene Derivative and its Chemical Conversion to Graphene. Small. 2010, roč. 6, čís. 24, s. 2885–2891. Dostupné online [cit. 2021-01-10]. ISSN 1613-6829. DOI 10.1002/smll.201001401. PMID 21104801. (anglicky) 
  13. ↑ TUČEK, Jiří; HOLÁ, Kateřina; BOURLINOS, Athanasios B. Room temperature organic magnets derived from sp 3 functionalized graphene. Nature Communications. 2017-02-20, roč. 8, čís. 1, s. 14525. Dostupné online [cit. 2021-01-10]. ISSN 2041-1723. DOI 10.1038/ncomms14525. (anglicky) 
  14. ↑ CIRERA, Borja; SÁNCHEZ-GRANDE, Ana; DE LA TORRE, Bruno. Tailoring topological order and π- conjugation to engineer quasi-metallic polymers. Nature Nanotechnology. 2020-06, roč. 15, čís. 6, s. 437–443. Dostupné online [cit. 2021-01-10]. ISSN 1748-3395. DOI 10.1038/s41565-020-0668-7. (anglicky) 
  15. ↑ DE LA TORRE, Bruno; ŠVEC, Martin; HAPALA, Prokop. Non-covalent control of spin-state in metal-organic complex by positioning on N-doped graphene. Nature Communications. 2018-07-19, roč. 9, čís. 1, s. 2831. Dostupné online [cit. 2021-01-10]. ISSN 2041-1723. DOI 10.1038/s41467-018-05163-y. (anglicky) 
  16. ↑ KALYTCHUK, Sergii; POLÁKOVÁ, Kateřina; WANG, Yu. Carbon Dot Nanothermometry: Intracellular Photoluminescence Lifetime Thermal Sensing. ACS Nano. 2017-02-28, roč. 11, čís. 2, s. 1432–1442. Dostupné online [cit. 2021-01-10]. ISSN 1936-0851. DOI 10.1021/acsnano.6b06670. 
  17. ↑ PANÁČEK, Aleš; KVÍTEK, Libor; SMÉKALOVÁ, Monika. Bacterial resistance to silver nanoparticles and how to overcome it. Nature Nanotechnology. 2018-01, roč. 13, čís. 1, s. 65–71. Dostupné online [cit. 2021-01-10]. ISSN 1748-3395. DOI 10.1038/s41565-017-0013-y. (anglicky) 
  18. ↑ BAKANDRITSOS, Aristides; KADAM, Ravishankar G.; KUMAR, Pawan. Mixed-Valence Single-Atom Catalyst Derived from Functionalized Graphene. Advanced Materials. 2019, roč. 31, čís. 17, s. 1900323. Dostupné online [cit. 2021-01-10]. ISSN 1521-4095. DOI 10.1002/adma.201900323. (anglicky) 
  19. ↑ About this file - European Patent Register. register.epo.org [online]. [cit. 2021-01-10]. Dostupné online. 
  20. ↑ Espacenet - Bibliographic data. worldwide.espacenet.com [online]. [cit. 2021-01-10]. Dostupné online. 
  21. ↑ ČT24: Olomoučtí vědci rychle odhalí padělaný alkohol i kosmetiku. Díky nové metoděhttps://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/1834328-olomoucti-vedci-rychle-odhali-padelany-alkohol-i-kosmetiku-diky-nove-metode
  22. ↑ About this file - European Patent Register. register.epo.org [online]. [cit. 2021-01-10]. Dostupné online. 
  23. ↑ Method of immobilization of silver nanoparticles on solid substrates. USA. Patentový spis US9505027B2. 2012-07-23. Dostupné: <online> [cit. 2021-01-10]. (anglicky)
  24. ↑ ČT24:Magnetické nanokuličky z Olomouce budou pomáhat při testování na koronavirus https://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/3105029-magneticke-nanokulicky-z-olomouce-budou-pomahat-pri-testovani-na-koronavirus
  25. ↑ VOTRUBA, Viktor. Olomoucké magnetické kuličky izolující koronavirus míří na trh. Zájem o know-how má řada velkých firem. Hospodářské noviny (iHNed.cz) [online]. 2020-05-28 [cit. 2021-01-10]. Dostupné online. 
  26. ↑ European Commission : CORDIS : Projects & Results Service : Taking Nanotechnological Remediation Processes from Lab Scale to End User Applications for the Restoration of a Clean Environment [online]. European Commission [cit. 2016-10-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ MATERIÁLŮ, Regionální centrum pokročilých technologií a. Regional Centre of Advanced Technologies and Materials [online]. [cit. 2021-01-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ MATERIÁLŮ, Regionální centrum pokročilých technologií a. Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů [online]. [cit. 2021-01-22]. Dostupné online. 
  29. ↑ Nanobiowat [online]. [cit. 2021-01-22]. Dostupné online. 
  30. ↑ MATERIÁLŮ, Regionální centrum pokročilých technologií a. Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů [online]. [cit. 2021-01-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-12-20. 
  31. ↑ Radek Zbořil. scholar.google.cz [online]. [cit. 2021-01-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-23. 
  32. ↑ ČT24: Nanotechnologie budou trhem se 17 miliardami dolarů. V Praze se na tom shodli experti: https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2366287-nanotechnologie-budou-trhem-s-17-miliardami-dolaru-experti-se-sesli-v-praze
  33. ↑ NANOCON 2016 [online]. Tanger s. r. o. [cit. 2016-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-09. (anglicky) 
  34. ↑ Archivovaná kopie [online]. Nadační fond Neuron na podporu vědy [cit. 2016-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-13. 
  35. ↑ MATERIÁLŮ, Regionální centrum pokročilých technologií a. Regional Centre of Advanced Technologies and Materials. Regional Centre of Advanced Technologies and Materials [online]. [cit. 2021-01-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  36. ↑ TUČEK, Jiří; SOFER, Zdeněk; BOUŠA, Daniel. Retraction Note: Air-stable superparamagnetic metal nanoparticles entrapped in graphene oxide matrix. Nature Communications. 2020-12, roč. 11, čís. 1, s. 6116. Dostupné online [cit. 2021-01-25]. ISSN 2041-1723. DOI 10.1038/s41467-020-19968-3. PMID 33239646. (anglicky) 
  37. ↑ Prověření věrohodnosti a reprodukovatelnosti výsledků.... Univerzita Palackého v Olomouci [online]. [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. 
  38. ↑ HERMANEK, Martin; ZBORIL, Radek; MEDRIK, Ivo. Retraction of “Catalytic Efficiency of Iron(III) Oxides in Decomposition of Hydrogen Peroxide: Competition between the Surface Area and Crystallinity of Nanoparticles”. Journal of the American Chemical Society. 2019-12-26, roč. 141, čís. 51, s. 20566–20566. Dostupné online [cit. 2021-01-25]. ISSN 0002-7863. DOI 10.1021/jacs.9b03677. (anglicky) 
  39. ↑ Výzkumné centrum CATRIN v Olomouci bude. Hanácký Večerník | Zpravodajství z Olomouce a okolí [online]. [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. 
  40. ↑ https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0920586118310848
  41. ↑ https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0920586121003989

Média použitá na této stránce

Emblem-question.svg
Derivative of and .
Prof. Radek Zbořil, Ph.D.jpg
Autor: Ondrejruzicka, Licence: CC BY-SA 4.0
Profilová fotografie