Radhošť

Radhošť
Vrchol Radhoště
Vrchol	1129 m n. m.
Prominence	124 m ↓ Pustevny
Izolace	5 km → Čertův mlýn[1]
Seznamy	Tisícovky v Česku #156 Ultratisícovky #45 Nejprominentnější hory CZ Hory Moravskoslezských Beskyd
Poloha
Stát	Česko Česko
Pohoří	Moravskoslezské Beskydy / Radhošťská hornatina / Radhošťský hřbet / Pustevenský hřbet
Souřadnice	49°29′31″ s. š., 18°13′22″ v. d.
Radhošť
Hornina	pískovec, slínovec
Povodí	Rožnovská Bečva → Bečva → Morava → Dunaj, Lubina → Odra
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Radhošť (moravsky Radhošč) je hora v Moravskoslezských Beskydech na závěru výrazného Pustevenského hřbetu, 3 km jihozápadně od Trojanovic a 6 km severovýchodně od Rožnova pod Radhoštěm. S výškou 1129 m n. m. jde o sedmou nejvyšší horu Moravskoslezských Beskyd a o jejich nejzápadnější tisícovku.

Sídlo Radegasta

Podle pověstí měl na Radhošti od pradávna sídlo slovanský bůh Radegast (Radhošť) – Bůh slunce, války a vítězství. Jeho podoba, jak ji ztvárňuje socha od Albína Poláška, nepůsobí zrovna mile a rozhněvat si ho by asi pro člověka nemuselo být příznivé. Přesto anebo právě proto Radegasta generace lidí milovaly i zatracovaly. Naši předkové k němu měli úctu. Zdaleka za ním přicházeli, aby mu přinesli dary - dobytek, část úrody, zvěř, kterou ulovili. Koncem jara pak na Radhošti staří Slované slavili letní slunovrat. O nocích se rozzářily vatry, lidé tančili a zpívali. Pohanské zvyky přetrvaly i do dob křesťanských a nezabránila tomu ani pověst, že modlu Radegasta prý strhli Cyril s Metodějem, kteří na místo postavili kříž.

Další povídání o Radegastově modle vypráví o tom, že byla uložena v jakémsi podzemním radhošťském chrámu. Zní to sice jako nějaká pohádka, ale je nutné vzít v úvahu, že na nedalekých Pustevnách je dnes už téměř nepřístupná soustava tzv. pseudokrasových puklin. V minulosti vedly do podzemí tři vchody a je pravděpodobné, že v průběhu 18. století se dalo projít z Pusteven na Radhošť v podzemí. Vztahuje se k tomu i jedna z pověstí o Sirotku z Radhoště.

Po středě 21. srpna 1968 byl mezi sochou Radegasta a vrcholem Radhoště i tábor vojáků sovětské armády "dočasně umístěných na území Československa".^[2]

V dnešní době se v létě pravidelně konají poutě na Radhošti, kterých se vždy účastní několik tisíc poutníků. V r.1939, na počátku nacistické okupace, bylo na pouti na Radhošť asi 50.000 poutníků.

Stavby na vrcholu

Na vrcholu Radhoště se nachází kříž z roku 1805, kaple svatého Cyrila a Metoděje z let 1896–1898, sousoší obou věrozvěstů z roku 1931 a televizní vysílač. Kaple je nejvýše položená církevní stavba v ČR.^[3] V kapli je bronzová deska, připomínající návštěvu prezidenta republiky T. G. Masaryka na tomto místě 23. června 1928. Na hřebeni Radhoště stojí také socha Radegasta z roku 1930. Asi 300 m jihovýchodně od vrcholu stojí hotel Radegast, mezi hotelem a vrcholem je ještě služebna Horské služby. Těsně pod vrchol vede od západu lyžařský vlek, přímo na vrcholu je geodetický bod.

Ochrana přírody

Na Radhošti byla v roce 1955 vyhlášena národní přírodní rezervace.

Přístup

Radhošť je nejsnáze přístupný z Pusteven, kam vede lanovka z Trojanovic a kde je také parkoviště. Odtud vede západním směrem modře značená hřebenovka přes vrchol Radegast a kolem sochy Radegasta až na vrchol (4 km). Naopak nejhodnotnější výstup vede z Rožnova pod Radhoštěm po červené turistické značce (7 km s převýšením kolem 800 m).

Výhled

Směrem k jihu jsou viditelné rovnoběžně uspořádané hřbety Hostýnsko-vsetínské hornatiny, Javorníků a Bílých Karpat. Východnímu obzoru dominují beskydské vrcholy Lysá hora, Smrk, Kněhyně a Čertův mlýn. V dálce jsou viditelné Strážovské vrchy, masív Malé Fatry a štíty Tater. Směrem k severu se otevírá pohled na Ostravskou pánev, kterou částečně zakrývá izolovaný masív Ondřejníku. Na severozápadě v popředí vystupuje oblá kopule Velkého Javorníku, za ní v dálce Velký Roudný a v pozadí Hrubý Jeseník. Směrem na západ se rozprostírá Moravská brána, lemovaná vyzdviženou plošinou Nízkého Jeseníku.^[4] Za výjimečně výborné dohlednosti lze spatřit i 261 km vzdálený alpský vrchol Schneeberg.^[5]

Zajímavosti

• Po Radhošti se tradičně pojmenovávají i vlaky. V letech 2015 až 2018 to byl jeden pár vlaků EuroCity (v roce 2018 expres) společností České dráhy a ZSSK v trase: Praha - Olomouc - Horní Lideč - Žilina a zpět. V současnosti (2020) se po Radhošti jmenuje jeden pár spěšného vlaku z Brna do Valašského Meziříčí a zpět.
• Hora Radhošť leží na hranici katastrů dvou obcí, Dolní Bečvy a Trojanovic. Tím pádem je na území dvou okresů, Vsetína a Nového Jičína, takže i na hranici dvou krajů – Zlínského a Moravskoslezského. A je také na hranicích Olomoucké arcidiecéze a Ostravsko-opavské diecéze. Zároveň jedna strana hory je v povodí řek tekoucích do Baltského moře a na druhé straně zase tečou do Černého moře.

Fotogalerie

• 

  Kaple svatého Cyrila a Metoděje na vrcholu

• 

  Kaple svatého Cyrila a Metoděje se sousoším obou světců

• 

  Sousoší Cyrila a Metoděje

• 

  Hotel Radegast nedaleko vrcholu Radhoště

• 

  Vysílač na Radhošti

• 

  Pohled na Radhošť od Velké Polany

• 

  Nová žulová socha Radegasta na Radhošťském masivu.

• 

  Turistický rozcestník na Radhošti

Reference

Literatura

• MAUR, Eduard. Paměť hor. Šumava - Říp - Blaník - Hostýn - Radhošť. 1. vyd. Praha: Havran, 2006. 376 s. (Krok; sv. 3.). ISBN 80-86515-60-5. Kapitola Od Radegastova kultu k masové turistice: Radhošť, s. 313–342. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Radhošť na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Radhošť v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Radhošť na VBeskydech.cz
• Radhošť na Frenstat.info Archivováno 18. 7. 2020 na Wayback Machine.
• Radhošť na Tisicovky.cz