Radim Uzel
MUDr. Radim Uzel, CSc. | |
---|---|
Narození | 27. března 1940 Ostrava Protektorát Čechy a Morava |
Úmrtí | 2. května 2022 (ve věku 82 let) Praha Česko |
Příčina úmrtí | rakovina žaludku |
Alma mater | Masarykova univerzita |
Povolání | gynekolog, sexuolog |
Ocenění | medaile Za zásluhy 1. stupeň (2020) |
Politické strany | Komunistická strana Československa Nezávislá erotická iniciativa |
Choť | Helena Uzlová |
Děti | Kateřina (* 1967) |
Funkce | zastupitel hlavního města Prahy |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Radim Uzel (27. března 1940 Ostrava – 2. května 2022 Praha[1]) byl český gynekolog, sexuolog[2] a regionální politik, popularizátor sexuologie, čestný předseda a člen vědecké rady Společnosti pro plánování rodiny a sexuální výchovu,[3] a vysokoškolský pedagog.
Publikoval mnoho populárních článků v tisku, rozhovorů, je autorem publicistických relací v rozhlase a v televizi. Každoročně se zúčastňoval desítek přednášek a besed v oblasti sexuální výchovy.[zdroj?]
Život
Narodil se roku 1940 v Ostravě jako pohrobek; pocházel z rodiny docenta analytické chemie na Karlově univerzitě a magistry farmacie.[4] Po maturitě v roce 1957 na gymnáziu v Orlové nastoupil na Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, absolvoval v roce 1963. Později pracoval na gynekologicko-porodnickém oddělení OÚNZ v Ústí nad Orlicí; v roce 1967, po atestaci z ženského lékařství, byl přijat na II. ženskou kliniku v Brně jako vědecký pracovník přednosty prof. Uhra, léta 1969 začal pracovat jako lázeňský lékař ve Františkových Lázních; roku 1973 dokončil druhou, nadstavbovou atestaci z ženského lékařství. Studoval v Sexuologickém ústavu v Praze. Stal se krajským ordinářem v Ostravě, kde zůstal až do roku 1989. Od 1966 byl ženatý (manželka Helena zemřela v roce 2021[5]). Dcera Kateřina (* 1967) vystudovala operní zpěv, ale věnuje se keramice a autorskému šperku.
Po sametové revoluci pracoval v pražském Ústavu pro péči o matku a dítě a od roku 1993 se stal ředitelem Společnosti pro plánování rodiny a sexuální výchovu (SPRSV).[4] Byl členem výboru Sexuologické společnosti České lékařské společnosti J. E. Purkyně, členem zahraničních odborných společností European Association of Contraception (EAC) a International Society of Abortion Doctors (ISAD) (Mezinárodní společnost potratových lékařů). Byl také externím učitelem na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy.
V březnu 2020 získal medaili Za zásluhy od prezidenta Miloše Zemana.[6] Zemřel v květnu 2022 v Praze ve věku 82 let, příčinou úmrtí byla rakovina žaludku;[7] předtím prodělal těžký covid.[8]
Politika
V době komunistické normalizace byl v Ostravě předsedou základní organizace Komunistické strany Československa. Po sametové revoluci stál u zrodu strany Nezávislá erotická iniciativa, za niž byl členem Zastupitelstva hl. m. Prahy.[9] V senátních volbách 1996 neúspěšně[10] kandidoval za Stranu zelených v Ostravě; získal 7,87 % hlasů.[11] V senátních volbách 2000 poměrně těsně neprošel do druhého kola v obvodu Praha 12, kde kandidoval za ČSNS.[12] Roku 2004 kandidoval do Senátu v Mělníku za stranu Sebeobrana voličů, kdy se dostal do druhého kola; zde však podlehl Jiřímu Nedomovi z ODS.[13] Léta 2012 kandidoval za SPOZ, v Břeclavi; získal 4,68 % hlasů.[14]
Mezi lety 1998 a 2001 byl místopředsedou představenstva Pražských služeb.[15]
V lednu 2012 na autogramiádě knihy Ještě pár odpovědí komunistického ministra vnitra a federálního předsedy vlády z let 1970–1988 Lubomíra Štrougala Uzel pro média uvedl: „Lubomír Štrougal byl nejinteligentějším z českých komunistických státníků a byl jako jeden z mála komunistických představitelů uznáván i ve světě.“[16] Na to kriticky reagoval advokát politických vězňů z doby normalizace Milan Hulík.[17]
Kritika
Někteří odborníci a publicisté ho opakovaně kritizovali za veřejné výroky o sexuálním obtěžování,[18][19] protože podle nich ze své pozice odborné autority zlehčuje tento problém a ospravedlňuje svými slovy sexistické chování. Za nepřijatelné jeho postoje označili někteří sexuologové,[20][21] psychologové,[22] právník a instruktor sebeobrany Pavel Houdek,[23] expert na genderovou rovnost Tomáš Pavlas,[24] či socioložka zaměřující se na sexuální výchovu Lucie Jarkovská.[25] Sexuolog Pavel Turčan se ho zastal, podle něj výroky myslí jako bavič často v nadsázce a lidem je to zřejmé.[20]
V prosinci 2020 vzbudila mediální kontroverzi série článků Kamila Fily Uzel zahradníkem v časopisu Heroine a následný rozhovor s Radimem Uzlem na DVTV.[26][27][28] Lucie Jarkovská v reakci na to napsala, že role Radima Uzla se mediálně přeceňuje a že problém sexismu má širší kulturní souvislosti.[29] Ženskoprávní organizace Beat Sexism, Česká ženská lobby, Gender Studies, Konsent a NESEHNUTÍ podaly na výroky Radima Uzla stížnost k České lékařské komoře pro nedodržování etických standardů lékaře.[19]
Někteří také vyjádřili pochyby o jeho odborné způsobilosti pro práci soudního znalce (právník Pavel Houdek, sexuoložka a soudní znalkyně Želmíra Herrová).[30][20]
Bibliografie
- Ženské otazníky, Práce 1987
- Mýty a pověry v sexu, Práce 1990
- Sex – odhalené tabu, Grafoprint 1992
- Jak neotěhotnět, Scientia medica 1992
- Umění milovat, Cesty 1993
- Nepraktův atlas sexu, Artemis, 1994 (ilustroval Jiří Winter Neprakta)
- Zákony ženské přitažlivosti (společně s MUDr. Miroslavem Plzákem), Eminent 1995
- 1. český svatební průvodce (společně s MUDr. Leošem Středou a kolektivem), VRE 1995[31]
- Sex a lidské vztahy humorně i vážně (společně s Petrem Parmou), SPRSV 1997
- Člověk je živočich sexuální (společně s Ladislavem Hessem), Vademecum 1998
- Erótova lampa (společně Karlem Koubkem), Ratio 1999
- Antikoncepční kuchařka, Grada 1999
- Potrat ano – ne (společně s Milenou Pekárkovou, Hanou Primusovou a Milanem Salajkou), Grada 2000
- Sexuální zvěřinec, Ikar 2000
- Sex, církev a politika (společně s Jaroslavem Zvěřinou a Karlem Koubkem), České Budějovice 2001
- Červené uši, později Červenání (společně s Pavlem Malúšem); celkem 5 sešitů, výběr nejzajímavějších dotazů a odpovědí ze stejnojmenného rozhlasového pořadu
- Pornografie aneb provokující nahota, Ikar 2004
- Intímní slasti a strasti, Ikar 2009[32]
- Antikoncepční otazníky : o antikoncepci převážně vážně (společně s Petrem Kovářem), CAT Ostrava 2010
- Nevěra a co s ní, Petrklíč 2010
- Užitečné pohlaví, Euromedia Group 2012
Rozhlasové pořady
- Červené uši, později přejmenováno na Červenání s doktorem Radimem Uzlem (1998); za tento program dostal cenu v mezinárodní soutěži vyhlášené Populačním institutem ve Washingtonu
Reference
- ↑ Zemřel nejznámější český sexuolog Radim Uzel (†82): Potýkal se s rakovinou žaludku. Blesk.cz [online]. 2022-05-03 [cit. 2022-05-03]. Dostupné online.
- ↑ Radim Uzel, in: Česká lékařská komora, přístup 13.4.2012. www.lkcr.cz [online]. [cit. 2023-01-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-13.
- ↑ Web SPRSV
- ↑ a b Medicina.cz profil. www.medicina.cz [online]. [cit. 2013-02-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-28.
- ↑ PEKOVÁ, Šárka. Radim Uzel: Základem mezilidských vztahů by měla být tolerance [online]. 2021-06-16 [cit. 2022-04-07]. Dostupné online.
- ↑ Medaile dostanou až za rok, ale váží si jich. Nositelé vyznamenání je berou i jako cenu pro své spolupracovníky. ČT24 [online]. 30. 10. 2020 [cit. 2021-02-26]. Dostupné online.
- ↑ SOUKUP, Jaroslav. Zemřel Radim Uzel. Fotografie Michal Doležal; Domácí. Novinky.cz [online]. Borgis, rev. 2022-05-03 [cit. 2022-05-07]. Dostupné online.
- ↑ jp; špf; ČTK. Zemřel uznávaný sexuolog a publicista Radim Uzel. Fotografie Michal Doležal; Zpravodajství. Právo. Borgis, 4. květen 2022, roč. 32, čís. 103, s. 8. ISSN 1211-2119.
- ↑ Uzel: Nic už mě nepřekvapí. Revue | Vztahy a sex. iDNES.cz [online]. MAFRA, 4. listopad 2002 [cit. 2022-05-07]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky na Volby.cz
- ↑ Volby do Senátu v roce 1996, Senát PČR. www.senat.cz [online]. [cit. 2013-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-18.
- ↑ Výsledky na Volby.cz
- ↑ Volby na iDnes. zpravy.idnes.cz [online]. [cit. 2010-12-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-07-22.
- ↑ Jmenné seznamy a přehledy | volby.cz
- ↑ Veřejný rejstřík a Sbírka listin - Ministerstvo spravedlnosti České republiky
- ↑ LEINERT, Ondřej. Škodovka a další podniky? Rozprodali jsme je. Pražský deník. 2012-01-08. Dostupné online [cit. 2022-05-11].
- ↑ HULÍK, Milan. SPOLEČNOST: Štrougal podepisuje. Neviditelný pes [online]. 2012-01-10 [cit. 2022-05-11]. Dostupné online.
- ↑ Radim Uzel: Lékař byl potrestán za to, že poplácal sestřičku po zadku. To já bych dostal doživotí. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-03-16 [cit. 2021-02-26]. Dostupné online.
- ↑ a b RozUzlení: NESEHNUTÍ a další organizace podávají stížnost k České lékařské komoře [online]. NESEHNUTÍ, 2020-12-17 [cit. 2021-02-26]. Dostupné online.
- ↑ a b c NOVOTNÁ, Karolína. Je poplácání v pořádku? Uzel bagatelizuje sexuální násilí, míní kritici. iDNES.cz [online]. 2020-12-10 [cit. 2021-02-26]. Dostupné online.
- ↑ SVOBODA, Vít; KUBIŠTOVÁ, Dominika. ‚Některé postoje Radima Uzla už nejsou přijatelné.‘ Pět sexuologů hodnotí plácnutí po zadku a další chování. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 12. 12. 2020 [cit. 2021-02-26]. Dostupné online.
- ↑ BARTOŠOVÁ, Kateřina; CÍGLEROVÁ, Jana; CÍGLER, Hynek. Vyjádření k rozhovoru Radima Uzla ze dne 8. 12. 2020. S. 68–71. E-psychologie [online]. 2020 [cit. 2021-03-07]. Roč. 14, čís. 4, s. 68–71. Dostupné online. DOI 10.29364/epsy.386.
- ↑ HOUDEK, Pavel. Tolerovat sexuální obtěžování znamená vytvářet podhoubí pro sexuální násilí. A2larm [online]. 25.11.19 [cit. 2021-02-26]. Dostupné online.
- ↑ PAVLAS, Tomáš. Hledají se gendermani. Deník Referendum [online]. 19. 10. 2018 [cit. 2021-02-26]. Dostupné online.
- ↑ Uzel je lidový bavič, jeho bonmoty jsou okoralé a neadekvátní, na sexuální obtěžování si nesmíme zvykat, říká Jarkovská. DVTV [online]. 21. 12. 2020 [cit. 2021-02-26]. Dostupné online.
- ↑ FILA, Kamil. Uzel zahradníkem 1. Když sexuolog škodí. Heroine [online]. 24. 11. 2020 [cit. 2021-02-26]. Dostupné online.
- ↑ Chlap je od přírody zvíře, ženy by s tím měly počítat a zařídit se podle toho, říká sexuolog Uzel. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2020-12-08 [cit. 2021-02-26]. Dostupné online.
- ↑ KOTVALOVÁ, Anna. Všichni chlapi jsou zvířata a já král džungle. A2larm [online]. 14. 12. 2020 [cit. 2020-02-26]. Dostupné online.
- ↑ JARKOVSKÁ, Lucie. Výchova dívek v Čechách aneb Za všechno nemůže Uzel. A2larm [online]. 21. 12. 2020 [cit. 2021-02-26]. Dostupné online.
- ↑ HOUDEK, Pavel. Radim Uzel je soudním znalcem. Měli bychom s tím počítat a zařídit se podle toho. Deník Referendum [online]. 9. 12. 2020 [cit. 2021-02-26]. Dostupné online.
- ↑ databazeknih.cz: Doc. Dr. Středa, Dr. Uzel – 1. český svatební průvodce
- ↑ databazeknih.cz: Dr. Uzel – Intímní slasti a strasti
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Radim Uzel na Wikimedia Commons
- Osoba Radim Uzel ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Radim Uzel
- Radim Uzel v Česko-Slovenské filmové databázi
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Stužka: Medaile Za zásluhy I. stupně – Česká republika (od roku 1994).